Apetit úvěrovat firmy máme už jako před pandemií

Historická zkušenost a schopnost rychle se přizpůsobit firmám viditelně pomohly ve srovnání s předchozí krizí, říká František Ježek, který je v Raiffeisenbank zodpovědný za firemní bankovnictví. Když popisuje současnou situaci, zní z jeho slov mírný optimismus. Mimo jiné tvrdí, že v čerpání provozních úvěrů už dochází k určité stabilizaci a obnovuje se poptávka po financování nových investičních záměrů. A má i dobrou zprávu pro firmy, nebo alespoň pro ty, které si s pandemií poradily a patří do perspektivních odvětví: „Před několika týdny jsme se v Raiffeisenbank vrátili k úvěrovým podmínkám, jaké jsme měli před pandemií,“ říká Ježek.

Zatím nejsme svědky vlny bankrotů a návrhů na insolvenci. Můžeme se tomu vyhnout po skončení vládních opatření?

Pandemie byla pro všechny šok. Tvrdě a dlouhodobě dopadla, ale jen na některé obory, jako jsou hotely, gastronomie, cestovní ruch a firmy z oblasti obchodu a služeb, které se nemohly uplatnit v on-line prostředí. Jiné obory jako e-commerce, logistika či obalové materiály naopak díky tomu posílily. A patří k nim i firmy, které se dokázaly přizpůsobit dalším změnám, přicházejícím s pandemií. Například chemičkám v Česku, které dlouhodobě čelí konkurenci z Asie, pomáhá zájem odběratelů snížit dopravní náklady a snaha nakupovat blíž, aby se snáze vyrovnávaly s možnými komplikacemi v logistice. Ten trend (nearshoring) rezonuje i v mnoha dalších firmách, které z něj budou těžit. Myslím, že k nějakému navýšení insolvencí a krachů po skončení vládních opatření dojde, ale nebude to dramatické. Jednak velká část firem se poučila v minulé krizi, držela a drží rezervy, ať už v hotovosti nebo ve formě volných úvěrových linek, ale také podpůrná opatření bankovního sektoru a vlády pomáhají překonat poslední rok. Myslím, že se pomalu dostáváme do situace, že „co tě nezabije, to tě posílí“.

Neobáváte se ani větších krachů restaurací a hotelů?

Pokud by se neopakovaly částečné nebo úplné lockdowny, velké riziko dalších krachů u restaurací ani u hotelů, zaměřených na tuzemskou turistiku, nevidím. Lidé budou chtít dohnat, co během pandemie nemohli. Nebudou asi tolik cestovat do ciziny, ale budou si chtít dopřát dovolenou v Česku. V tom je současná situace jiná než finanční krize v roce 2008. Tehdejší tvrdá vládní úsporná opatření se přenesla do celé populace a trvalo dlouho, než se lidé přestali bát utrácet. Dnes sice také mnoho lidí přišlo o práci, ale celková nálada ve společnosti není tak pesimistická. Otazník naopak zůstává nad městskými hotely, cílícími na byznysové hosty a zahraniční turisty, kteří k nám létali na prodloužené víkendy nebo okružní evropské cesty. Návrat business turistiky a turistů z Asie velmi pravděpodobně bude pomalejší. Ano, některé firmy mohou ještě skončit, ale nám jako bance by to nemělo způsobit nějaké viditelné ztráty. Restaurace nebyl náš stěžejní klientský segment, a pokud jde o hotely, s valnou většinou těchto klientů jsme se dohodli na změně splátkového kalendáře tak, aby to odpovídalo očekávanému postupnému náběhu mezinárodní turistiky. V našich předpokladech jsme čerpali z analýz dopadu předchozích krizí na turistický ruch.

Jak velký zájem projevili vaši firemní klienti o restrukturalizaci úvěrů?

Na základě splátkového moratoria, které vláda nařídila bankám na počátku pandemie, nebo na kterém jsme se pak s nimi individuálně dohodli, jde zhruba o 12 procent portfolia firemních úvěrů. Pokud se budeme bavit o nejpostiženějším odvětví, tak většině hotelů jsme splátky odložili nebo rozložili do delšího časového období, než bylo moratorium ze zákona. Pokud bude potřeba, jsme připraveni s klienty diskutovat o dalších individuálních řešeních.

Pomohly firmám při zvládání pandemie zkušenosti z minulé krize? Mohly se z ní poučit?

Každá krize je jiná, to je možná to hlavní poučení. Myslím, že z minulé krize se mnohé firmy poučily hlavně v tom, že si musí dávat větší pozor na rozsah investic a tvořit si odpovídající rezervy tak, aby i při velkém propadu poptávky ufinancovaly fixní náklady a mohly si dovolit držet kvalifikovanou pracovní sílu. Je ale také pravda, že podnikatelé během pandemie dostali větší vládní podporu než při minulé krizi. A rozdíl je také v tom, že s výjimkou některých sektorů se firmy z loňského lockdownu relativně brzy oklepaly nebo se velmi rychle přizpůsobily novým podmínkám. Ta historická zkušenost a schopnost rychle se přizpůsobit viditelně pomohly ve srovnání s předchozí krizí.

ČNB ale svůj nejnovější odhad růstu HDP na letošní rok snížila…

Myslím, že ho tvořila v době, kdy výhled na rychlou vakcinaci byl dost nejistý. Tempo očkování se rapidně zrychlilo a během léta bychom měli dosáhnout proočkování většiny populace, což, věřím, podpoří vyšší růst HDP ve druhé polovině roku.

S výjimkou sektoru hotelů a restaurací jste ve výhledu firem docela optimistický. Jak to jde dohromady s výsledky nedávného šetření ČNB, podle kterého banky stále drží přísnější podmínky úvěrování firem, zavedené loni?

Když to vztáhnu na Raiffeisenbank, tak před několika týdny jsme se vrátili k úvěrovým podmínkám, jaké jsme měli před pandemií. Co se ale změnilo, je pohled na jednotlivá odvětví, jejich dlouhodobý výhled a schopnost vyrovnat se s výzvami, které tato pandemie přinesla. To může pak dělat dojem, že úvěrové podmínky zůstávají zpřísněné. Na druhé straně se pro nás objevily velmi zajímavé příležitosti, například v oblasti zdravotnictví, potravinářské výroby nebo obalové techniky. Takže apetit půjčovat máme už srovnatelný s tím před krizí.

Když žádosti posuzujete hlouběji, prodlužuje to vyřizování půjček?

S tím problém není. Subjektivně se mohlo zdát, že proces schvalování úvěrů déle trval ve 2. a 3. kvartálu loni, kdy jsme potřebovali rychle analyzovat situaci v našem úvěrovém portfoliu a museli se de facto podívat na každého jednotlivého klienta. Od podzimu žádosti o nové financování nebo další restrukturalizaci dokážeme zpracovat velmi flexibilně.

Začátkem minulé krize Raiffeisenbank zastavila úvěrování, nastala podobná situace během pandemie?

Nebyl k tomu důvod. Jedním z viditelných efektů v pandemii byl obrovský nárůst likvidity v bankách, a to nejen díky růstu úspor domácností, ale též firemních vkladů. Samotné firemní vklady nám meziročně vzrostly o pětinu, což nepamatuji. K hromadění likvidity v bankách přispěl i pokles čerpání provozních úvěrů a vyčkávání firem s rozvojovými investicemi. To se teď mimochodem mění.

Vidíte tedy letošní vývoj už nadějněji než loni, kdy firemní úvěry klesly?

V čerpání provozních úvěrů už dochází k určité stabilizaci a věříme, že postupně začne i růst. Po prvních čtyřech měsících také vidíme, že nám přicházejí poptávky na nové investiční záměry a tyto žádosti schvalujeme. Co je trochu nejisté, je vývoj úvěrového portfolia u větších korporací. Vidíme určitý trend přesunu k dluhopisovému financování. Spolu s našimi kolegy z Raiffeisenbank International jsme měli příležitost již několika klientům poskytnout poradenství v této oblasti.

Do čeho firmy nyní typicky investují?

Vedle obnovy udržovacích investic se prohlubují trendy, které začaly před pandemií: digitalizace, úspora energií a snižování emisí, vyšší flexibilita ve výrobě a logistice, nástupnictví ve firmách a s tím spojené financování akvizic a fúzí. Čím dál tím více máme možnost financovat opravdové inovace a v kontextu problémů a rizik v mezinárodní dopravě stěhování výroby do Evropy. Mnoho nových transakcí děláme pro developery a investory do nemovitostí, ať už to je logistika, výroba nebo investice do rezidenčních nemovitostí.

Jak se zdraží úvěry podnikatelům vzhledem k očekávanému růstu sazeb ČNB?

Myslím, že trh odhaduje větší zvyšování sazeb, než signalizovala ČNB, tak uvidíme. K určitému zvýšení současných tržních sazeb zřejmě dojde, nicméně konkurence mezi bankami je tak silná, že úvěry nejspíš nezačnou nějak mohutně zdražovat. Klientům, kteří mají úvěr s delší splatností, každopádně doporučujeme, aby si současný nízký úrok zafixovali.

Jakými novinkami vylepšíte služby pro firmy?

Minulý rok jsme se hodně posunuli nejen v digitalizaci služeb, ale i v zatraktivnění nabídky primárně pro malé a střední firmy. Pro tuto skupinu klientů máme tři typy běžných účtů, které jsou cenově výhodnější než v minulosti. Hodně teď propagujeme čerpání garancí a provozních úvěrů elektronicky, aby to klienti měli rychlejší a bez papíru. Ve 2. polovině roku chceme mimo jiné nasadit nový faktoringový systém. A zkoušíme, jak lépe propojit firmy s našimi systémy, aby se firmy dostaly průběžně i k datům, které potřebují nejen k účetnictví, ale i k rychlejšímu odbavování objednávek a k informacím potřebným například pro řízení cash flow, pohledávek a vůbec pro rozhodování vrcholového managementu.