Trendy v profesním vzdělávání: náskok získají firmy, které mají plán

Podniky už své zaměstnance vzdělávají online stejně často jako prezenčně. Klíčovým tématem budoucnosti má být podle expertů péče o psychické zdraví.

Firemní kurzy nabírají nový směr. Do středu zájmu se kromě angličtiny a povinné bezpečnosti práce dostávají školení, jak se zlepšit ve své profesi, získat perspektivu na trhu práce, ale také umět komunikovat, pracovat se svou motivací a stresem nebo udržovat životní rovnováhu.

Výsledky průzkumu vzdělávacích potřeb ve firmách, který pro platformu Seduo vypracovala koncem minulého roku agentura G82, potvrzují, že se témata osobního rozvoje a duševní pohody budou stále více objevovat mezi kurzy, které zaměstnavatelé svým zaměstnancům nabízejí. Právě v psychohygieně a well-beingu vidí specialisté ze Sedua nový trend, který se v průběhu nadcházejících let stane nezbytnou součástí firemního online vzdělávání.

Na edukaci zaměstnanců firmy nešetří, navzdory krizi investují do kurzů a školení dokonce víc než před pandemií covidu. Podle zmíněného průzkumu je vzdělávání pro většinu společností prioritou, 66 procent firem na něj vždy najde peníze a ušetří raději jinde. K výraznému navýšení investic do vzdělávání došlo během pandemie, kdy se ukázalo, že firmy potřebují adaptovat své zaměstnance na měnící se pracovní podmínky. Objem investic do vzdělávání se za poslední tři roky zvýšil asi o 40 procent a další nárůst výdajů na vzdělávání zaměstnanců plánují v nejbližších letech menší i větší firmy.

Analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský ale poukazuje na to, že firmy stále investují spíše do zajištění provozu než do skutečného potenciálu zaměstnanců. „Spousta firem není nastavena na to, aby se její zaměstnanci průběžně posouvali – a to nejen vertikálně (na vyšší pozici), ale ani horizontálně,“ říká v podcastu HN Dombrovský.

Vyplatí se přemýšlet strategicky

Studie zároveň ukázala, že zhruba polovina firem nemá ve vzdělávání svých zaměstnanců ucelenou koncepci. Podle šéfa platformy Seduo Jana Nehasila je právě nesystematičnost největším problémem současného firemního vzdělávání. „V posledních letech se podmínky neustále mění a podniky jsou pod soustavným tlakem. Mají za sebou pandemii, válku, energetickou chudobu na straně externalit a zároveň se na ně hrne nutnost digitalizovat a vytvářet nové pozice,“ popisuje aktuální situaci Nehasil. Některé profese v důsledku toho zanikají a firmy musí přemýšlet o rekvalifikaci svých lidí. Současně roste poptávka po pozicích, kterých je na pracovním trhu nedostatek.

Aby firmy dokázaly v měnících se podmínkách obstát, musí být podle Nehasila především flexibilní, přemýšlet strategicky a nenechat se vláčet událostmi: „Nelze řídit firmu bez strategie vzdělávání a školit lidi podle toho, jaký požadavek zrovna vznikne.“ Takový přístup je podle něj ve výsledku drahý a pro budoucnost společnosti nebezpečný.

Online, ale „naživo“

Podle průzkumu výrazně posiluje trend vzdělávání online, ať už ve formě e-learningu, videokurzů nebo interaktivních školení. Celkový podíl těchto kurzů narostl za poslední tři roky o 30 procent a dostal se tak v četnosti na stejnou úroveň jako kurzy prezenční. Svou zásluhu na tom má jednoznačně období lockdownu, které k on-line komunikaci donutilo i firmy, jež se těmto nástrojům do té doby vyhýbaly. Některé společnosti si tuto formu školení během covidu vyzkoušely a naučily se těžit z výhod, které vzdělávání přes obrazovku počítače nabízí. Mezi preferovanými formáty mají silné zastoupení „živé“ kurzy, protože nabízí účastníkům možnost přímé interakce s vyučujícím.

Česko stojí na křižovatce. Teď se můžeme od montovny posunout k centru nápadů, říká analytik

26. 4. 2023 ▪ 31:37 min.

Výhody online vzdělávání jsou především v jeho flexibilitě. Zaměstnanec si sám určí čas, kdy si zapne mobil, tablet nebo počítač a pustí se do samostudia. Účastníci školení se nemusí sjíždět z různých poboček, ale připojí se odkudkoliv. Pro zaměstnavatele to znamená nižší náklady – nemusí shánět lektory, organizovat učebny či platit dopravu.

Šéf platformy Seduo ale připomíná i další výhody, které nejsou na první pohled patrné: „Zaměstnanci mohou studovat tempem, které si určí sami a které vyhovuje jejich studijnímu typu. A když na něco zapomenou, stačí se znovu připojit a vyhledat pasáž, kterou si potřebují v paměti oživit. Navíc mohou studovat po minutách, kdykoliv mají volnou chvilku a chuť.“

Největší nevýhodou je oproti tomu nemožnost řešit s lektorem konkrétní případy osobně. Některé dovednosti je potřeba si během školení prakticky vyzkoušet. „Proto vznikla ve firmách i tzv. hybridní forma vzdělávání, v níž zaměstnanci nejprve studují online sami a pak si přijdou dané dovednosti prověřit do učebny s živým lektorem,“ dodává Nehasil.

Pokud jde o témata kurzů, posiluje zájem o vyrovnanost a psychickou pohodu zaměstnanců. Kurzy tohoto zaměření sice v současnosti tvoří jen šest procent nabízených školení, téma ale vzbuzuje zvláště u větších podniků rostoucí pozornost. Velká část firem zatím k otázkám psychického zdraví zaměstnanců přistupuje individuálně, některé ale začínají nabízet vzdělávání například v oblasti souladu mezi prací a osobním životem, prevence syndromu vyhoření nebo zvládání emocí. V nabídce vzdělávací platformy Seduo například roste zájem o videokurz Myšlení pod kontrolou, ve kterém Marian Jelínek, dlouholetý osobní kouč Jaromíra Jágra, dává účastníkům návod, jak se vypořádat se strachem a nejistotou. „Velmi oblíbené jsou také kurzy od Cyrila Höschla, které se věnují syndromu vyhoření, rozhodování nebo nemocí duše,“ doplňuje příklady vyhledávaných kurzů Nehasil.

Netáhne kurz zdarma, ale jeho přínos

S motivací zaměstnanců ke studiu firmy příliš nepracují. Výzkum ukazuje, že zaměstnavatelé motivují ke vzdělávání především tím, že kurzy poskytují zdarma. Podle Dombrovského vychází z přesvědčení, že za bezplatný kurz „by přece měli být zaměstnanci rádi“. Z průzkumů mezi samotnými zaměstnanci je ale patrné, že tento faktor u nich nehraje tak zásadní roli. Primární je pro ně konkrétní přínos daného kurzu nebo kariérní posun. „Zaměstnanci by měli být do procesu vtažení a vidět ve vzdělávání konkrétní smysl,“ upozorňuje Dombrovský. Tento přístup navzdory zažitému přesvědčení prospívá i tomu, aby zaměstnanec dělal svou práci dobře.

Bolavým místem některých firem je pak vyhodnocování vzdělávacího procesu. Průzkum ukazuje, že drtivá většina podniků měří efektivitu svých školení pomocí zpětné vazby, dvakrát méně jich pak využívá celoročních hodnoticích pohovorů. „Bohužel existuje stále i řada firem, které nevyhodnocují výsledky vzdělávání vůbec,“ komentuje výsledky průzkumu Nehasil.
Do budoucna věří, že největší výhodu získají na pracovním trhu flexibilní firmy s jasnou vzdělávací strategií, které se budou umět přizpůsobit měnícím se požadavkům a podmínkám.

Rozhovor vznikl ve spolupráci se společností Seduo.