Pronájem švédských Gripenů skončí v roce 2027. S ohledem na dlouhé výrobní lhůty a také rychle rostoucí ceny vstupů potřebuje Česko o své budoucí letecké obraně rozhodnout co nejrychleji. Pro výběr amerických strojů F‑35 mluví především jejich kompatibilita s ozbrojenými silami dalších evropských zemí. Stroje jsou vybavené technologií stealth, která omezuje schopnost radarů stíhačku ve vzdušném prostoru identifikovat. Tyto výhody jsou vykoupeny vysokou cenou samotných strojů a jejich provozu, ale i munice, servisu a dalších doprovodných služeb. Podle zpráv amerického kontrolního úřadu U.S. Government Accountability Office (GAO) stroje navíc zatím provázejí problémy s motory.
Američané své technologie přísně střeží, možnost zapojení českých firem do dodavatelských řetězců je zatím nejasná. Naši ekonomiku to může připravit nejen o zakázky, ale také o přístup k nejmodernějším technologiím a know‑how.
Offsety českou investici vrátily
Při uzavření smlouvy o pronájmu Gripenů na období od roku 2004 do roku 2014 se Saab, jakožto dodavatel, zavázal v rámci offsetového programu zajistit zakázky pro české firmy v hodnotě 25,5 miliardy korun. Celková hodnota investic generovaných programem nakonec přesáhla částku 31 miliard. Otázka je, nakolik lze tuto zkušenost zopakovat i dnes, kdy vláda rozhoduje o pořízení nadzvukových letounů na další desítky let.
Podle nové legislativy dnes již členské země EU nemohou offsetové programy požadovat. Je proto třeba hledat nové cesty, jak český průmysl do zakázek velkého objemu zapojit. Pokud se to podaří, může mít nastartovaná spolupráce efekt nejen v průběhu dodávek vojenské techniky, ale i v dlouhodobějším horizontu.
Český obranný průmysl součástí dodavatelských řetězců
„Díky dobré zkušenosti z offsetového programu české partnery pro průmyslovou spolupráci nadále aktivně vyhledáváme. Tak například došlo ke spolupráci s přeloučským výrobcem pancéřovaných vozidel SVOS na našem novém raketovém systému MSHORAD,“ říká Krasimira Stoyanova, viceprezidentka Saabu pro region střední a východní Evropy.
Ochranný systém MSHORAD, umožňující zabezpečení protiletadlové ochrany, reaguje na poslední poznatky z operačního nasazení spojeneckých jednotek. Přitom pro výběr spolupracujících firem do programů průmyslové spolupráce jsou podle Krasimiry Stoyanové zásadní jejich schopnosti, know‑how a potenciál navázat dlouhodobé partnerství.
Do dneška běží také spolupráce s přerovským výrobcem optických systémů pro ozbrojené složky Meoptou. Ta byla původně partnerem offsetového programu z let 2004–2014. „Účastnili jsme se ho jako dodavatel optických systémů pro aplikace v ozbrojených složkách a také optických komponentů a systémů pro zaměřovače využívaných na zbraňových systémech Carl‑Gustaf. Celková hodnota zakázek převyšovala 10 milionů korun,“ konstatuje Pavel Šťastný, Chief Business Officer z Meopty. Protitankové zbraně Carl‑Gustaf z produkce Saabu slouží ve více než 40 zemích světa, včetně Armády ČR.
„Po splnění a ukončení offsetového programu jsme se Saabem začali spolupracovat i v dalších oblastech, jako jsou zaměřovače pro nejnovější generaci zbraňových systémů Carl‑Gustaf M4. Ty dodáváme dodnes. Švédi si nás také vybrali jako hlavního dodavatele systému řízení palby pro bojové vozidlo pěchoty CV90 a generujeme i další exportní zakázky,“ dodává Pavel Šťastný.
Jak offsety fungovaly
Český offsetový program vznikl na základě dohody o vzájemné spolupráci mezi Ministerstvem obrany ČR a firmou Saab jako pronajímatelem nadzvukových letounů Gripen. Saab se v něm zavázal přispět českým firmám k získání zakázek v objemu 25,5 miliardy korun v průběhu deseti let. Tato částka představovala 130 procent hodnoty, kterou měl český stát zaplatit za pronájem Gripenů.
V období 2004–2014 se českým firmám zařazeným do tohoto programu nakonec podařilo získat zakázky za více než 31,65 miliardy korun. Téměř třetina zakázek byla přímo navázaná na samotné stíhací letouny, další průmyslová spolupráce byla nepřímá.
Do programu se zařadilo 58 transakcí a účastnily se ho firmy jako Aero Vodochody, GE Aviation Czech, Brush Sem, Brisk Tábor, Meopta nebo Jihlavan. Spadaly sem jak investice, tak exporty nebo transfery technologií, které generovaly příjem české straně.
„Zapojení Aera Vodochody bylo v době offsetového programu Gripen zcela přirozené. Díky našemu know‑how a schopnostem v rámci leteckého průmyslu jsme brzy identifikovali oblasti, ve kterých jsme se mohli spojit,“ říká tisková mluvčí Radka Černá. Podle jejích slov je i dnes Aero klíčový dodavatel předních světových výrobců. „Dlouhodobě dodáváme například společnostem Airbus nebo Embraer, v minulosti i Boeingu, firmě Sikorski a právě společnosti Saab, pro kterou jsme dodávali zbraňové závěsníky. Je to poměrně sofistikovaná technologie,“ konstatuje Černá.
Aero Vodochody má přitom díky svému know‑how a technologické schopnosti unikátní postavení v rámci celé střední a východní Evropy. Patří mezi devět firem na světě, které dokážou kompletně vyprojektovat a vyrobit proudový letoun.
Obří investice nejen do strojů
Zatímco Gripeny má Česko pronajaté, v případě amerických letounů půjde o koupi. K ceně za nákup dvou letek o celkovém počtu 24 stíhaček je třeba připočíst cenu za provoz, výcvik pilotů, pozemního personálu, přestavbu základen, náhradní díly a servisní sady. Potenciál pro zapojení českého průmyslu, ať už leteckého, obranného či jiného, je značný. Pokud si Česko dokáže vyjednat podmínky k tomu, aby se aspoň část investovaných peněz dokázala do ekonomiky vrátit.
„Vždycky jsme si zakládali na široké průmyslové spolupráci se zákaznickými zeměmi. Je navíc přirozené, když stát u strategických investic – a tou nákup nových bitevníků jednoznačně je – požaduje také rozvoj průmyslové spolupráce. Vnímáme to jako příležitost rozšířit naši partnerskou základnu a sdílet nejnovější technologické inovace napříč zeměmi,“ říká ředitel prodeje Gripenů Richard Smith. „Jsme připraveni České republice poskytnout řešení šité přímo na míru lokálnímu obrannému průmyslu,“ dodává.
Článek vznikl ve spolupráci se společností Saab.
Text nevyjadřuje názor redakce.
