Ve společnosti se začíná objevovat nový výraz: changemakeři. Jsou to lidé, kteří mají svobodu, sebedůvěru a odvahu řešit problémy a prosazovat změny v zájmu obecného dobra. Jsou to firmy, které dostávají nové nápady a produkty do světa. ING přináší příběhy changemakerů, kteří se nebojí zahrnout udržitelný rozvoj do firemní strategie a rozhodli se jít cestou inovativních a neotřelých kroků.
Rafał Brzoska: Je třeba mít odvahu se posouvat
Polský přepravce InPost způsobil svého času u našich severních sousedů revoluci na trhu doručování balíků, a to díky využívání automatizovaných doručovacích boxů. „Když už ale nebylo kam se dál rozvíjet v hlavním oboru naší činnosti, tedy neadresné distribuci, rozhodl jsem se zkusit prorazit v mnohem větším tržním segmentu – v oblasti poštovních služeb. V té době zde ale měla polská pošta monopol, takže bylo velmi těžké na tento trh prorazit,“ vzpomíná Rafał Brzoska, zakladatel a generální ředitel firmy. Navzdory tomu jeho firma o šest let později na trhu držela už pětatřicetiprocentní podíl a stala se nejrychleji rostoucím soukromým poskytovatelem poštovních služeb v Evropě. „V té době jsem také začal více vnímat, jaký dopad má elektronická substituce a fakturace na západoevropský poštovní trh, a uvědomil jsem si, že bude potřeba naše podnikání ještě více proměnit. Napadl mě způsob, jak používat pozměněné německé poštovní [PO] boxy pro e‑commerce, a tím jsme v roce 2010 začali – v Polsku jsme zřídili malou síť 100 plně automatických boxů na balíky,“ říká Brzoska. V roce 2016 se firma rozhodla zcela stáhnout z oblasti poštovních služeb a transformovat se v čistě balíkovou službu se sítí asi dvou tisíc boxů v Polsku a s menším počtem boxů ve Velké Británii, Itálii a Francii.
Šetrnější ke zdrojům i přírodě
„Zhruba pětinu všech našich balíků vyzvedneme v boxu, takže už na prvních pár kilometrech šetříme peníze. Největší výhody ale přicházejí na posledním kilometru. Jeden řidič za osmihodinovou směnu zákazníkům doručí v průměru 80 až 90 balíků; na jeden balík za tu dobu vyprodukuje 1,4 kg CO₂. Ve srovnání s tím každý náš řidič zaveze do deseti různých boxů po 100 balíčcích, takže v průběhu osmihodinové směny doručí asi 1000 balíčků. Jsme tedy desetkrát efektivnější než tradiční doručovací služby,“ vypočítává Brzoska. Tím to ale nekončí. Jeho cílem je, aby do konce roku 2021 v deseti největších polských městech jeho řidiči jezdili pouze plně elektrickými automobily. „Máme terminál s boxy, kde je vestavěná nabíjecí stanice pro elektrická auta našich řidičů a zákazníků. Díky této dobíjecí infrastruktuře pro elektromobily jsou naše terminály atraktivní pro evropská města, která se snaží snížit svou emisní stopu,“ dodává Rafał Brzoska.
Heimo Scheuch: Udržitelnost musí být dlouhodobá strategie
Už více než deset let je Heimo Scheuch generálním ředitelem společnosti Wienerberger AG, firmy dodávající stavebniny a materiály pro dopravní infrastrukturu. Sídlo má sice v Rakousku, ale díky mezinárodní působnosti se mohou se značkou Wienerberger setkat i čeští stavebníci.
„Chcete‑li věci kolem sebe měnit, musíte to dělat důsledně, musíte mít vizi. Někdy přemýšlíme v příliš krátkém časovém horizontu – pokud bychom se více soustředili na delší časový úsek, měli bychom se v mnoha ohledech lépe. A to jak v každodenním životě, tak v podnikání a politice,“ říká Heimo Scheuch, kterého v jeho počínání silně inspiruje rakouský venkov, odkud pochází. „V byznysu lidé někdy kladou zbytečně velký důraz na kvartální ekonomické výsledky a ukazatele KPI, ale nikoliv už na to, že jednou budou chtít svůj byznys předat další generaci v dobrém stavu,“ podotýká Scheuch.
Za svůj profesní život prý už viděl hodně firem, které byly ve špatném stavu, finančně vyčerpané nebo se řídily nevhodnou strategií. Nebyly vedené tak, aby obstály i v budoucnu. „Velmi podezřívavě se dívám na krátkodobě zaměřené strategie týkající se environmentálních cílů a také na to, když vidím určitý firemní populismus. Přijímáte‑li každý rok nové cíle a představujete nový příběh, pak bude mít vaše firma potíže dobře fungovat,“ míní Scheuch.
Nejde jen o udržitelnější výrobu
A jakou cestou se firma Wienerberger, již Scheuch řídí, ubírá? „V roce 2020 jsme vydali strategii na příští tři roky. Environmentální aspekt ESG (Environmental, Social, Governance – pozn. red.) jsme zjednodušili tak, že jsme se zavázali snížit emise CO₂ o 15 procent. Dále jsme mimo jiné stanovili, že každý produkt, který navrhneme, musí být recyklovatelný nebo se musí dát opakovaně použít. Našich více než dvě stě závodů musí mít jasný plán, jak udržet, zlepšit a podporovat biodiverzitu. A do roku 2050 plánujeme být stoprocentně uhlíkově neutrální. V příštích třech letech tedy investujeme obrovskou částku – stovky milionů eur – do výzkumu a vývoje. To je skutečně obrovská částka a my jsme připraveni ji investovat. Díky jasně stanoveným cílům máme nastavené nižší úrokové sazby podnikatelských úvěrů, které jsou navázané na udržitelnost podnikání,“ nastiňuje udržitelnou budoucnost společnosti Heimo Scheuch.
Gerard Backx: Můžeme toho udělat mnohem víc, než si myslíme
Nizozemská společnost HZPC, která je producentem sadbových brambor, se snaží nejen o to, jak zkvalitnit produkci, ale také jak zvýšit udržitelnost svého dodavatelského řetězce.
Ale to zdaleka není vše – její generální ředitel Gerard Backx říká, že cílem HZPC je pěstovat ještě lepší brambory. „Na počátku našeho podnikání jsme museli řešit mnoho problémů a společenskou odpovědností firmy jsme se začali zabývat až později, zhruba před deseti lety. Nicméně, když jsem se tehdy zamýšlel nad otázkou, co bychom mohli dělat jinak a lépe, měl jsem zprvu pocit, že vlastně není co zlepšovat.“ Brambory jsou totiž podle Backxe samy o sobě velmi udržitelné, protože vyrostou velmi rychle, někdy dokonce už za 90 dní, a dávají velké výnosy. To znamená, že se při jejich produkci spotřebuje mnohem méně vody než například při pěstování obilí. „Pak mi ale došlo, že ve skutečnosti toho můžeme udělat hodně – například snížit spotřebu energie a množství odpadu produkovaného v našich budovách. Při mezinárodní přepravě sadby je třeba vzít v úvahu i uhlíkovou stopu našich dopravních lodí,“ vypočítává příklady možných změn ředitel Backx. Nic z toho však podle něj nepředstavuje převratný způsob, jak v oblasti společenské odpovědnosti vyniknout.
Udržitelnější odrůdy brambor
„To, čím opravdu můžeme přispět, jsou nové odrůdy, které budou schopné zmenšit dopad na životní prostředí. Snažíme se tedy vyvinout odrůdy odolné vůči různým chorobám, brambory, které je možné pěstovat s žádným, nebo velmi malým množstvím pesticidů. Výnos je samozřejmě také hodně důležitý, protože pokud dokážete vypěstovat více potravin na stejném množství půdy se stejným množstvím energie, pak zvyšujete udržitelnost,“ vysvětluje Backx.
Nutné ale také bylo změnit myšlení lidí – a to jak zaměstnanců firmy, tak zemědělců, kteří jsou součástí dodavatelského řetězce. „Pokud přemýšlejí jen v kontextu krátkodobých nákladů a zajišťují dopravu tak, že kupují ty nejlevnější přepravní kontejnery a nákladní auta, pak to udržitelnosti firmy neprospívá. Když si ale řeknete, že chcete skutečně to nejlepší, musíte si přesně definovat, co to vlastně je. A pak je nutné to důkladně projednat se všemi zúčastněnými stranami. A ti všichni to musí pochopit,“ říká ředitel firmy Backx. Výsledkem snažení pak mohou být i takové zajímavosti jako barevné brambory, které slaví velké úspěchy hlavně v období Vánoc, či hranolky s nízkým obsahem karbohydrátů. „My sami samozřejmě hranolky nevyrábíme, nicméně jednou za námi přišel člověk, který je diabetik, s dotazem, zda by bylo možné vyrábět hranolky bez karbohydrátů. Trochu jsme se tomu věnovali a výsledkem jsou hranolky s nízkým obsahem karbohydrátů,“ usmívá se spokojeně generální ředitel Gerard Backx.
Rozhovor: Na cestě ke změně je třeba pochopit svou vlastní roli
Kaitlin Crouchová je v ING zodpovědná za klimatickou politiku společnosti. Hlavní náplní její práce je zjistit, co konkrétně znamená Pařížská dohoda o změně klimatu pro různé firmy, jak je mohou finanční instituce podpořit a při plnění klimatických cílů pomoci.
Co vás přivedlo k tomu, že jste se stala changemakerem?
O udržitelný rozvoj jsem se zajímala už během svých studií na univerzitě – tématem mé diplomové práce byly dopady finanční krize na agendu udržitelnosti u finančních institucí. Je tedy logické, že mě začalo zajímat, co ING v této oblasti dělá. Nastoupila jsem do oddělení udržitelných zakázek, kde jsem se v roce 2015 stala členkou týmu globální udržitelnosti. V rámci své práce jsem pak iniciovala a vyvinula environmentální program ING na několik dalších let. Zhruba v té době se podepisovala Pařížská dohoda a mně bylo jasné, že finanční sektor se bude muset aktivně zapojit. Zajištění financování pro dosažení klimatických cílů je natolik zásadní, že se pro ING stalo strategickým úkolem zjistit, jak bychom mohli sehrát pozitivní roli a jak být nápomocni našim klientům. Byla jsem tedy ve správný čas na správném místě. Nyní pomáhám bankám, aby správně pochopily svou roli a zjistily, jaké nástroje a znalosti potřebují, aby se mohly dále rozvíjet. A to mě velmi baví a naplňuje.
Ze zprávy nazvané Terra, jíž jste hlavní editorkou, vychází strategie financování udržitelnosti ING. Jak Terra vznikala?
Zpráva je z velké části výsledkem spolupráce s iniciativou 2° Investing Initiative (2DII), která měla za cíl adaptovat pro korporátní půjčky metodiku PACTA (Paris Agreement Capital Transition Assessment). Ta byla původně vytvořena pro akciová a dluhopisová portfolia.
S mým týmem jsme strávili šest měsíců zjišťováním, jaký má naše portfolio dopad z hlediska klimatických cílů a jaké máme k dispozici údaje týkající se naší činnosti. Bance nestačí říct: „Chceme více investovat do zelených iniciativ.“ Potřebujeme jasně vědět, jak moc jsou iniciativy takzvaně zelené a co se za zelené iniciativy vlastně považuje. A také dokdy je podle vědců potřeba je aplikovat. Můj tým byl v rámci iniciativy Terra založen z toho důvodu, abychom lépe pochopili, jaké informace potřebujeme pro zodpovězení těchto otázek mít. A také abychom věděli, jaké analýzy je potřeba provést, abychom pochopili, jak naše finanční služby pomáhají plnit klimatické cíle. Terru vnímáme velmi inkluzivně: jako banka můžeme mít velký vliv tím, že budeme podporovat klienty, kteří jsou ochotní a schopní nutné změny provést. Můžeme jim nabídnout produkty a služby, financování a znalosti, které jim mohou v tomto přechodu významně pomoci.
Můžeme o ING mluvit jako o průkopníkovi v dané oblasti? A jak na váš přístup a postoje vlastně reagují klienti?
To rozhodně můžeme, protože ING je první bankou na světě, která vydává takto detailní informace podle odvětví – mluvím samozřejmě o zprávě Terra. Je to zčásti moje práce, ale nejsem v této oblasti zdaleka jediným nositelem změny. Udržitelnost je velký a složitý problém. Aby se něco skutečně změnilo, je třeba jej rozdělit do nejjednodušších pojmů. A to samozřejmě nemůže dokázat jeden člověk.
Musím také přiznat, že jsem vůbec nečekala, že se klienti v takové míře zapojí. A je velmi potěšující, že za námi chodí i klienti z řad dalších finančních institucí a říkají: „Všimli jsme si, co jste dokázali, a chtěli bychom se od vás inspirovat.“ Snažíme se naše klienty v maximální možné míře informovat – například před přijetím závěrečné zprávy konference v Katovicích jsme velmi úzce spolupracovali se čtyřmi dalšími bankami.
Co byste poradila lidem, kteří chtějí něco změnit?
Získávání odborných znalostí a kvalifikace znamená hodně se učit a naslouchat. Pokud chcete, aby ostatní poslouchali, co říkáte, musíte sami dobře znát to, o čem mluvíte. Žijeme v době, která je přesycená informacemi, takže je naprosto zásadní, abyste skutečně rozuměli svému oboru a byli schopni komunikovat takovým způsobem, abyste své publikum oslovili a o myšlenky a názory se s ním podělili.
Kdo pro vás byl či stále ještě je vaší největší inspirací?
Bezesporu je to zooložka a mořská bioložka Rachel L. Carsonová jejíž kniha Mlčící jaro vyšla v 60. letech 20. století. Carsonová ve své době patřila k nejodvážnějším spisovatelkám a vědkyním. Svou prací zpochybňovala status quo, upřednostňující zisk před životním prostředím a kvalitou života. Byla zastánkyní vědy a faktů a snažila se je dát k dispozici běžnému spotřebiteli – svým způsobem vlastně byla matkou environmentálního vzdělávání a osvěty.
Samozřejmě se s ní vůbec nemohu srovnávat, ale ráda bych věřila, že informace, které ve zprávě Terra zprostředkováváme veřejnosti, a to, jak vzdělávám své kolegy i ty, kteří mají rozhodovací pravomoci, je také svého druhu osvěta. A ta je nutná k tomu, aby se firmy nasměrovaly správným směrem.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
