Zaprvé, co je zdravé je i udržitelné a tedy odolné. Tento fakt se, nejen v nemovitostech, projevil nejsilněji. Po propuknutí pandemie jsme si začali všichni uvědomovat vliv našeho pracovního prostředí na zdraví. V kancelářích, jejichž majitelé již dříve dbali na principy zdravého vnitřního prostředí, se mnohem snáze dodržovala hygienická opatření. Vybavení moderními technologiemi pro vzdálenou spolupráci umožnilo snadný přechod na práci z domova a podobně.

Masivní využívání home office nám ukázalo, v jakém stavu jsou z pohledu zdravého vnitřního prostředí naše domovy, ve kterých jsme najednou byli nuceni trávit většinu dne – jaká je jejich ergonomie, jak nás dokáže ovlivnit výměna vzduchu v průběhu dne apod. Pokud si mohu dovolit předvídat, tak v následujících letech výrazně poroste poptávka po opravdu promyšlených rezidenčních projektech, dočkáme se také nápravy nešvarů v centrech měst, která v posledních dekádách patřila především turistům. Návrhy interiérů budou více počítat s pracovními místy a prudký rozvoj digitalizace protká naše domovy technologiemi, které budou sledovat kvalitu vnitřního prostředí, efektivně hospodařit s energiemi apod. Naše bydlení doplní kurýrní boxy a rozvoj také zaznamenají zdravé materiály s antibakteriálními povrchy atd.

Vedle pandemie stálo v uplynulém roce za to sledovat i evropské dění v oblasti snižování emisí a vývoj na finančních trzích. Vedle zpřísnění emisních cílů, ke kterému se přidala i Česká republika, a které ovlivní i sektor budov jsme byli svědky zcela zřejmého úspěchu „zeleného financování“ a růstu těch projektů, které mají udržitelnost ve svých prioritních cílech. Stačí krátký pohled na úspěšné tuzemské emise zelených dluhopisů např. emise skupin CPI nebo CTP – členů České rady pro šetrné budovy, nebo zelené burzovní indexy. Ve zkratce, kdo neplánuje udržitelně, ten si připlatí a naopak.

Všiml jsem si ještě dvou fenoménů, které rok 2020 přinesl. Rapidní proměnu školství a úspěch průmyslových nemovitostí. Jsem rád, že projekt Rady Zdravá škola, který již několik let provozujeme, ukázal, že principy udržitelnosti, jež ve školství propaguje, jsou správné. V řadě médií jsme během pandemie mohli vidět modely proudění vzduchu ve třídách a jejich vliv na zdraví a rodiče se mohli na vlastní kůži přesvědčit, co to znamená koncentrace dětí při výuce a jaký vliv na ni má správné prostředí. Věřím, že řada škol vynucenou pauzu využila k vylepšení svého prostředí nejen s ohledem na digitální technologie, ale zvolila komplexnější proměnu a pokud ne, tak se pro tento posun rozhodnou v následujících letech. Rada jim v tom bude nápomocna.

Druhý fenomén souvisí s úspěchem průmyslového developmentu, který se ukázal jako funkční a zásadní součást struktury tuzemské ekonomiky. Provozovatelé logistických a průmyslových parků okamžitě reagovali na přechod maloobchodu a služeb do online prostředí, přechodné uzavírky a zpomalování dodavatelského řetězce. Průmyslový development projde bezpochyby v následujících letech také svým vývojem v oblasti udržitelnosti. Brzy se dočkáme větší kombinace funkcí areálů nebo častějšího využívání obnovitelných zdrojů pro jejich provoz.