Investice do nejslabších žáků se vyplatí. Do konce století může vydělat 1,5 bilionu korun

V základních znalostech jsme za zeměmi, jako jsou Polsko nebo Estonsko. Přitom investice do nejslabších žáků může Česku v příštích 80 letech každý rok přinést 18 miliard korun. Vyplývá to ze studie o nerovnostech ve vzdělávání, kterou pro Nadaci České spořitelny vypracoval PAQ Research a think-tank IDEA.

V České republice víc než kde jinde platí, že ekonomické a společenské zázemí rodičů přímo ovlivňuje, jak se jejich dětem bude dařit ve škole a zda dosáhnou univerzitního vzdělání. Přitom vysokoškolský titul až o polovinu zvyšuje šanci na nadprůměrný příjem a kvalitní život. „Ne každé dítě má stejnou startovní pozici a možnosti, jak naplnit svůj potenciál. Máme víc slabých žáků než jiné postkomunistické státy, například Polsko, Estonsko či Slovinsko. I proto naše Nadace startuje programy mířící na rovné šance ve vzdělávání,“ říká Kateřina Šaldová, programová manažerka Nadace České spořitelny. Skoro třetina žáků základních škol v Česku dosahuje velmi nízké úrovně čtenářské a matematické gramotnosti. „Zastavit propad školních výsledků českých dětí lze jen snižováním nerovností ve vzdělávání,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop, jeden z autorů studie. 

Segregované školy zašlapávají talenty

Rozdíly mezi školami jsou v Česku obrovské – vedle těch úspěšných existuje celá řada podprůměrných. Školy, kde převládají děti z chudých rodin, neposkytují těm nadaným dostatek podnětů k rozvoji a dalšímu studiu. Segregované školy zašlapávají talent u žáků, kteří by jinak uspěli. „Žáci ze sociálně slabších škol mají menší pravděpodobnost aspirace na vysokou školu než ti z průměrných základních škol, a to při stejných výsledcích v testech matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti a stejném sociálním a kulturním zázemí. Oproti žákům víceletých gymnázií se stejnými výsledky gramotnosti a stejným sociálním a kulturním zázemím jsou aspirace sníženy až o čtvrtinu,“ uvádí Daniel Prokop.

Každá koruna se až čtyřnásobně vrátí

Nerovný přístup ke vzdělání má i své ekonomické dopady. Žák, který dokončí alespoň střední školu, odvede za svůj život do veřejných rozpočtů v průměru o 2,3 až 2,8 milionu korun více než žák pouze se základním vzděláním. Pokud jsou průměrné náklady programů na snížení předčasných odchodů ze střední školy 50 tisíc korun na žáka za rok, pak vzhledem k vysokým výnosům z dokončení střední školy stačí, když program pomůže školu dokončit alespoň dvěma až čtyřem procentům účastníků. Pokud se zaměříme právě na nejslabší žáky, můžeme do konce století získat až 1,5 bilionu korun. Každá koruna investovaná do programů včasné péče se totiž až čtyřnásobně vrátí. Vedle finančních přínosů má vyšší vzdělanost vliv i na postoje k demokracii, politické hodnoty a chování, důvěru ve společnost a její soudržnost.