Pandemie ukázala, že globalizovaná výroba léků přináší velké problémy v situaci, kdy přestanou fungovat dodavatelské řetězce. Aby se dodávky léků příště neocitly v ohrožení, měly by evropské státy podpořit výrobu léků a především aktivních složek léčiv v regionu, říká Michael Schrewe, generální ředitel společnosti Teva Pharmaceuticals v Česku a na Slovensku.

Již více než dva roky sužuje svět pandemie covidu, nyní na ni navázala válka na Ukrajině. Jak se kvůli tomu změnilo zdravotnictví?

Jednou z největších změn v době pandemie bylo omezení přístupu pacientů k lékařům, z čehož pramenilo zvýšení jejich interakce na dálku. Pandemie také v mnoha oblastech zapříčinila sníženou dostupnost léčby a diagnostiky, jelikož se odkládala vyšetření a nemocnice byly omezeny péčí o covidové pacienty. Vlády jednotlivých zemí se navíc musí vyrovnávat s tlakem na finance v důsledku boje s pandemií. Další napětí ve zdravotnickém systému vytváří aktuálně válka na Ukrajině. Počet pacientů v Česku a na Slovensku se zvýšil. Válka vedla i k výraznému zvýšení inflace a k nestabilitě směnných kurzů, což vytváří další tlak na financování ze strany státu a udržitelnost farmaceutické výroby.

Společnost Teva podpořila průzkum, který zjišťoval názory pacientů na výrobu léků. Jaká byla nejdůležitější zjištění?

Sedm z deseti pacientů chce nyní vědět, kde se jejich léky vyrábí, protože pandemie odhalila slabá místa v rostoucí koncentraci výroby základních léků v zámoří. Z průzkumu vyplynulo, že naprostá většina pacientů – 84 procent – chce, aby jejich vláda podporovala investice do farmaceutické výroby v jejich regionu, aby se vyhnuli přílišné závislosti na zemích mimo Evropu. Průzkum zahrnoval tisíce evropských pacientů, kteří se při chronických onemocněních spoléhají na pravidelnou medikaci. Výsledky ukázaly, že sedm z deseti respondentů chce mít jistotou, že Evropa bude stejně konkurenceschopná jako jiné regiony.

Češi v průzkumu uvedli, že jim záleží na tom, kde se léky vyrábí. Proč by je to mělo vůbec zajímat?

Závěry průzkumu poukazují na potřebu znovu vyvážit globální farmaceutický trh tak, aby každý region na celém světě měl spolehlivý přístup k životně důležitým lékům. To se děje v době, kdy pandemie upozornila na problémy s globálními dodávkami aktivních složek léčiv, jejichž produkce je koncentrovaná v Asii. Zatímco Evropa je silná ve výrobě konečných forem léčiv, dominanci v oblasti výroby aktivních složek léčiv u nepatentovaných generických léčivých přípravků ztratila. Týká se to zejména základních léčivých látek, jako je paracetamol, čímž se odhalila zranitelnost evropského trhu.

 

Michael Schrewe se ve farmaceutickém byznysu pohybuje více než 20 let. Generálním ředitelem společnosti Teva Pharmaceuticals v Česku a na Slovensku je od loňského léta.
Michael Schrewe se ve farmaceutickém byznysu pohybuje více než 20 let. Generálním ředitelem společnosti Teva Pharmaceuticals v Česku a na Slovensku je od loňského léta.
Foto: Teva

Přestože respondentům záleží na místě výroby léků, pouze 38 procent z nich ví, kde se skutečně vyrábí. Myslíte, že se to v budoucnu změní?

 

Jsem si jist, že ano. Pacienti se budou stále více snažit pochopit důvody, proč jejich produkt není v určitém okamžiku dostupný. Dalším zajímavým zjištěním z průzkumu je, že pacienta zajímá vliv výroby léků na životní prostředí, přičemž 65 procent z nich preferovalo výrobu způsobem, který je udržitelný z hlediska životního prostředí. Podle 55 procent respondentů má navíc výroba léků v Evropě menší dopad na životní prostředí díky nižším nárokům na dopravu. Zároveň více než třetina lidí zapojených do průzkumu si myslí, že Evropa zaručuje ekologičtější výrobu a striktnější dodržování pravidel výrobních procesů než v zámoří. Podle těchto zjištění pacientům opravdu záleží na tom, kde se jejich léky vyrábějí.

Podle průzkumu 68 procent lidí vnímá pozitivněji léky vyrobené v Evropské unii. Plánujete přizpůsobit výrobu tak, aby probíhala spíše v místních podmínkách?

Teva pomáhá 200 milionům pacientů každý den a jako jeden z největších dodavatelů do českého i evropského zdravotnického systému udržuje evropskou „lékárničku“ stále plnou. Dnes vyrábíme 95 procent léků v Evropě s podporou našeho globálního dodavatelského řetězce. Investujeme také téměř miliardu eur do výrobních závodů po celé Evropě, včetně našeho výrobního závodu v Opavě.

Zejména na začátku pandemie panovala nejistota ohledně dodávek léků pacientům. Podle průzkumu však nakonec muselo léčbu přerušit kvůli nedostatku léků jen 12 procent pacientů. Je to úspěch? Co to vypovídá o farmaceutickém průmyslu?

Považuji to za velký úspěch farmaceutického průmyslu a zásluhu regionálních týmů, které zajistily dodávky léků navzdory všem překážkám. Hranice i v rámci Evropy byly nezřídka uzavřené, což komplikovalo naši logistiku. Týmy tvrdě pracovaly na překonání těchto problémů a bylo k tomu jistě zapotřebí i mnoho hodin práce navíc. Jsme rádi, že se to vyplatilo a pacienti nepocítili významnější nedostatek léků. Je ale zřejmé, že podobný režim není udržitelný a nemůžeme jej realizovat delší dobu.

Jaká opatření může farmaceutická společnost přijmout, aby zajistila, že výroba a dostupnost léků nebudou ohroženy ani v situaci, jakou je celosvětová pandemie?

Farmaceutický průmysl se ještě více zaměří na robustní dodavatelské řetězce, spolehlivé dodavatele surovin a diverzifikaci zdrojů dodávek. Nemůžeme to však udělat sami a potřebujeme k tomu správní rámec. Místní samosprávy musí podporovat lokální farmaceutický průmysl, a to například formou programů podpory investic. Předpisy o cenách a úhradách nám musí umožnit udržitelný způsob podnikání. Je třeba přestat soutěžit o nejlevnější variantu léku a optimalizovat v současné době velmi složitý evropský regulační systém, aby pro výrobce generických léčiv byla atraktivní i produkce aktivních složek léčiv na území Evropy a nemusely se dovážet z Asie.

Pandemie koronaviru ovlivnila a nadále ovlivňuje řadu průmyslových odvětví. Jaké jsou největší výzvy, kterým farmaceutická výroba čelí?

Studie zjistila, že 85 procent pacientů považuje farmaceutický sektor za zásadní pro oživení ekonomiky, jakmile se vymaníme z pandemie. Jako hlavní přínos výroby léků v Evropě respondenti uváděli vytváření pracovních míst a podporu místní ekonomiky – 57 procent, těsně následovala potřeba lepšího přístupu k základním lékům a snížení závislosti na dodávkách ze zámoří – 56 procent. Více než 70 procent evropských pacientů si navíc přeje, aby Evropa zůstala stejně konkurenceschopná jako ostatní regiony, a očekává, že jejich vláda přijme opatření na podporu tohoto cíle.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Teva Pharmaceuticals.

Text nevyjadřuje názor redakce.