Pomůže najít volné lůžko pro právě hospitalizovaného pacienta, přiveze z kuchyně obědy až na oddělení anebo zkrátí trasy, které sestry denně nachodí mezi jednotlivými odděleními. Převezme rutinní činnosti, aby se lékaři a sestry mohli více věnovat pacientům. Chytrá nemocnice přestane svítit a topit v prázdných prostorách a díky správné práci s daty dokáže předcházet neefektivním činnostem.
„Návratnost investice může být podle studií i jeden rok, například v průmyslu se počítá s citelně delší dobou,“ říká Petr Krejčíř, ředitel pro technologie budov ve společnosti Siemens. Digitalizace nemocnic je podle něj odpovědí na otázku, jak ve zdravotnictví zlepšit situaci s nedostatkem personálu i rostoucími náklady na energie. „Přestat dělat věci, které jsou neefektivní a zbytečné, je nejsnadnější cesta k úspoře. Ať už personálu, nebo jiných zdrojů,“ vysvětluje Krejčíř. Evropa se potýká s nedostatkem kvalifikované pracovní síly a demografické údaje stále intenzivněji poukazují na stárnutí populace. Zavedení chytrých technologií je cestou, jak se se situací vyrovnat.
Přestat topit zbytečně
V prvním kroku se nemocnice obvykle zaměřují na svou technickou stránku a správu budov. „Nemocnice mají obvykle dvakrát až dvaapůlkrát vyšší spotřebu energií na metr čtvereční než kanceláře nebo obchodní centra. Důvodem je nedostatečná optimalizace, jako například celodenní svícení ve všech prostorách nebo vytápění u otevřeného okna. Už jen nasazení senzorů tak, aby se v místě svítilo jen tehdy, když se tam někdo nachází, a výměna klasických žárovek za LED světla přinesou nemocnicím citelnou úsporu,“ konstatuje Krejčíř.
K průkopníkům v digitalizaci mezi českými nemocnicemi patří Nemocnice Jihlava. Před dvěma lety kompletně vyměnila nemocniční informační systém. Díky tomu novému zlepší poskytování zdravotní péče, vedení dokumentace i komunikaci s pacientem. Letos chce zřídit Portál pacienta a zavést bezpapírovou nemocnici. „U nás digitalizujeme již téměř třicet let, díky tomu máme obrovský náskok. Předpokladem je technologická připravenost, nestačí jen kvalitní hardware i software. Důležitá je také silná podpora vedení, kontinuita a nadšení lidí, kteří se této práci věnují,“ říká David Zažímal, náměstek pro informatiku a kybernetickou bezpečnost z Nemocnice Jihlava.
V jihlavské nemocnici pracuje přes pětadvacet let, stejně jako provozně‑technický náměstek Alexandr Filip. Navazují tak na svou vlastní práci a mají detailní přehled o dříve zavedených technologiích. „Naše systémy nám dnes umožňují řídit vše na dálku, ať už jde o nastavení vzduchotechniky na operačním sále, teploty na konkrétním pokoji, nebo provoz trafostanice. Pokud je pacient propuštěn do domácí péče a pokoj zůstává volný, náš technik dostává automatickou notifikaci. Díky tomu může okamžitě snížit teplotu vytápění a může to udělat třeba z domova,“ konstatuje Filip. Nemocnice tak šetří vedle energií také čas personálu, což je další klíčový faktor k úsporám.
Sestry se věnují pacientům
Právě optimalizace využití pracovní doby odborného personálu je po úspoře energií dalším logickým krokem v digitalizaci nemocnic. „Podle studií vyplýtvá sestra 15 procent svého času při hledání mobilního inventáře, jako jsou lůžka nebo vozíky pro převoz pacientů. V chytré nemocnici nahlédne do aplikace, kde se nachází nejbližší vozík, rovnou si ho v systému zarezervuje a aplikace sestru naviguje nejkratší cestou až k rezervovanému vozíku nebo jinému inventáři. Díky tomu věnuje více svého času péči o nemocné,“ vysvětluje Krejčíř.
Technologie také dokážou anonymně monitorovat pohyb personálu při přesunech mezi odděleními a hodnotit jeho efektivitu. Pokud zjistí, že některá pracoviště spolu intenzivně spolupracují, a přitom jsou od sebe velmi vzdálená, do budoucna je možné přestěhovat je blíž k sobě.
Lokalizace může sloužit i na ochranu pacienta. Pokud má například Alzheimerovu chorobu nebo potíže s orientací v prostoru, systém spustí alarm, když daná osoba opustí pokoj či jiný vyhrazený prostor. „Tuto technologii zavádíme například ve švýcarském Badenu, kde se staví zcela nová nemocnice vybavená všemi dostupnými technologiemi,“ zmiňuje Petr Krejčíř.
Při výběru technologií myslet dopředu
Postavit nový zcela digitalizovaný pavilon je z technického hlediska nejjednodušší variantou. Digitalizovat však lze každé pracoviště bez ohledu na stáří budovy či vlastnickou strukturu provozovatele. Prvním krokem je nastavení cíle, kterého chce nemocnice dosáhnout. Siemens nabízí kalkulátory, díky kterým lze vypočítat výši investice i její návratnost. Následně vytvoří koncepci a výběr technologií tak, aby vedení nemocnice mohlo rozhodnout o financování či návrh předložit ke schválení svému zřizovateli.
„Doporučujeme volit otevřené softwarové platformy, které umožní postupně přidávat další funkce. A hardware, který je od počátku dimenzovaný na budoucí potřeby. Například senzor, který umí chytře řídit osvětlení a zároveň má v sobě zabudovaný Bluetooth, zajistí v další etapě navigaci v rámci budovy,“ upřesňuje Krejčíř. Technologie jdou stále kupředu a potřeby nemocnic se neustále mění. Souvisí to s novými poznatky ve zdravotnictví, demografickým i cenovým vývojem a řadou dalších faktorů.
S tím, že digitalizace je kontinuální a nikdy nekončící proces, souhlasí také David Zažímal: „Již několik let mají dálkový přístup také naši lékaři. Mohou kdykoliv nahlížet do karty pacienta, na rentgenové snímky i další dokumentaci. To je u nás dneska už standard. Jdeme však dál a připravujeme rozhraní také pro pacienty.“
K vytvoření Portálu pacienta se inspirovali v USA. Bude na něm dostupná veškerá dokumentace pacienta, který navíc prostřednictvím portálu bude moci napřímo komunikovat s lékařem. „Například kontrolní návštěvy budou probíhat online a pacient už kvůli tomu nebo kvůli potřebě vystavení receptu nebude jezdit do nemocnice. Ušetří čas za dojíždění i sezení v čekárně,“ říká David Zažímal.
Další možností, jak ušetřit čas personálu a odstranit rutinní práce, je nasazení autonomních vozíků. Již dnes se v některých nemocnicích používají, nejčastěji ve skladech pro přepravu potravin, ložního prádla nebo jiného materiálu. Jsou vybavené senzory, které umožňují pohyb v budově i venku. V současnosti mají nemocnice největší zájem o jejich využití v zázemí, například pro přepravu hotových jídel z kuchyně na oddělení. Sestry pak budou rozvážet pokrmy pacientům jen na jejich pokoje.
Uživatelsky příjemné prostředí pro pacienty
A kde se s technologiemi obvykle potká pacient? Podobně jako si dnes může sám nastavit polohu postele, bude do budoucna regulovat teplotu na pokoji nebo stínění okna. Rozhraní jsou uživatelsky velmi přívětivá, aby ovládání bylo co nejsnadnější, zvyšovalo komfort nemocných a tím přispívalo k jejich rychlejšímu uzdravení.
Před vyšetřením si pacient může zarezervovat parkovací místo, navigační systém budovy ho pak sám navede na konkrétní pracoviště. Pokud s tím souhlasí, jeho rodina dostane předem notifikaci, kdy bude vyšetření u konce a bude možné ho vyzvednout.
Bezpečnost pacientů a ochrana dat
Některé evropské nemocnice už mají energetické úspory vyřešené a teď se zaměřují na personální otázky a práci s daty pacientů. Jako příklad může sloužit vídeňská nemocnice, která pracuje na technologii pro usnadnění řešení krizových situací. „Při vyhlášení požárního poplachu se sestrám okamžitě sestaví seznam pacientů, kteří jsou imobilní a potřebují pomoc s evakuací. Zvyšujeme tak bezpečnost pacientů v krizových chvílích,“ říká Krejčíř.
Klíčovým faktorem na cestě k digitalizaci je bezpečnost osobních dat a odolnost vůči kyberútokům. Díky zkušenostem se zabezpečením kritické infrastruktury nabízí Siemens nejvyšší standardy. „Otázky zabezpečení dat a odolnosti nemocnic vůči kyberútokům jsou zcela zásadní. Na druhou stranu digitalizovaná data jsou v mnohem větším bezpečí než osobní údaje pacientů v papírové podobě. Dostat se v nepozorovaném okamžiku do kartotéky bude pravděpodobně jednodušší než prolomit kvalitně a profesionálně zabezpečený systém v počítači,“ dodává Krejčíř.
Článek vznikl ve spolupráci se společností Siemens.
Text nevyjadřuje názor redakce.
