Chov hospodářských zvířat v Česku vyprodukuje zhruba čtyři miliony tun emisí ročně. Celkově je zemědělství zodpovědné zhruba za osm procent všech emisí vyrobených Čechy, ovšem právě hospodářská zvířata mají na tomto čísle největší podíl. Uvádí to zpráva z roku 2020 organizace Fakta o klimatu, jež vychází z oficiálních statistik ČSÚ, Eurostatu a dalších institucí. Jde přitom hlavně o emise metanu, které krávy a ostatní dobytek během svého života vylučují, a také z obdělávání půdy a s tím spojené emise N2O, tedy oxidu dusného.
I proto se v polovině března ministři životního prostředí zemí Evropské unie shodli na tom, že chovatelé skotu a prasat by měli mít povinnost dodržovat stanovené limity škodlivých plynů a látek vypouštěných do ovzduší, stejně jako průmyslové podniky. Tuto povinnost ukládá novela směrnice o průmyslových emisích.
„Znečištění způsobuje závažná onemocnění a poškozuje životní prostředí. Cílem EU je snížit do roku 2050 znečištění na úroveň, která již nebude škodlivá pro lidské zdraví. Dohoda o průmyslových emisích, které dnes Rada dosáhla, stanoví přísnější pravidla pro řešení znečištění u zdroje. Mezní hodnoty znečištění budou stanoveny účinnějším způsobem a průmyslu a velkochovům hospodářských zvířat budou poskytnuty jasné pokyny, aby mohly správně investovat, a účinně tak snižovat znečištění, které způsobují,“ řekla k rozhodnutí Romina Pourmokhtariová, švédská ministryně pro klima a životní prostředí.
Unijní země se na konečné podobě novely nyní musí shodnout s Evropským parlamentem.
Genetickou úpravu plodin vidím jako velkou příležitost pro české zemědělství, řekl ministr Nekula v diskusi
Evropská komise původně navrhovala i zahrnutí menších chovů od hranice 150 dospělých krav. To podle představ Bruselu mělo obsáhnout 60 procent čpavku a 43 procent metanu, jimiž evropští chovatelé znečišťují ovzduší a vodu. Některé země včetně Polska, Německa či Itálie však hovořily o zbytečné zátěži pro farmáře a prosazovaly vyškrtnutí menších chovatelů. Státy se nakonec shodly na prahu 350 chovaných krav, což severské země nebo Nizozemsko kritizovaly jako málo ambiciózní přístup ke snižování emisí. Výjimku navíc mají mít venkovní chovy.
Podle Agrární komory bude chybět hnůj
Pokud by se novela v této podobě schválila, v Česku by se nová pravidla dotkla několika set chovatelů. „Další zpřísnění pravidel pro chov hospodářských zvířat považujeme za zátěž pro zemědělce. Živočišná výroba v České republice je bez nadsázky v krizi a již se to projevuje v poklesu stavů drůbeže a prasat,“ upozorňuje Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR. Čeští zemědělci se podle jeho slov novým pravidlům přizpůsobí, ale toto přizpůsobení může mít podobu i dalšího omezování chovů.
„Bez hospodářských zvířat bude chybět hnůj či kejda, které jsou levným a přirozeným zdrojem organické hmoty v půdě a částečně nahrazují průmyslová hnojiva, jejichž spotřebu se v posledních letech daří snižovat. To bude mít následky pro výnosy plodin, celkový objem produkce i pro charakteristický ráz české krajiny. Současně klesá soběstačnost Česka v produkci masa, a prohlubuje se tak závislost na dovozech,“ upozornil Doležal. Dodal, že chovatelé hospodářských zvířat sledují vývoj další série omezení pro jejich práci s obavami.
Zatím však nevědí, s čím konkrétně mají počítat. „Jelikož se jedná o směrnici, bude třeba nová pravidla transponovat do národních zákonů, kde je bohužel ještě prostor k dalšímu zpřísnění nebo zvýšení administrativní zátěže. Zemědělci tak mohou jen doufat, že dostanou na přizpůsobení se novým regulacím dostatek času,“ konstatuje Doležal.
Krav na maso se nařízení nedotkne
Naopak Český svaz chovatelů masného skotu se nových pravidel neobává. Předpokládá totiž, že chovatelů krav na maso se novela příliš nedotkne. „Hodnota 350 chovaných krav, se kterou se aktuálně pracuje, není pro drtivou většinu našich chovatelů problém, protože masný skot, který my zastupujeme, se ve vyšších koncentracích zvířat na jednom místě chová neprosto ojediněle. Průměrná velikost chovů masného skotu je zhruba 60 krav,“ vysvětluje Kamil Malát, ředitel svazu.
„A v neposlední řadě i podle návrhu evropských ministrů životního prostředí mají mít výjimku venkovní chovy. Sice nevím, jak přesně je v tomto případě venkovní chov definován, ale pokud budu vycházet z logiky a selského rozumu, tak se nás toto opatření nedotkne, neboť masný skot se chová během pastevní sezony téměř všude venkovním způsobem,“ dodává Malát.
Chovatel dojných krav raději zaplatí pokutu
Oproti tomu chovatelé dojných krav jsou novelou rozčarováni. „Je to další nesmysl od lidí, kteří toho o praktickém životě v zemědělství v Česku moc nevědí. Vždyť už brzy budeme bez živočišné výroby,“ pozastavuje se Václav Bulín, předseda představenstva Zemědělského družstva vlastníků Štichovice. V jejich případě mají na jednom místě 350 dojných krav, tedy nařízení hlásit a omezovat emise by se jich týkalo. Jsou na malé vesnici, obklopeni lesy, další stáje s hovězím dobytkem jsou v okruhu několika kilometrů.
„Neumím si představit a ani nevím, jak bychom metan, případně čpavek měřili. Stáje jsou dnes vzdušné, hodně otevřené. Nevím, kolik emisí krávy vypustí, snad to záleží na výživě a dalších okolnostech,“ zamýšlí se Bulín. Dodává, že pokud by nařízení skutečně vešlo v této podobě v platnost, zřejmě by dostali pokutu, kterou budou nuceni uhradit. „Rozhodně kvůli takovému nesmyslu dobytek likvidovat nebudeme,“ ujistil Bulín.
I podle Pavla Krejsy, předsedy představenstva Zemědělského družstva Trstěnice u Litomyšle, je nařízení nesmysl. „Samotné vykazování těchto emisí u zvířat bude dosti virtuální svět,“ myslí si Krejsa. A s vysokou nadsázkou mluví o novele také Filip Hudec, předseda představenstva Zemědělského družstva Křižanovsko. „Zbývá už jen zavést daň za metr krychlový prodýchaného vzduchu a tím si myslím, že je vše dovršeno,“ říká Hudec. „Pro nás jako zemědělce je nepředstavitelné stádo jakkoli uměle likvidovat. Budeme se případně bránit, jak to jen bude možné,“ podotýká Hudec.
