Pod jednou střechou zajišťuje výzkum i výrobu léků proti leukemii a zároveň je okamžitě aplikuje v léčbě pacientů, kteří přichází z celé republiky. V letošním roce se Ústav hematologie a krevní transfuze rozhodl požádat o pomoc i soukromé firmy. Jako první poskytl dar ve výši pěti milionů korun jeden významný český Průmyslový holding. A ředitel ústavu profesor Petr Cetkovský doufá, že nebude poslední.

Jak si stojí Česko v léčbě leukemie v mezinárodním srovnání?

Velice dobře. Není rozdíl v kvalitě léčby pacientů v Česku a v západní Evropě nebo USA. Léčíme podle stejných protokolů. Některé dokonce sami iniciujeme a přebírají je od nás v zahraničí. Například postup pro léčbu akutní lymfoplastické leukemie, který jsme vyvinuli, je akceptován i v zahraničí.

Jaký je vlastně moderní postup v léčbě leukemie?

V dnešní době jde o kombinovanou léčbu cytostatiky a monoklonálními protilátkami. Cytostatikum je lék, který se používá v léčbě nádorů již desítky let a způsobuje zahubení rychle se množící nádorové buňky. Bohužel má vedlejší účinky, třeba likviduje buňky trávicího traktu. Oproti tomu monoklonální protilátka je cílená na určitou strukturu nádorové buňky a cíleně ji ničí bez vedlejších škod pro organismus pacienta.

Petr Cetkovský, ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze
Petr Cetkovský, ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze
Foto: archiv

Neblíží se už doba, kdy budou nádorové buňky likvidovat miniaturní roboti – nanoboti?

To je v současné době sci‑fi, ale v léčbě se začínají používat takzvané CAR‑T cells, které fungují podobně. Jsou to vlastně laboratorně upravené lymfocyty, které mají vložený uměle vyrobený protein. Takto „vycvičená“ buňka loví v krvi nádorové buňky a postupně je eliminuje. CAR‑T cells krásně fungují u tekutých hematologických nádorů.


A vy tyto lymfocyty používáte?

Dokonce jsme je sami vyvinuli. V současnosti je testujeme na několika pacientech. Tyto buňky jsou vyráběny pro každý případ na míru: pacient se napojí na speciální přístroj, ten mu odebere jeho vlastní bílé krvinky, v laboratoři se do nich přidá umělý protein a zamrazí se. Pacient dostane léčbu, aby se zmenšilo množství jeho lymfocytů, a pak mu nitrožilně aplikujeme laboratorně upravené buňky, které v jeho těle expandují. Pacientovi stačí aplikovat pár mililitrů roztoku, ve kterém jsou miliony CAR‑T cells.

Petr Cetkovský (62)

Český hematolog s odborným zaměřením na akutní leukemii, poruchy hemostázy, transplantace kmenových buněk krvetvorby a intenzivní hematologickou léčbu absolvoval v roce 1984 všeobecné lékařství na Lékařské fakultě v Plzni Univerzity Karlovy. V začátcích své kariéry jezdil se záchrannou službou ke kritickým akutním případům. V roce 2004 habilitoval v oboru vnitřního lékařství na 1. lékařské fakultě UK v Praze, v roce 2010 získal titul MBA na americké Auburn University a v roce 2012 byl jmenován profesorem onkologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od července 2013 vede jako ředitel Ústav hematologie a krevní transfuze. Učí mediky na lékařské fakultě a v každoročních evaluacích získává nejlepší ratingy v oblíbenosti a v úrovni výkladu. Ve volném čase se věnuje umělecké fotografii a vydal vlastní knihu o historii legionářů.

Jak ve výsledku všechny nové metody přispěly k šanci pacientů na vyléčení nebo alespoň prodloužení života?

V průměru se díky moderní léčbě podařilo prodloužit život zhruba poloviny pacientů o několik let. Pokrok je znatelný. Nádor ale není „hloupý“. Dokáže si vyvinout rezistenci, struktura nádorových buněk se dokáže v reakci na léčbu změnit. Realitou zůstává, že část pacientů je nevyléčitelná.

Takže jde o zlepšení, ale vymýcení rakoviny je v nedohlednu…

Dosáhli jsme významného zlepšení výsledků léčby, ale vymýcení rakoviny je daleko. To by se musela odhalit skutečná příčina. Proč se vymkne buňka z kontroly.

Setkáváte se jako lékař s případy, u kterých není naděje?

Naděje je vždycky. Každý hematolog má za život jednoho pacienta, jehož případ vypadal beznadějně a najednou došlo k zázračnému obratu.

Jakou roli hraje v boji s touto nebezpečnou chorobou ÚHKT?

Jsme specializované zdravotnické zařízení, které se koncentruje na hematologické zhoubné a nezhoubné choroby. Naší výhodou je, že jsme nejen nemocnice, ale máme i vlastní transfuzní stanici vyrábějící léčebné produkty a k tomu rozsáhlý výzkum. Naše projekty se mohou hned použít v léčbě. Jsme takové centrum excelence v léčbě leukemie v rámci Česka. Podobně jako je v USA Národní institut zdraví v americké Bethesdě nebo v Česku brněnský Masarykův onkologický ústav pro léčbu solidních, tedy pevných nádorů.

Jaká je situace ve financování vašeho ústavu? A jsou větší brzdou v boji s leukemií finanční, nebo lidské kapacity?

Máme vyrovnané hospodaření a léčba je plně hrazena zdravotními pojišťovnami. To platí i pro moderní terapie včetně monoklonálních protilátek a CAR‑T cells. Otázkou je budoucí vývoj, protože léků je na trhu čím dál více a ceny stoupají. Rozpočtu ústavu pomáhají i granty na výzkum, které v Česku získáváme. Aktuálně se snažíme spolu s našimi partnery v západní Evropě dosáhnout i na evropské peníze.

Jsou v ÚHKT výzkum a léčba odděleny, nebo integrovány? Zkoumá nové léčebné postupy stejný lékař, který pomáhá pacientům?

To je právě naše výhoda, že výzkum i léčba jsou pod jednou střechou a nově vyvinutý lék či postup můžeme i vyrobit a rovnou aplikovat na pacientech. S tím je ale spojená i velká odpovědnost a nervy, protože na počátku si nemůžeme být nikdy jisti, jak budou pacienti na novou léčbu reagovat.

ÚHKT

Ústav hematologie a krevní transfuze je klíčová instituce pro výzkum a léčbu vrozených, nádorových a vzácných onemocnění souvisejících s krví a krevním oběhem. Byl založený v roce 1952 a má 500 zaměstnanců, mezi nimi i 80 vědců. Sídlí v Praze na Novém Městě poblíž Všeobecné fakultní nemocnice.

Jak vznikla myšlenka na pomoc s financováním výzkumu od soukromých firem?

Je to prozatím první případ, kdy nás soukromá firma takto podpořila, ale doufám, že po něm budou následovat další. S myšlenkou oslovit významné firmy přišla tisková mluvčí a tajemnice našeho ústavu Andrea Daňková, která dostala doporučení na některé významné české firmy a podnikatele. Jsme ale do budoucna otevřeni i práci s drobnými dárci. S nadsázkou řečeno, když někdo může sponzorovat orangutana v zoo, mohl by si adoptovat i svého vědce, který v ÚHKT zkoumá novou metodu léčby rakoviny.

Daří se vám získávat nové schopné lékaře a vědce? Produkuje vzdělávací systém v Česku dostatek odborníků?

Musím to zaklepat: ano. Povedlo se nám teď naplnit dva nové týmy, a to jak zkušenými lékaři, tak studenty Ph.D. Pokud k nám někdo nastoupí po škole, musí to být srdcař, protože pracuje v Praze za plat, který je nižší než průměrná mzda v republice. Ale dostává se mu obrovské satisfakce, že dělá práci, která zachraňuje životy.

Dotýká se činnosti ústavu nějak situace na Ukrajině?

Situaci na Ukrajině sledujeme a diskutujeme s kolegy, co dělat. Jsme připraveni organizovat odběry krve pro Ukrajinu, ale zatím takový požadavek nepřišel. Jinak pomáháme ukrajinským spolupracovníkům a zapojujeme se individuálně do sbírek jako celá veřejnost.

Máte jako ředitel ústavu a k tomu praktikující lékař čas na koníčky nebo na sport?

Času je málo. Rád fotografuji přírodu a občas si zaběhám.

Text nevyjadřuje názor redakce

Text nevyjadřuje názor redakce

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist