Moravský výrobce cereálií Semix Pluso si dlouhou dobu lámal hlavu s jedním ze svých výrobních postupů. Chtěl uvést na trh řadu klíčených produktů, které budou zajímavé pro zákazníky, budou se odlišovat od neklíčených produktů a zároveň bude možné je okamžitě jíst bez toho, aby bylo nutné je předtím vařit.

„Řešili jsme problém, jak manipulovat s klíčícím zrnem, aby nedocházelo k polámání klíčků. Nebylo možné použít technologie, které běžně používají sladovny,“ popisuje Monika Vokřínková, ředitelka marketingu této české firmy z Otic u Opavy, která kromě nejrůznějších obilných tyčinek vyrábí například fermentované nápoje z ovsa, proteinové nápoje nebo veganské alternativy masa.

Největším problémem bylo vybrat vhodné suroviny ke klíčení – zrno muselo být celé, nesmělo se rozpadat během manipulace a zpracování, musela být zajištěna dobrá klíčivost a bylo také nutné stanovit vhodnou dobu máčení a klíčení a další úpravy již naklíčeného zrna. Žádný takový výrobek prozatím na českém trhu nebyl, firma Semix Pluso si proto musela inovační cestu od základu prošlapat.

Částečně jí s tím pomohl Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, který doporučil suroviny vhodné ke klíčení a pomohl stanovit doby máčení a klíčení v laboratorních podmínkách tak, aby nutriční hodnoty daných surovin zůstaly ve výrobku pokud možno co nejvíce zachovány.

O naklíčené výrobky mají zákazníci velký zájem

Zároveň se vedení Semix Pluso rozhodlo využít dotaci z Evropské unie, konkrétně z Programu rozvoje venkova pro Moravskoslezský kraj. Patnáctimilionová dotace pomohla postavit takzvanou klíčící halu, kde jsou vhodné podmínky pro správné naklíčení semínek luštěnin, obilovin a pseudoobilovin, jako jsou oves, čočka, hrách, quinoa nebo cizrna.

„Velkou část investice na novou klíčící halu hradíme ze svých zdrojů. Vzhledem k tomu, o jak inovativní a energeticky náročnou výrobu se jedná, jsme využili možnosti část tohoto projektu podpořit také z dotačních zdrojů,“ dodává Vokřínková. Hala byla dostavěna nedávno a nyní v ní již klíčí první várky semínek.

Výsledným produktem je řada lupínků, zrn a mouk z naklíčených obilovin. Jedná se o výrobky, které nejsou a českém trhu rozšířené, jsou unikátní.

„Výrobky z těchto klíčených luštěnin už máme na trhu, konkrétně červenou a hnědou čočku, cizrnu, hrách a quinou a také klíčené ovesné vločky. Jejich obliba výrazně vzrostla, prodeje se zvyšují násobně,“ podotýká Vokřínková.

Naklíčené obiloviny od Semix Pluso zdaleka nejsou jediným inovačním projektem v potravinářství, jehož vývoj financovala Evropská unie. V roce 2019 byl například ukončen inovační projekt v Jihomoravském kraji, který umožnnil společnosti Mikrop Čebín investici do výstavby nové výrobní haly a do unikátní technologie, která umožňuje vývoj nových krmiv pro hospodářská zvířata. Tato krmiva jsou obohacena o výživové látky, takže prospívají zdraví zvířat. Zavedení nového způsobu vývoje krmiv umožnilo vývoj nových receptur a také úpravu receptur stávajících. Do této inovace putovalo z EU více než 32 milionů.

V Kunovicích vyrábějí zdravější paštiky

Ve Zlínském kraji v Kunovicích zase společnost Slovácká Fruta vyvinula nové výrobní postupy, kdy své masné výrobky balí do skleněných a plastových obalů. Investice do nových technologií umožnily firmě výrobu zcela nových produktů. Jde například o prémiové paštiky, které jsou balené jak do skla, tak do plastu a technologický postup firma mohla nastavit tak, že nyní se suroviny mohou tepelně ošetřovat pomalu a citlivě, takže dochází k pozvolné denaturaci bílkovin s a výsledný produkt si uchovává lepší nutriční vlastnosti. Do této inovace putovalo ze zdrojů EU téměř 13 milionů korun rovněž z Programu rozvoje venkova.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Rozvoj venkova je druhým pilířem společné zemědělské politiky EU a jeho cílem je přispět k rozvoji venkovských oblastí. V minulém dotačním období 2014 – 2020 díky Programu rozvoje venkova do českého zemědělství putovalo téměř 3,5 miliardy eur, tedy vvíce než 96 miliard korun. Z toho bude 2,3 miliardy eur, tedy 62 miliard korun, šlo z unijních zdrojů a 1,2 miliardy EUR, tedy 34 miliard korun z českého rozpočtu.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist