Jak využít omezené prostředky na vývoj inovativních produktů maximálně efektivně? Na tuto otázku hledá ve skupině CSG odpověď Bohuslav Přikryl, viceprezident CSG Aerospace pro výzkum, vývoj a inovace. Bývalý rektor Univerzity obrany, vědec a zkušený akademický manažer buduje s podporou majitele skupiny, českého podnikatele Michala Strnada, systém inovací, které firmám holdingu umožní ve světové konkurenci obstát i za pět či deset let.

Bohuslav Přikryl,
Bohuslav Přikryl, viceprezident pro výzkum, vývoj a inovace divize CSG Aerospace
Foto: Czechoslovak Group

Postavit systém, který firmám CSG Aerospace umožní stát se v ideálním případě technologickými lídry ve svých oborech, to je úkol pro Bohuslava Přikryla, viceprezidenta pro výzkum, vývoj a inovace divize CSG Aerospace, která sdružuje firmy skupiny Czechoslovak Group (CSG) působící v oborech spjatých s letectvím. „V byznysu i ve válce vyhraje ten, kdo získá a udrží technologickou převahu. A my bychom měli být ve skupině vítězů,“ říká profesor Přikryl. 

Jak byste stručně definoval klíčové technologie, které budou zdrojem inovací v leteckém a obranném průmyslu?

Domnívám se, že je lze charakterizovat čtyřmi přívlastky: inteligentní, propojené, distribuované a digitální.

Když se zastavím u první charakteristiky, inteligentní v tomto případě znamená, že budou využívat prvků umělé inteligence a její spolupráce s inteligencí lidskou, což povede k průlomovým produktům v celé řadě oborů.

Umělá inteligence je oblíbený pojem, ale její dopady do průmyslových či vojenských projektů si málokdo dokáže představit. Jaké efekty sem umělá inteligence vnese?

Umělá inteligence a strojové učení zkrátí vývoj a obrovsky posílí schopnosti civilních i vojenských systémů, které řídí boj nebo třeba letový provoz. Ve vojenském prostředí se používá zkratka C4ISR. S velkou mírou zjednodušení se jedná o systém, který rozptýlí „válečnou mlhu“ na bojišti a dá veliteli dokonalý přehled o jeho vlastních silách i o protivníkovi. To je obrovský multiplikátor bojové síly, který do značné míry eliminuje potřebu velkých armád s masou lidí a techniky.

Každá nová technologie, i ta, která je zpočátku vyvinuta pro vojenské účely, má potenciál zkvalitnit každodenní život.

Jaké další průlomové technologie se v leteckém a obranném průmyslu uplatní?

Jsou to takzvaná velká data a jejich pokročilá analytika, kterou budou používat jak vyspělé senzory, typicky radary, tak efektory, tedy zbraně. Ty budou navíc robotizovány a umístěny na platformách s vysokým stupněm autonomie a budou generovat obrovský objem dat, se kterým si neporadí ani armáda lidských analytiků a operátorů.

Z hlediska vzdálenější budoucnosti se již dnes musíme zaměřit na hypersonické systémy. A bude se i jednat o kvantově podporované technologie, které svého nasazení mohou dosáhnout v následujících 15 až 20 letech a zásadním způsobem změní zažitá paradigmata.

Identifikovali jsme klíčové technologické trendy. Jak se ale v rámci průmyslové skupiny, jakou je Czechoslovak Group, reálně promítnou do nových produktů pro zákazníky?

Právě toto je klíčová otázka. Investice do produktových inovací se řídí podobnými principy jako třeba akvizice nové společnosti do skupiny. Máte omezené zdroje, finanční i lidské, a musíte si správně vybrat, na co se zaměřit. Pokud to nedokážete a vyvíjíte několik let produkt, který už někdo vyvinul před vámi, nebo vyvinete produkt, který nenaplňuje potřeby zákazníka, tak jste ty zdroje zmařil. Takže ve výzkumu, vývoji a inovacích musíte nastavit systém, který identifikuje klíčové technologie, vybere projekty, které je využijí, a pak řídí jejich vývoj.

Inovační filozofii Bohuslava Přikryla pro CSG lze shrnout do následujících zásad:
  • Základem je rozpoznat průlomové technologie a zaměřit se na ně.
  • Na inovace musí povinně směřovat část zisku. Inovace nesmí vznikat náhodou, ale systematicky.
  • Nelze dělat všechno.
  • Omezené zdroje na vývoj se musí správně zacílit.
  • Vývoj a inovace s sebou nesou riziko, firmy musí mít motivaci do něho jít.
  • Úsilí o inovace podpoří interní grantová soutěž firem.
  • Soukromý sektor musí spolupracovat s akademickým a rozdělit si účelně práci.

CSG je velmi pestrá průmyslově‑technologická skupina, vyrábějící radary, pozemní techniku, letecký software nebo munici. Jak má tedy funkční systém pro inovace v takovém složitém organismu vypadat?

Systém pro řízení výzkumu, vývoje a inovací se v CSG staví v rámci divize CSG Aerospace, a pokud se osvědčí, může se časem rozšířit do dalších částí skupiny. V naší divizi existovala rada technických ředitelů, sloužící k operativnímu řízení projektů, na nichž pracovalo společně více firem. My jsme ji změnili na radu pro inovace a dali jí nové kompetence: přípravu strategií, identifikaci vhodných přelomových technologií, výběr vývojových projektů a jejich koordinaci.

Motivujete nějak členské firmy CSG Aerospace, aby se do systému zapojily?

Dali jsme firmám impulz v podobě interního grantového programu dotovaného v roce 2022 částkou několika desítek milionů korun. Firmy tak mohou své projekty přihlásit do vnitřní grantové soutěže, a pokud uspějí, získají na vývoj prostředky, které se neodečítají z jejich zisku. Společnosti na tuto povídku reagovaly velmi pozitivně a aktivně. Sešlo se 14 projektů, z nichž každý dává smysl. V těchto týdnech probíhá finální výběr těch, které získají grant. Bude to maximálně polovina z přihlášených, protože nemá smysl omezenou grantovou podporu drobit.

Už jsme zmínili, že vývoj přelomových produktů není zadarmo. Je Czechoslovak Group připravena investovat do vývoje potřebné zdroje?

CSG má majitele, který naprosto chápe, že vývoj nových produktů je základem budoucí prosperity, a proto rozhodl, zatím v rámci divize CSG Aerospace, že určité procento EBITDA půjde povinně na výzkum a vývoj. Přesnou částku neprozradím, ale řádově se jedná o několik desítek milionů korun.

Chce být CSG ve vědě a výzkumu soběstačná a budovat vlastní vývojová centra, nebo bude otevřena spolupráci s akademickým sektorem?

Platí obojí: V rámci naší letecké divize v Pardubicích postupně budujeme výzkumné a vývojové centrum. To by ale nemělo nahrazovat vědu a výzkum, kterému se věnuje akademický sektor. Potenciální partneři jsou ČVUT v Praze, VUT v Brně, MU v Brně, Vysoká škola báňská, Technická univerzita Ostrava či Univerzita Pardubice. Institucionalizovanou spolupráci již máme s Univerzitou obrany v Brně a Akademií ozbrojených sil na Slovensku. Od akademické sféry očekáváme, že nám pomůže identifikovat budoucnost a připravit na to, co nás čeká za pět, deset či patnáct let.

Nové technologie mají kromě pozitivního přínosu i svou odvrácenou stránku. Například miliardář Elon Musk se obává, aby umělá inteligence neohrozila lidstvo. Notabene pokud je aplikována do ničivých zbraňových systémů. Cítíte takovou hrozbu i vy?

Technologický pokrok v oblasti obranného i civilního průmyslu je v rámci soupeření států i firem nevyhnutelný a nezastavitelný. Každá nová technologie, a platí to typicky pro technologie vyvinuté na počátku pro vojenské účely, má potenciál zkvalitnit život společnosti: odstranit těžkou, nebezpečnou nebo nudnou práci, zvýšit úroveň občanských služeb a zkvalitnit každodenní život. Jsem optimista a jsem přesvědčen, že stejně jako tomu bylo doposavad, pozitivní stránka technologického vývoje převáží nad negativní a posune lidstvo dál.

O Czechoslovak Group (CSG)

Průmyslově‑technologický holding, který vyvíjí a vyrábí pozemní techniku, radary či systémy řízení letového provozu. Nejznámější značkou holdingu je automobilka Tatra. Skupina od svého založení v 90. letech minulého století prošla dynamickým vývojem od obchodníka k výrobci a vývojáři nových technologií. Nyní buduje systém, který jí umožní použít průlomové technologie, jako je umělá inteligence, k vývoji skvělých inovativních produktů pro civilní i obranný sektor