Podobně jako jsme během posledních deseti let vyměnili pobočky bank za počítače nebo chytré telefony, mohli bychom v budoucnu v určitých případech využívat péče zdravotnických zařízení. Telemedicína umožňuje řešit v ordinaci jen akutní nebo důležité případy a například běžné pravidelné kontroly přesunout do online světa. Za deset až patnáct let už se nebude stávat, že pacient prosedí dlouhé hodiny v čekárně. „Očekáváme také, že bude naprosto přirozený digitální přenos hlasu do psané formy, že umělá inteligence bude sledovat, jestli předepsaná medikace odpovídá stanovené diagnóze, a především to, že o pacientovi budou všechny informace dostupné v jednotném systému,“ říká Marie Marsová, místopředsedkyně představenstva společnosti Agel, která spravuje téměř 30 zdravotnických zařízení v Česku i mimo něj.
Jaké změny vám přinesl zákon o elektronickém zdravotnictví, který nabyl účinnosti od letošního ledna?
K elektronickému vedení zdravotnické dokumentace jsme v našich nemocnicích přistoupili už v roce 2019 a nyní máme ve všech zařízeních s výjimkou některých ambulancí jednotný informační systém IKIS, což takto komplexně a v takovém rozsahu nemá v Česku nikdo. Nám tedy zákon přináší především to, že legislativně byl nastolen rámec dalšího směřování pro nás i pro ostatní nemocnice. Pacienti i lékaři se tak jednou dočkají toho, že informace o nich, samozřejmě v rámci GDPR, budou sdíleny mezi všemi, kteří o jejich zdraví pečují.
To bezesporu přináší mnoho výhod. Můžete popsat ty pro vás důležité?
Je jich opravdu nespočet na straně pacientů i personálu. Když jsme v roce 2019 analyzovali administrativní zátěž našich sester, zjistili jsme, že při příjmu pacienta běžně vyplní čtyři až 24 stran formátu A4 a podobnou prací tráví více než 50 procent času. Naším cílem je, aby to byla jen třetina a zbylé dvě byly věnovány pacientům. Už nyní sestřička přijde k lůžku pacienta, odebere veškeré potřebné údaje pro vedení ošetřovatelské dokumentace, požadavky na péči a další informace, zadá je do tabletu a odtud se přenesou do počítače na pracovnu sester či lékařů. Lékařská vizita je vedena podobným způsobem, navíc se dá nahrát jako hlasová stopa, která se do počítače automaticky přepíše. Vedlejším bonusem je omezení papírové dokumentace, tenčí se tak i chorobopisy.
V čem je systém přínosný pro pacienta?
Pro pacienta má zásadní význam – zlepší se kvalita péče, zkrátí se délka potřebná pro vyšetření či hospitalizaci a omezí se třeba i četnost návštěv v ambulancích. Kromě toho, že ulehčení administrativy pomůže lékařům i sestrám, jde o velkou úsporu času a v konečném důsledku i nákladů zdravotních pojišťoven. Lékař u pacienta vidí veškeré záznamy z předchozích vyšetření a hospitalizací, takže je pacient nemusí znovu opakovat, pokud k tomu nejsou jiné medicínské důvody. Jsou známy také informace o alergiích, ať už na léky, nebo třeba potraviny. S tím souvisí také lékové interakce, které systém dokáže vyhodnotit. Není výjimkou, že pacient užívá i více než deset léků zároveň a nežádoucí účinky se mohou násobit.
Samozřejmě s tím souvisí ekonomická efektivita poskytované péče s ohledem na to, jak adekvátně je pacient léčen, aby bylo možné například zkrátit délku hospitalizace.
Zde už pravděpodobně nastupuje umělá inteligence.
Přesně tak, jsme sice na počátku, ale pokud jednotně vedeme data, poskytují nám velkou podporu pro řízení organizace a především kvality zdravotní péče. Business intelligence může pracovat bez ohledu na to, abychom jednotlivá data museli těžko dolovat z papírových materiálů nebo z excelovských tabulek. Díky ní víme, jaká je efektivní délka hospitalizace ve všech našich nemocnicích, v členění dle oddělení. Zajímavé je sledování nozokomiálních nákaz, tedy těch, které se vyskytují při pobytech v léčebných zařízeních, analýza jejich příčin a především pak návrh na eliminaci těch faktorů, které je způsobují.
Existuje možnost, že by měl pacient svou vlastní kartu?
Připravují se telemedicínské projekty, kdy by měl pacient staženou aplikaci a v ní vlastní zdravotnickou kartu. Pro nás ideálem je, aby pacient mohl přijít z fakultní nemocnice, od specialisty či praktického lékaře a v této aplikaci by bylo možné načíst data do našeho informačního systému. Samozřejmě čekáme na to, až se zákon o elektronické zdravotnické dokumentaci prováže s vyhláškou ministerstva zdravotnictví a upřesní se pravidla telemedicíny, což by mohlo být do konce tohoto roku.
Co konkrétně připravujete v oblasti telemedicíny?
I v této oblasti je důležitý kontakt lékaře s pacientem, bez toho medicínu nelze provádět. Na druhou stranu existuje mnoho lidí, kteří jsou chronicky nemocní, ale jejich stav se nezhoršuje, tudíž nepotřebují každý měsíc fyzicky absolvovat kontrolu u lékaře. Informace tak mohou být předávány online. Máme připravené kardiologické, onkologické, diabetologické i plicní ambulance s přístrojovými zařízeními, které umožňují přímo přenášet hladinu glykemie, krevního tlaku, tepovou frekvenci, saturaci kyslíkem. Dokonce existují i aplikace monitorující srdeční ozvy u plodu maminek, které lze přenášet vzdáleným přístupem. Budeme s pacienty v kontaktu přímo z jejich domova nebo prostřednictvím jejich praktického lékaře. Zajistíme nejen přenos výsledků, ale i obrazu, čehož bychom rádi využili u starších pacientů s omezenou mobilitou, kteří navíc žijí ve vzdálenějších oblastech. A především pomohou omezit jejich pobyt mezi ostatními nemocnými, kteří mohou být zdrojem dalšího, třeba i infekčního onemocnění. Pandemie covidu byla pro nás jasným varováním.
Jakou máte zkušenost se staršími pacienty a technologiemi?
Mysleli jsme, že starší pacienti nepracují s technologiemi, ale překvapilo nás, že to tak v mnoha případech není. Pacienti se i po šedesátém roce věku věnují svému rozvoji a tam, kde dobře funguje zbytek rodiny, jsou potomky instruováni či vybaveni chytrými telefony. I my jsme před několika lety mylně předpokládali, že v nemocnicích na změny uslyší především mladí doktoři a sestřičky. Mile nás pak překvapilo, že na technologie nahlížejí moderně bez rozdílu věku všichni naši zdravotníci. Aplikace samozřejmě musí být jednoduché a uživatelsky příjemné.
Digitalizace je v Evropě na poměrně vysoké úrovni, přesto se Česko drží v průměru. Co ji brzdí?
Myslím, že především i neochota měnit zaběhnuté věci a nesystémový přístup k elektronizaci nejen ve zdravotnictví. Covid a přijetí zákona o elektronizaci zdravotnictví ale celý proces uspíšily. Zavedení moderních technologií do stávajících procesů samozřejmě není jednoduché. Cena za hardware a software se podle velikosti nemocnic může vyšplhat k několika desítkám milionů. Software musí být pravidelně udržován, aktualizován a především zabezpečen. To jsou opět milionové záležitosti. Ale není cesty zpět. Nepochybně je nutné analyzovat ekonomickou efektivitu elektronizace a sdílení dat v kontextu snížení nákladů zdravotních pojišťoven.
Jakých dalších moderních technologií ve vašich zařízeních využíváte? Připravujete nějaké novinky?
Lékaři a inženýři v Nemocnici Agel Třinec – Podlesí vyvinuli software, pomocí kterého pacienty operují s využitím virtuální reality. V praxi to vypadá tak, že chirurg má během operace nasazeny 3D brýle, kde má nahrán záznam dostupných 3D snímků, které může prohlížet během zákroku. Připravujeme pro naše pacienty s vybranými diagnózami také virtuální rehabilitaci. Zde se využívá principů robotické rehabilitace, kdy jsou stimulována různá centra v mozku za použití 3D brýlí.
Kam se podle vás zdravotnictví dostane za dalších deset až patnáct let?
Budoucnost určitě vidíme právě v telemedicíně. Lidé nebudou muset chodit tak často k lékaři, odpadne stres z přeplněných čekáren a my jako zdravotníci budeme mít více času na řešení akutních problémů pacientů. S chronicky nemocnými pacienty budeme více komunikovat vzdáleně. To přinese významnou úsporu času a z části vyřeší nepřívětivý trend nedostatku zdravotnického personálu, který je patrný všude ve světě.
Technologie budou šetřit čas i při dílčích úkolech a na to ani nepotřebujeme čekat 15 let. Dnes už samozřejmý je digitální převod hlasu do psané formy. Umělá inteligence bude sledovat, zda předepsaná medikace odpovídá stanovené diagnóze a laboratorním výsledkům, zda koreluje se stavem pacienta a přidruženými nemocemi. Využijeme ji i při čtení mamografických a rentgenových snímků. Neznamená to, že nebude nutná přítomnost lékaře. Naopak jeho aktivita je nezastupitelná. Ale takový pomocník jako je umělá inteligence mu dokáže výrazně zkrátit čas tam, kde jeden člověk ani nedokáže v takové rychlosti všechna data analyzovat.
Článek vznikl ve spolupráci se společností Agel.
Text nevyjadřuje názor redakce.
