Obliba výdejních boxů roste, jsou levné a nemají otevírací dobu

Pandemie koronaviru naučila mnohé firmy nabízet zaměstnancům práci z domova. Podle ředitele přepravní společnosti PPL Petra Horáka se to výrazně odrazilo i na trendech v doručování zásilek: „Během koronaviru lidé začali víc nakupovat online a pokračují v tom i po skončení pandemie. Na celém trhu vnímáme obrovský skok v poptávce po doručovacích službách vyvolaný pohybem lidí a zaměstnanců. A vidíme, že i po rozvolnění je home office něčím, co hýbe naším pracovním světem.“

Větší část zásilek firma stále ještě doručuje na konkrétní adresy, zejména lidem, kteří pracují z domova. Díky celkovému rozvolnění si ale lidé velmi oblíbili i výdejní místa, ať už PPL Parcelshopy, kde si balíček vyzvednou v síti kamenných obchodů, nebo PPL Parcelboxy, kde na ně zboží počká v automatizované výdejní schránce. „Je to rychle rostoucí trend, který dohání doručování na adresy,“ potvrzuje Horák.

Pro zásilku si lidé přijdou hned první den

Výdejních boxů, které jsou podle údajů společnosti PPL ještě o něco atraktivnější než kamenné výdejny, má firma v současné době asi 350 a jejich počet chce v blízké době výrazně navýšit, do konce roku míří na pětistovku a v následujícím roce a půl plánuje přidat další tisícovku. „Na denní bázi máme přehled o tom, jak do boxů vstupují zásilky, jak rychle si je příjemci vyzvedávají a jak jsou boxy aktuálně vytížené. V současnosti je to dostačující, ale víme, že v budoucnu jejich kapacita nebude stačit a budeme muset najít způsoby, jak je buď rozšířit, přestěhovat nebo využít kombinaci PPL Parcelboxu a PPL Parcelshopu vedle sebe,“ vysvětluje Horák.

Hlavní výhodou výdejních boxů je pro zákazníky neomezená otevírací doba. Na rozdíl od klasických obchodů si zásilku z boxu mohou vyzvednout kdykoli a bez čekání ve frontě. Balík na ně v boxu počká tři dny od doručení, podle šéfa PPL je ale průměrná doba uložení 1,1 dne, což ukazuje, že si pro svou zásilku lidé zpravidla přijdou hned během prvního dne.

Další velkou výhodou výdejních míst je možnost dovézt více zásilek na jedno místo. Při doručování domů řidič obvykle doveze jeden až dva balíky na jednu adresu, zatímco u výdejního místa v obchodě už je to průměrně deset balíků a v případě boxu dokonce několik desítek. „To přináší výrazné nákladové úspory, které pak přenášíme na zákazníky a můžeme jim díky tomu nabídnout až poloviční cenu ve srovnání s klasickým doručováním domů,“ dodává Horák.

Nejžádanější službou je stále doručování zásilek z e-shopů, s rozmachem módních e-shopů však roste i procento zpětné logistiky, kdy zákazníci vrací zboží zpátky obchodníkům. Potenciál vidí PPL i v posílání zásilek mezi občany. U této služby vnímá rostoucí oblibu a plánuje ji zpřístupnit širší veřejnosti.

Střední Evropa zažívá boom výdejních míst

Oblibu boxů a výdejních míst můžeme pozorovat také v zahraničí, i když každá země má trochu jiný přístup a zkušenosti. Podle Horáka je největší zájem o tyto služby v zemích, které jsou rozlehlejší nebo mají odloučené a méně osídlené oblasti. Typicky ve Skandinávii, kde už je využívání výdejních míst častější než samotné doručování zásilek na adresu. Pozitivní zkušenost má i Německo, kde s touto službou přišla před několika desítkami let samotná Deutsche Post. Největší rozmach je však znatelný ve střední Evropě a v Polsku.

Česko je podle šéfa PPL v zahajovacím stadiu, kdy se tyto služby rapidně rozjíždí a přepravní společnosti bojují o vhodná místa pro umístění boxů. „Samozřejmě řešíme i stavební povolení a standardní regulaci, abychom byli v souladu s tím, co po nás budou požadovat municipality nebo zákon. V tomto ohledu sice zatím neexistuje jednotná legislativa, která by se na výdejní boxy vztahovala, my se ale snažíme co nejvíc komunikovat s úředníky, abychom vyšli vstříc budoucím požadavkům a v případě nějaké budoucí regulativy nemuseli moc věcí měnit,“ doplňuje Horák.

Rozšiřování logistických služeb s sebou přináší i ekologické otázky. Společnost PPL se v první řadě snaží o udržitelnou dopravu, do roku 2028 chce mít 60 procent vozového parku na alternativní pohon. Podobně se dívá i na svou infrastrukturu, depa, huby a provozy, pro které hledá možnosti udržitelnějšího provozu prostřednictvím technologií, jako je fotovoltaika či smart metering. V principu jsou ale klíčem ke snížení uhlíkové stopy firmy právě výdejní místa, jak vysvětluje Horák: „Když dovezeme víc zásilek na jedno místo, jakým je PPL Parcelbox nebo PPL Parcelshop, tak to samozřejmě znamená, že řidič najezdí méně kilometrů, což má nejen ekonomický, ale také ekologický dopad.“ Společnost kromě toho zvažuje, že do budoucna přejde na větší auta, která umožní převézt během jedné cesty ještě větší počet zásilek.

Firmy budou časem využívat sdílené boxy

„Jsem si jist, že zájem o výdejní místa bude stále růst a získávat větší popularitu,“ říká o budoucím vývoji v oblasti doručování zboží Horák. Očekává, že se poptávka rozdělí asi na polovinu mezi doručování na adresu a do výdejních míst. Počítá také s nějakou plošnou regulací v rámci republiky i jednotlivých měst, která by se měla týkat například vizuální stránky výdejních boxů. „V tomto ohledu se snažíme jít konzervativní cestou a ladíme design boxů do velmi jemné modrobílé kombinace barev. Vnímáme estetické aspekty daného prostředí a boxy umísťujeme tak, aby byly citlivě zakomponovány do městské zástavby,“ upřesňuje Horák.

Šéf PPL je zároveň přesvědčen, že současný vývoj směřuje ke sdílené infrastruktuře a spolupráci mezi jednotlivými subjekty. „Zatím si jede každý na své vlně, je ale zřejmé, že tady do budoucna musí vzniknout nějaká spolupráce mezi přepravními společnostmi a e-shopy. Věřím, že většina těch boxů bude nakonec využívána napříč dodavateli a poskytovateli,“ uzavírá Horák.