Cesta firem k posouzení dopadů klimatické změny na podnikání

Průměrná teplota v České republice roste dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, tedy o 0,2 °C za dekádu. S rostoucí teplotou se zvyšuje i četnost extrémních klimatických jevů. Škody na majetku a narušené podnikatelské aktivity budou do budoucna stupňovat tlak jak na dlužníky, tak na finanční systém prostřednictvím řady negativních dopadů. Mezi ně mimo jiné patří škodní události, nedostatek vstupních materiálů či komponent, přerušení dodavatelských řetězců a klesající hodnota zajištění dotčeného vyšším výskytem negativních klimatických jevů. Dopady jarní vlny horka následované mrazy na české ovocnáře a vinaře je jasným důkazem toho, co čeká nejen zemědělce a na nich závislé potravináře.

Je otázkou, zda tato zkušenost má šanci zbořit široce rozšířený a zakořeněný mýtus, že času je dost. Podle celé řady průzkumů většina českých firem ještě nezačala udržitelnost a dopady klimatických změn pořádně řešit. Ty, kterých se povinnosti podle směrnice CSRD transponované do české legislativy například prostřednictvím zákona o účetnictví s účinností od 1. ledna 2024 nově týkají, se spoléhají na to, že termín pro zveřejnění zprávy o udržitelnosti pro ně nastane až napřesrok. Povinnost zveřejnit zprávu o udržitelnosti nebo udržitelném rozvoji podle evropských standardů pro zveřejňování zpráv o udržitelnosti – ESRS jako součást výroční zprávy nejpozději do 30. června 2026 totiž bude platit pro velké firmy s více než 250 zaměstnanci od 1. ledna 2025. Samozřejmě se najdou výjimky. Zejména společnosti veřejného zájmu, jako jsou banky, pojišťovny a na veřejných evropských trzích kótované společnosti zprávy o udržitelném rozvoji v rozsahu blízkém požadavkům ESRS zveřejňují už nyní. Z českých subjektů jmenujme například skupinu ČEZ, která ve své zprávě o udržitelném rozvoji uvádí výsledky posouzení budoucích dopadů klimatické změny a klimatických jevů na své podnikání po celém světě v souladu s požadavky existující evropské regulace. Dále můžeme uvést společnosti, jakými jsou Komerční banka, MONETA Money Bank a řada dalších velkých firem.

Jak dopady klimatických změn hodnotit

Cílem analýzy dopadů klimatických změn na podnikání není plánováním apokalypsy. Je hledáním způsobů, jak se na tyto jevy připravit, s jakými dopady podle různých scénářů počítat a jak je interpretovat. Lze začít třeba u toho, jak daný úkaz poškodí výrobní prostředky společností ve stanoveném časovém horizontu – zda vůbec, trochu, málo, hodně nebo zcela. Škálu je samozřejmě možné nastavit libovolně. V každém případě je vhodné dopady modelovat s dostatečnou citlivostí a brát v potaz také prostorové měřítko. Dostatečně granulární model dokáže zachytit možné riziko, zatímco příliš hrubý neumožní potřebné aktivity vhodně zacílit a možné škody nadhodnotí.

Podstata problému ale zůstává neměnná. S klimatickými změnami je potřeba počítat, ať chceme nebo ne. CRIF proto už od roku 2021 nabízí společně s partnerskou firmou RED Risk řešení na posuzování rizik klimatických změn v rámci EU27 s prostorovým měřítkem 90 až 1 000 metrů podle RCP 4.5 na horizontu let 2040 až 2050. Emise v RCP 4.5 dosahují vrcholu kolem roku 2040 a poté klesají, takže do roku 2100 dosáhne průměrné oteplení 2 až 3 stupně Celsia. Letos k tomu přibyl ještě scénář oteplování RCP 8.5, podle kterého emise nadále rostou po celé 21. století a který je obecně brán jako základ pro nejhorší scénáře změny klimatu do roku 2100 – s průměrným oteplením o 2,6–4,8 stupně Celsia. RCP představuje zkratku pro anglické slovní spojení „Representative Concentration Pathways“ znamenající reprezentativní směry vývoje koncentrací, jako jsou trajektorie koncentrací skleníkových plynů přijaté IPCC označených podle možného rozsahu hodnot radiačního působení v roce 2100, a to o hodnotách 2,6; 4,5; 6; nebo 8,5 W/m² v porovnání s rokem 1750. Zde bych rád připomněl, že Česko se oproti celosvětovému průměr dosud oteplovalo dvounásobnou rychlostí.

Tato řešení CRIF umožňují povinným osobám podle směrnice o přípravě výkazů o udržitelnosti (CSRD) nebo podle nařízení EU o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR) posoudit rizika dopadů klimatických změn na jejich podnikání nebo expozice. U bank jde o posouzení ve dvou různých scénářích – základní RCP 4.5 a zátěžový RCP 8.5. Pomocí nich mohou banky dostát regulatorním požadavkům na řízení rizik, vykazování a související aktivity jako posuzování rizik spojených s nemovitostmi v podobě zástav za úvěry. CRIF díky modelům rizika tranzice, ESG skóringu, ESG dotazníkům na platformě Synesgy, modelu energetické náročnosti (PENB) a emisí skleníkových plynů budov pro Česko a dalším nástrojům nabízí ucelené řešení v souladu s požadavky evropské legislativy – CSRD, SFDR a EU taxonomie.

Dopady klimatických změn je nutné posuzovat v celé jejich šíři

Běžný spotřebitel by se pod dojmem plných regálů mohl nechat snadno zmást a dopady klimatických změn nadále považovat za nekritické. Optikou široké nabídky vín a ovoce, příznivých cen a možností dovézt produkty odjinud se pro české ovocnáře a vinaře katastrofická jarní vlna horka následovaná mrazy nemusí jevit dramaticky. Prozatím. Jenže příprava na pohromu spočívající ve vysázení odolnějších odrůd ve vyšších částech vinic a vytrvalá péče o révu, než začne plodit, trvá celé roky, a nakonec se tak jako tak projeví na peněženkách nás všech. Zdánlivý dostatek proto může evokovat pověstný klid před bouří.

Dynamika klimatických změn je ovlivněná činností lidstva a bude úměrná množství skleníkových plynů, které při spalování uhlovodíků včetně ropy, uhlí, zemního plynu a dalších fosilních paliv vypouštíme do atmosféry. Ty měříme jako množství ekvivalentu oxidu uhličitého – CO₂. Tento ekvivalent zahrnuje i ostatní plyny zachycující část infračerveného záření a odrážející jej zpět do atmosféry. Jedná se o metan, oxid uhelnatý, oxidy dusíku, oxidy síry a řadu F-plynů uvolňovaných nejen při průmyslových procesech. Ke sjednocení vyjádření množství skleníkových plynů dochází z toho důvodu, že různé skleníkové plyny mají různé fyzikální vlastnosti, od množství absorbovaného tepla po poločas rozpadu. Například metan uvolněný do atmosféry v krátkodobém horizontu ovlivňuje rychlost oteplování mnohem více než například CO₂. CO₂ uvolněný ve vyšších hladinách atmosféry má pak násobně vyšší skleníkový efekt než CO₂ uvolněný u povrchu Země.

Mezivládní panel pro změnu klimatu, skupina centrálních bank pro udržitelnější – zelenější – finanční systém a další instituce již roky modelují různé scénáře vývoje globálního oteplování. Ty začínají na včasném ukončení spalování fosilních paliv dle Pařížské dohody usilující o udržení oteplení pod 1,5 °C a končí narůstajícím objemem emisí vedoucím k oteplení o 4 až 8 °C ještě během 21. století. Tento scénář možná už znáte po názvem „Hot House World“ nebo také jako RCP 8.5. Již nyní je bohužel zřejmé, že udržet globální oteplení pod hranicí stanovenou Pařížskou dohodou nebude možné, protože svět se již nyní nad touto hranicí pohybuje.

Zdroj: https://x.com/EliotJacobson/status/1768974270988967979

Klimatické změny vyvolané oteplováním se projevují řadou negativních jevů. Různé regulace jich zahrnují sedmnáct. Řadí se mezi ně dlouhodobé jevy jako trvalý nárůst teploty vzduchu i náhlé úkazy jako vlny veder a povodně. A právě všechny tyto jevy mohou významně narušit fungování firem a běžné fungování civilizace tak, jak jej známe. Proto metody boje s klimatickou změnou včetně snižování emisí nejen skleníkových plynů, ale znečištění vůbec, adaptace na změnu klimatu, udržitelné využívání vody, ochrana biosféry, přechod na oběhové hospodářství a další vyžadují změny strategie a zavedení postupů, které povedou k udržení kontinuity aktivit a odolnosti také v případě dlouhodobých i náhlých klimatických negativních dopadů. Mimo již dříve zmíněné vlny horka následované vlnou mrazů, dlouhodobé sucho, lesní požáry, změny průběhu srážek, povodně a podobné jevy je zodpovědné modelovat i v našich zeměpisných šířkách méně diskutované jevy jako je eroze půdy. A to nejen pro základní scénář budoucích výskytů těchto jevů, ale také pro nepříznivý scénář rychlého oteplování a častějšího výskytu těchto jevů s mnohem intenzivnějším dopadem a silou. Znamená to mít plán „B“ pro případ, že nevyjde plán „A“. Kam se současným přístupem bez úvah o plánu „B“ směřujeme, je možné sledovat na příkladu zemědělství a míře jeho intenzifikace prostřednictvím ohrožení půdní biodiverzity nebo spotřeby pesticidů a dusíkatých hnojiv.

Zdroj: https://www.ceskovdatech.cz/clanek/126-ceske-zemedelstvi-v-dobe-digitalni/

Klíčovým faktorem při implementaci jednotlivých cílů do strategie společností založené na myšlence udržitelného rozvoje by mělo být holistické myšlení, které je aktuálně stále nedostačující nejen z důvodu absence výkladu a jednoznačnosti legislativních požadavků. Zcela zjevnou překážkou jsou kupříkladu nedostatečné požadavky na data od společností, které nejsou dotčené CSRD přímo, ale současně od nich velké společnosti očekávají schopnost poskytnout informace, kterými běžně nedisponují, protože to od nich legislativa nevyžaduje. Jde jak o výše zmíněné emise skleníkových plynů, tak třeba a o schopnost posoudit dopady projevů klimatické změny na fungování firmy.

Přitom nadnárodní sjednocení požadavků pro měření a komunikaci udržitelných aktivit napříč společnostmi by všem zainteresovaným celý proces významně usnadnilo. Příkladem takového řešení je společný ESG dotazník 6 českých bank, prostřednictvím kterého banky navzájem sdílejí informace o udržitelnosti svých klientů, nebo společný dotazník 10 slovenských bank.

Kterých oblastí České republiky a aktivit se klimatické změny dotknou nejvíce

Obecně lze konstatovat, že klimatické změny nejvíce zasáhnou velké aglomerace, Polabí a jižní Moravu. Typickým projevem bude dlouhodobé sucho, absence sněhových srážek ale také bleskové přívalové deště, což znamená změnu profilu a množství srážek obecně i díky mikroklimatu, kterým se se velké aglomerace vyznačují. V minulosti jsme pak při kůrovcové kalamitě, jež následovala po několika po sobě jdoucích letech bez dostatečné vláhy, zaznamenali, že se může podepsat i na méně očekávatelných oblastech, jako je například Vysočina. Česko je v tomto ohledu, hlavně suchem, více zranitelné než sousední země – s následky kolektivizace s neblahými dopady na biodiverzitu a s přirozenou bariérou v podobě hor obklopujících Čechy a přispívajících ke snižování množství srážek včetně sněhu na svém území.

Modely budoucích extrémních klimatických jevů ukazují na jasná rizika a ohrožení i pro budovy v ČR. Určujícím faktorem může být blízkost nemovitostí k oblastem s vyšším budoucím výskytem lesních požárů viz případ požáru Národního parku České Švýcarsko a specificky situace v obci Hřensko. Dále se může jednat o oblasti vystavené dlouhotrvajícímu suchu jako v případě již zmíněné situace na Vysočině a s ní spojené kůrovcové kalamitě. Nejen tyto problémy budou vyžadovat významné změny v oblasti bydlení. Budovy v EU představují zhruba 40 procent spotřeby energií a zhruba 35 procent emisí skleníkových plynů. Vytápění, chlazení a příprava teplé vody představuje 80 procent energie spotřebované domácnostmi v EU. Primárním zdrojem energie pro vytápění i přes růst instalací úsporných technologií v ČR zůstávají fosilní paliva, především pevná paliva a zemní plyn, která jsou zdrojem emisí včetně emisí skleníkových plynů. Budou to energeticky účinné budovy, v ideálním případě pasivní budovy či dokonce budovy aktivně vyrábějící obnovitelnou energie, které mohou významným způsobem pomoci eliminovat příčiny globálního oteplování a přinést energetickou nezávislost, bohatství, prosperitu a sociální smír, namísto energetické chudoby a prohlubování sociálních rozdílů.