Od dialogu k akci: Cesta Nadačního fondu Škoda Auto k sociální péči

Nadační fond Škoda Auto se zaměřuje na několik klíčových oblastí, včetně budování dialogu s partnery z občanské společnosti, veřejné správy a Odborů KOVO, čímž získává vhled na potřeby zaměstnanců. Fond klade důraz na posilování místní sounáležitosti a profesionalizaci veřejně prospěšných organizací, podporuje komunitní rozvoj a sociální odpovědnost, vysvětluje v rozhovoru jeho ředitel Ladislav Kučera, který v automobilce zastává rovněž funkci manažera sociální udržitelnosti. Činnost fondu představí také na konferenci Good Company Circle 2023, Summit udržitelného rozvoje, která se koná 23. listopadu 2023 na Výstavišti v Holešovicích v krásném prostředí Křižíkových pavilonů.

V oblasti sociální péče fond zdůrazňuje potřebu mezigeneračního dialogu a využívání inovativních technologií. V letošním roce Ladislav Kučera vyzdvihuje projekt "Social Week", zaměřený na odstraňování bariér ve fyzickém a duševním zdraví, podporu mezigeneračního dialogu a představení místních sociálních služeb prostřednictvím krátkých medailonků. Fond se také zaměřuje na podporu kultury a pořádání festivalů pouličního umění, jakož i na projekty jako "Darujeme kroužky dětem", které pomáhají rodinám v tíživých životních situacích.

Čemu se nejvíc v Nadačním fondu Škoda Auto věnujete?

V Nadačním fondu se primárně zaměřujeme na několik klíčových oblastí. Jednou z nejdůležitějších je budování dialogu s partnery napříč různými segmenty jak občanské společnosti, tak veřejné správy, ale také s Odbory KOVO, díky kterým máme cenný vhled na potřeby našich zaměstnanců. Tento proces zahrnuje analýzu dat, včetně tvrdých dat a průzkumů a jejich společnou interpretaci. Myslím si, že dnešní doba není problémem nedostatku dat, ale právě jejich chybějící interpretace. Na základě získaných informací se snažíme kultivovat veřejný prostor. Kromě toho fond posiluje místní sounáležitost a profesionalizaci veřejně prospěšných organizací. Tato snaha o spojování různých subjektů a zdokonalování pracovních postupů veřejně prospěšných organizací napomáhá rozvoji komunit a podporuje dlouhodobý rozvoj společenské odpovědnosti.

Jaká oblast podle vás potřebuje největší podporu neziskových organizací?

Pro mě je to v současné chvíli oblast sociální. Mám pocit, že udržitelnost je často okolím vnímaná hlavně jako ochrana životního prostředí a dekarbonizace. Když se ale na téma díváme optikou reportingu ESG, tak úplně stejně významnou částí je právě ta sociální. Na to se bohužel často zapomíná, zároveň už dnes víme, že být odpovědným zaměstnavatelem nestačí. Z hlediska naší práce vnímám jako stěžejní oblast sociální péče obecně, s důrazem na posilování mezigeneračního dialogu a využití inovativních technologií. Zamýšlíme se nad tímto tématem i při vývoji našich vozů. Pokrok je nezbytný, zároveň je důležité přemýšlet nad tím, aby nejnovější technologie byly snadno uchopitelné pro všechny generace. Nezapomínejme mít pro druhé pochopení a vzájemně se snažit si více porozumět. Nejen toto byla témata, která jsme otevírali během našeho Týdne sociální péče aneb Škoda Social Weeku, který jsme letos vůbec poprvé v našich regionech uspořádali.

Jaký projekt byste za rok 2023 vyzdvihl?

Určitě právě náš Social Week. My jsme se v nadačním fondu letos hodně inspirovali Týdnem sociální péče od Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. V aktivitách jsme si s asociací velmi blízcí, společně pomáháme propojovat sociální služby s veřejnou správou, podporujeme profesionalizaci nabízených služeb a je pro nás velmi podstatný mezigenerační dialog.

Během našeho Social Weeku - Týdne sociálních služeb jsme se věnovali tématům jako je odstraňování bariér, fyzickému a duševnímu zdraví, ale i dárcovství. Zapojili se do něj zainteresovaní lidé ze strany zaměstnavatele, představitelé sociálních služeb a další experti na tato témata. Jsem opravdu rád, že jsme společně s lokálními tvůrci u nás v regionech natočili krátké medailonky, které představily místní sociální služby a zaměřily se na konkrétní příklady. Hodně vnímám, že ti silnější nebo s více možnostmi by měli chránit a pomáhat slabšímu, který může mít přirozeně méně příležitostí. Proto se snažíme zvyšovat povědomí o aktivitách našich partnerů a přibližujeme veřejnosti důležitou práci, kterou organizace v komunitě vykonávají. Na Social Week máme zatím skvělou zpětnou vazbu, rozhodně ho tedy zorganizujeme příští rok znovu a posuneme zase o kus dál.

Který případ vás v poslední době nejvíce zasáhl?

Velký dojem na mě udělala výroční konference Bloomberg CityLab ve Washingtonu D.C., která byla zaměřená na rozvoj měst a komunit a hodně mi dala jak v profesním, tak osobním směru. Diskutovalo se třeba o tom, jak mohou města a obce po pandemii covid-19 zlepšit život svých obyvatel. Mě osobně zaujalo, jak moc velký vliv má umění ve veřejném prostoru, jako jsou muraly, jak mohou pozitivně ovlivnit atmosféru ve městech a také pocit bezpečí.

Nejenom tato inspirace nás ve fondu povzbuzuje k podpoře kultury a pořádání festivalu pouličního umění v Mladé Boleslavi. Ukazuje, jak spolupráce a kreativní projekty mohou změnit naše města k lepšímu.

Je nějaká oblast, kde by měl zasáhnout stát, co se týče finanční podpory?

V našich regionech spolupracujeme s řadou organizací, letos jsme se například poprvé zapojili do projektu Darujeme kroužky dětem. Ten pomáhá rodinám, které se dostaly do tíživé životní situace a v rozpočtu jim nezbývají finance na kroužky a jiné volnočasové aktivity pro jejich děti. Přitom ty jsou stěžejní součástí jejich rozvoje a budoucího vývoje. Podporujeme rodiny, které pobírají například přídavek na dítě, příspěvek na péči nebo odměnu pěstouna či příspěvek při pěstounské péči. Do podpory jsou zahrnuty i děti uprchlíků na základě víza strpění či víza dočasné ochrany. Finance jdou rovnou provozovateli kroužku, zapojeny jsou základní umělecké školy, domy dětí a mládeže, Junák a mnoho dalších. Je to projekt, který poskytuje konkrétní podporu, a my v něm budeme určitě pokračovat i v dalším pololetí.

S ohledem na budoucnost EU fondů, kdy se z ČR může stát čistý plátce, nás čeká komplexní debata o roli privátních nadací a veřejných prostředků. Zmíněný projekt může ukazovat cestu.

Máte teď nějakou akci, do které by se mohla zapojit veřejnost? A v čem spočívá?

Nadační fond bude koncem roku slavit své pětileté výročí. Občas mě překvapuje, jak rychle ten čas utekl a kolik jsme toho za tu dobu zvládli. Je to skvělé, ale zároveň to představuje také výzvu a zodpovědnost. Nad výročím jsme se s kolegy snažili přemýšlet co nejkomplexněji, možnost oslavovat vnímám jako jisté privilegium, proto bychom chtěli umožnit slavit také těm, kteří třeba nemohou. Ale to už možná prozrazuji. Plánujeme uspořádat aktivity pro ostatní, naše partnery, místní obyvatele a komunity, které se budou točit kolem fundraisingu, nad tématem veřejného prostoru, kultury a vztahu k místu, kde žijeme. Zapojit se bude moci každý. Také si nadělíme nové logo, na to se moc těším. Pořád je na čem pracovat.

Mezi akce, do kterých se teď může kdokoliv aktivně zapojit, jsou třeba sbírky na platformě znesnáze21, kterých jsme partnerem. Snažíme se, aby naše projekty byly co nejvíce inkluzivní, a to se právě tady daří – každý může pomoci svým způsobem. Kromě finančního příspěvku pomáhá řada lidí pohybem, spolupracujeme totiž s výzvami ŠKOFIT, kde se každý zdolaný kilometr, ať už během nebo chůzí, počítá. Vysportované kilometry převádíme na finanční prostředky, které putují přímo do sbírek. Teď máme také otevřený náš program, který se jmenuje Zapomenuté příběhy. Sbíráme různé vzpomínky a artefakty, které se snažíme uchovat a budovat tak regionální paměť, která je důležitá pro posílení kulturní identity a sounáležitosti s místem, kde žijeme.

Co plánujete na příští rok? Jaké oblasti se budete nejvíc věnovat?

Určitě pro nás bude stále největším tématem regionální rozvoj, v rámci kterého se budeme zaměřovat také na to, aby naše projekty měly společné jmenovatele – rovné příležitosti, komunitní zapojení, nezbytný mezigenerační dialog. Těším se, že například v centru Mladé Boleslavi budeme pokračovat v rozvoji historického brownfieldu a jeho přerodu na komunitní centrum. Společně s Impact Hubem zde také iniciujeme vznik coworkingového a inovačního centra, které rozšíří komunitní aktivity v budově Klementinky, kde býval historicky sirotčinec, jenž založil Václav Klement se svou ženou Antonií. Naše ambice jsou velké, chceme, aby se z místa stal otevřený prostor, ve kterém se budou propojovat generace a podporovat nápady s pozitivním a udržitelným dopadem na společnost. Plánujeme také opět vypsat řadu grantových výzev, ve kterých se snažíme podpořit širokou škálu projektů a budovat tak společně s našimi partnery lepší místa k životu pro každého.

Článek vznikl ve spolupráci s Nadačním fondem Škoda Auto.

Text nevyjadřuje názor redakce.