Pod jednou střechou zajišťuje výzkum i výrobu léků proti leukemii a zároveň je okamžitě aplikuje v léčbě pacientů, kteří přichází z celé republiky. V letošním roce se Ústav hematologie a krevní transfuze rozhodl požádat o pomoc i soukromé firmy. Jako první poskytl dar ve výši pěti milionů korun jeden významný český Průmyslový holding. A ředitel ústavu profesor Petr Cetkovský doufá, že nebude poslední.

Jak si stojí Česko v léčbě leukemie v mezinárodním srovnání?

Velice dobře. Není rozdíl v kvalitě léčby pacientů v Česku a v západní Evropě nebo USA. Léčíme podle stejných protokolů. Některé dokonce sami iniciujeme a přebírají je od nás v zahraničí. Například postup pro léčbu akutní lymfoplastické leukemie, který jsme vyvinuli, je akceptován i v zahraničí.

Jaký je vlastně moderní postup v léčbě leukemie?

V dnešní době jde o kombinovanou léčbu cytostatiky a monoklonálními protilátkami. Cytostatikum je lék, který se používá v léčbě nádorů již desítky let a způsobuje zahubení rychle se množící nádorové buňky. Bohužel má vedlejší účinky, třeba likviduje buňky trávicího traktu. Oproti tomu monoklonální protilátka je cílená na určitou strukturu nádorové buňky a cíleně ji ničí bez vedlejších škod pro organismus pacienta.

Petr Cetkovský, ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze
Petr Cetkovský, ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze
Foto: archiv

Neblíží se už doba, kdy budou nádorové buňky likvidovat miniaturní roboti – nanoboti?

To je v současné době sci‑fi, ale v léčbě se začínají používat takzvané CAR‑T cells, které fungují podobně. Jsou to vlastně laboratorně upravené lymfocyty, které mají vložený uměle vyrobený protein. Takto „vycvičená“ buňka loví v krvi nádorové buňky a postupně je eliminuje. CAR‑T cells krásně fungují u tekutých hematologických nádorů.


A vy tyto lymfocyty používáte?

Dokonce jsme je sami vyvinuli. V současnosti je testujeme na několika pacientech. Tyto buňky jsou vyráběny pro každý případ na míru: pacient se napojí na speciální přístroj, ten mu odebere jeho vlastní bílé krvinky, v laboratoři se do nich přidá umělý protein a zamrazí se. Pacient dostane léčbu, aby se zmenšilo množství jeho lymfocytů, a pak mu nitrožilně aplikujeme laboratorně upravené buňky, které v jeho těle expandují. Pacientovi stačí aplikovat pár mililitrů roztoku, ve kterém jsou miliony CAR‑T cells.

Petr Cetkovský (62)

Český hematolog s odborným zaměřením na akutní leukemii, poruchy hemostázy, transplantace kmenových buněk krvetvorby a intenzivní hematologickou léčbu absolvoval v roce 1984 všeobecné lékařství na Lékařské fakultě v Plzni Univerzity Karlovy. V začátcích své kariéry jezdil se záchrannou službou ke kritickým akutním případům. V roce 2004 habilitoval v oboru vnitřního lékařství na 1. lékařské fakultě UK v Praze, v roce 2010 získal titul MBA na americké Auburn University a v roce 2012 byl jmenován profesorem onkologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od července 2013 vede jako ředitel Ústav hematologie a krevní transfuze. Učí mediky na lékařské fakultě a v každoročních evaluacích získává nejlepší ratingy v oblíbenosti a v úrovni výkladu. Ve volném čase se věnuje umělecké fotografii a vydal vlastní knihu o historii legionářů.

Jak ve výsledku všechny nové metody přispěly k šanci pacientů na vyléčení nebo alespoň prodloužení života?

V průměru se díky moderní léčbě podařilo prodloužit život zhruba poloviny pacientů o několik let. Pokrok je znatelný. Nádor ale není „hloupý“. Dokáže si vyvinout rezistenci, struktura nádorových buněk se dokáže v reakci na léčbu změnit. Realitou zůstává, že část pacientů je nevyléčitelná.

Takže jde o zlepšení, ale vymýcení rakoviny je v nedohlednu…

Dosáhli jsme významného zlepšení výsledků léčby, ale vymýcení rakoviny je daleko. To by se musela odhalit skutečná příčina. Proč se vymkne buňka z kontroly.

Setkáváte se jako lékař s případy, u kterých není naděje?

Naděje je vždycky. Každý hematolog má za život jednoho pacienta, jehož případ vypadal beznadějně a najednou došlo k zázračnému obratu.

Jakou roli hraje v boji s touto nebezpečnou chorobou ÚHKT?

Jsme specializované zdravotnické zařízení, které se koncentruje na hematologické zhoubné a nezhoubné choroby. Naší výhodou je, že jsme nejen nemocnice, ale máme i vlastní transfuzní stanici vyrábějící léčebné produkty a k tomu rozsáhlý výzkum. Naše projekty se mohou hned použít v léčbě. Jsme takové centrum excelence v léčbě leukemie v rámci Česka. Podobně jako je v USA Národní institut zdraví v americké Bethesdě nebo v Česku brněnský Masarykův onkologický ústav pro léčbu solidních, tedy pevných nádorů.

Jaká je situace ve financování vašeho ústavu? A jsou větší brzdou v boji s leukemií finanční, nebo lidské kapacity?

Máme vyrovnané hospodaření a léčba je plně hrazena zdravotními pojišťovnami. To platí i pro moderní terapie včetně monoklonálních protilátek a CAR‑T cells. Otázkou je budoucí vývoj, protože léků je na trhu čím dál více a ceny stoupají. Rozpočtu ústavu pomáhají i granty na výzkum, které v Česku získáváme. Aktuálně se snažíme spolu s našimi partnery v západní Evropě dosáhnout i na evropské peníze.

Jsou v ÚHKT výzkum a léčba odděleny, nebo integrovány? Zkoumá nové léčebné postupy stejný lékař, který pomáhá pacientům?

To je právě naše výhoda, že výzkum i léčba jsou pod jednou střechou a nově vyvinutý lék či postup můžeme i vyrobit a rovnou aplikovat na pacientech. S tím je ale spojená i velká odpovědnost a nervy, protože na počátku si nemůžeme být nikdy jisti, jak budou pacienti na novou léčbu reagovat.

ÚHKT

Ústav hematologie a krevní transfuze je klíčová instituce pro výzkum a léčbu vrozených, nádorových a vzácných onemocnění souvisejících s krví a krevním oběhem. Byl založený v roce 1952 a má 500 zaměstnanců, mezi nimi i 80 vědců. Sídlí v Praze na Novém Městě poblíž Všeobecné fakultní nemocnice.

Jak vznikla myšlenka na pomoc s financováním výzkumu od soukromých firem?

Je to prozatím první případ, kdy nás soukromá firma takto podpořila, ale doufám, že po něm budou následovat další. S myšlenkou oslovit významné firmy přišla tisková mluvčí a tajemnice našeho ústavu Andrea Daňková, která dostala doporučení na některé významné české firmy a podnikatele. Jsme ale do budoucna otevřeni i práci s drobnými dárci. S nadsázkou řečeno, když někdo může sponzorovat orangutana v zoo, mohl by si adoptovat i svého vědce, který v ÚHKT zkoumá novou metodu léčby rakoviny.

Daří se vám získávat nové schopné lékaře a vědce? Produkuje vzdělávací systém v Česku dostatek odborníků?

Musím to zaklepat: ano. Povedlo se nám teď naplnit dva nové týmy, a to jak zkušenými lékaři, tak studenty Ph.D. Pokud k nám někdo nastoupí po škole, musí to být srdcař, protože pracuje v Praze za plat, který je nižší než průměrná mzda v republice. Ale dostává se mu obrovské satisfakce, že dělá práci, která zachraňuje životy.

Dotýká se činnosti ústavu nějak situace na Ukrajině?

Situaci na Ukrajině sledujeme a diskutujeme s kolegy, co dělat. Jsme připraveni organizovat odběry krve pro Ukrajinu, ale zatím takový požadavek nepřišel. Jinak pomáháme ukrajinským spolupracovníkům a zapojujeme se individuálně do sbírek jako celá veřejnost.

Máte jako ředitel ústavu a k tomu praktikující lékař čas na koníčky nebo na sport?

Času je málo. Rád fotografuji přírodu a občas si zaběhám.

Text nevyjadřuje názor redakce