Elektronika ve školce? Nové mateřské školy se toho nebojí, v dětech chtějí pěstovat zdravý vztah k přírodě i k chytrým technologiím

Budovat, rekonstruovat a rozšiřovat mateřské školy je výzvou pro většinu tuzemských obcí, především kvůli nedostatečné kapacitě současných zařízení. Některá města se snaží dostupnost předškolního vzdělávání zvyšovat zakládáním dětských skupin, jiná se pouštějí do výstavby nových školek za dotační podpory Evropské unie v rámci Integrovaného regionálního operačního programu.

Ten během uplynulého programového období podpořil celkem 394 školek, nejvíce ve Středočeském kraji. Do rozvoje předškolního vzdělávání šlo z evropských fondů 5,4 miliardy korun a další 4,3 miliardy jsou vyčleněné k tomuto účelu v programovém období 2021–2027. Čerpat se mohou na zlepšení podmínek ve stávajících školkách, úpravy venkovního prostoru, zajištění bezbariérového přístupu nebo právě na zvýšení počtu míst pro předškolní děti, což je v řadě českých měst a obcí palčivý problém.

„V posledních letech jsme se potýkali s nedostatkem kapacity v našich mateřských školách a i do budoucna na základě zpracovávané demografické studie očekáváme nárůst počtu dětí,“ říká starosta Humpolce Petr Machek. Město se proto rozhodlo investovat do výstavby nové mateřské školy, která byla před rokem slavnostně otevřena. Školka se čtyřmi třídami pro celkem 96 dětí zatím pomohla poptávku po předškolním vzdělávání uspokojit. „Humpolec má v současné době jako jedno z mála měst dostatečnou kapacitu dostupnosti mateřských škol,“ potvrdil místostarosta Martin Hendrych s tím, že v plánu je i výstavba dalšího prostoru pro dětskou skupinu, která nabídku předškolního vzdělávání v místě doplní.

Rozvíjet děti může i podlaha

Peníze z evropských fondů mají školky nejen kapacitně rozšířit, ale také modernizovat. Nově vybudovaná školka Podhrad, která je už čtvrtým pracovištěm MŠ Humpolec, se chlubí bezbariérovým přístupem, environmentálními prvky i využitím moderních technologií. „Nejmenší děti jsou umístěny ve třídách v přízemí, které jsou prosklenými krytými terasami napojeny na dvě venkovní terasy s pískovišti. Na ně pak navazuje zahrada s přírodními edukativními prvky z akátového nebo modřínového dřeva,“ popisuje uspořádání areálu ředitelka MŠ Humpolec Hana Koudelová. K všestrannému rozvoji dětí má přispět i další mobiliář, jako jsou vyvýšené záhony k pěstování rostlin, obloukové stoly, deponie k ukládání přírodnin, dřevěná gravitační dráha nebo prohazovadlo. Mezi stromy v zahradě se nachází také stanová vesnička.

Vybavení nové školky počítá i s využitím digitálních zařízení. „Nechybí moderní vzdělávací technologie, jako jsou dotykové panely nebo interaktivní podlaha, která motivuje děti k pohybu, rozvíjí jejich postřeh, trpělivost, logické myšlení, stimuluje vnímání, vizuálně-pohybovou koordinaci a týmovou spolupráci,“ doplňuje Koudelová.

Výstavbu školky za více než 70 milionů město financovalo z velké části z evropských peněz, dotační podpora tohoto projektu činila 49 milionů. Třípodlažní budova s několikrát zalomenou bílou fasádou se nachází v okrajové části města na pozemku městského parku. K aktivitám v přírodě a delším vycházkám se nabízí blízký lesopark vedoucí na zříceninu hradu Orlík.

Jak pomoci dítěti, aby se rozvíjelo? Zapomeňte na záplavu materiálů, stačí několik jednoduchých kroků

27. 5. 2024 ▪ 5 min. čtení

Do školek jdou stále mladší děti

Nová mateřská škola vyrostla díky evropským dotacím i v obci Loučeň mezi Nymburkem a Mladou Boleslaví. Tady dřív školka sídlila v budově místní základní školy, z kapacitních důvodů ale bylo potřeba vybudovat pro předškolní děti samostatný objekt. „Zájem o umístění dětí do předškolního zařízení je v dnešních dnech velmi vysoký a rapidně se snižuje věk dětí, které rodiče do mateřských škol přihlašují,“ potvrzuje vedoucí nové školky Barbora Henzlová a zdůvodňuje to finanční situací domácností, kde jsou ženy nuceny vrátit se dřív do zaměstnání.  

Mateřská škola v Loučeni je koncipovaná s důrazem na ekologii, kromě zelené střechy využívá dešťovou vodu a tepelné čerpadlo. Propojení s přírodou zajišťují dětem i dřevěné terasy s přístupem přímo ze tříd. Třídy jsou plné světla díky velkým francouzským oknům a střešním světlíkům, tepelné i světelné podmínky interiéru jde přitom regulovat posuvnými slunolamy. V letních měsících je možné velká francouzská okna otevřít, děti tak mohou vycházet na terasu přímo z herny. „Budova je kompletně bezbariérová, což umožňuje přijímání imobilních dětí nebo dětí s handicapem a usnadňuje to přístup maminkám s kočárkem nebo prarodičům, kteří se již obtížně pohybují,“ říká Henzlová.

Udržitelnost – ať už ekologická nebo ekonomická – je podle ní trendem, který bude výstavbě mateřských škol vévodit i do budoucna. Henzlová zmiňuje také pozitivní přístup k chytrým technologiím. Je přesvědčená, že ani v rámci pobytu v mateřské škole by dětem nemělo být odpíráno používání elektronických zařízení, jako jsou interaktivní tabule, tablety nebo televize, jejich využití by však mělo mít vždy výchovný nebo vzdělávací záměr. „Žijeme v době elektroniky a nevidím jako cestu zákaz nebo odpírání těchto vymožeností. Naopak se mi jako správná cesta jeví usměrnění jejich používání. Propojí se tím to, co je pro děti příjemné a pro nás užitečné,“ míní ředitelka Henzlová.