Široké zavedení AI může zvýšit roční HDP až o pět procent. Klíčové je ji ale využívat správně, říkají experti

Zefektivnění práce milionů pracovníků v Česku a posílení růstu tuzemského hospodářství o pět procent ročně. Alespoň takový ekonomický potenciál vidí při zavádění nových technologií založených na umělé inteligenci skandinávská společnost Implement Consulting Group. Závěry vyplývají z její nedávné studie zaměřené na region střední a východní Evropy, kterou si nechala vypracovat americká společnost Google. Kromě toho analýza ukázala, kolik pracovních míst a z jakých oborů AI technologie v Česku nahradí a kterým zaměstnancům budou sloužit spíše jako nástroje pro zvýšení efektivity.

Zvýšení ročního hrubého domácího produktu (HDP) Česka o pět procent ročně by odpovídalo asi 14–16 miliardám eur, což je v přepočtu něco mezi 353 až 388 miliardami korun. Česko bylo ještě vloni jedinou zemí Evropské unie, která se nedokázala vypořádat s negativními dopady covidové a následně energetické krize – vyvolané především ruskou invazí na Ukrajinu –, a v roce 2023 poklesl HDP meziročně o 0,4 procenta (data Českého statistického úřadu z března). To bylo způsobeno mimo jiné poklesem hrubé tvorby fixního kapitálu a nízkou poptávkou ze zahraničí. Negativně se projevily hlavně nejistoty v německé ekonomice, na kterou je ta česká úzce napojena.

Google Cloud Summit

Rozdíl mezi průměrem a výjimečností? Schopnost rozhodovat se na základě kvalitní práce s daty

21. 6. 2024 ▪ 8 min. čtení

Růst ekonomiky má zrychlit

V letošním roce už je odhad příznivější. Například Česká národní banka na základě své poslední prognózy odhaduje, že HDP letos poroste meziročním tempem 1,2 procenta, v příštím roce by dynamika měla ještě zrychlit, a to na 2,8 procenta. Poté by měla opět zpomalit, v roce 2026 na 2,4 procenta. Jedním z akcelerátorů růstu by přitom mohly být právě technologie na bázi generativní umělé inteligence, kterou postupně zavádějí do svých procesů všechny firmy na světě, včetně Česka.

„Pokud Česko dokáže využít přínosy generativní AI v souladu s předními zeměmi v Evropě, odhaduje se, že ekonomický potenciál za deset let vzroste z prozatím odhadovaných pěti procent (14–16 miliard eur) až na osm procent (20–23 miliard eur),“ říká Martin Thelle, partner společnosti Implement Consulting Group.

Přiznává však, že navzdory tomu, že nové AI technologie často nejsou uživatelsky náročné na používání, bude nějakou dobu trvat, než si je firmy osvojí. Nakonec i sama studie ICG ukazuje, že co do zavádění těchto nových modelů Česko především za západními zeměmi EU zaostává. Ty pak dále zase nedrží krok s leadery v implementaci AI technologií, jako je USA.

Kromě rychlosti však podle některých známých českých podnikatelů, se kterými HN v nedávné době hovořily, bude rozhodovat také to, jakým způsobem se nové technologie ve firmách použijí. „Já věřím na AI efektivně směrovanou do oblastí, kde má reálný efekt. Když najdete ve firmě úzký segment, kde lze AI využít, tak může lidem extrémně pomoci zefektivňovat jejich práci. Ale samospásný koncept to není, rozhodně nebudete moci mít celý byznys a fungování pojišťovny založený jen na umělé inteligenci,“ říká například Pavel Řehák, předseda představenstva investiční skupiny Vigo Investments, do níž patří firmy jako Direct pojišťovna či Direct auto.

Velkým tématem pak dlouhodobě je, zdali nové AI technologie nepovedou k přílišné automatizaci pracovních míst, což by v konečném důsledku znamenalo i nahrazení části zaměstnanců ve firmách. Většina expertů na trhu se domnívá, že zánik některých pracovních míst je nevyhnutelný.

Studie: stovky tisíc lidí může AI nahradit, milionům spíše pomůže

Studie ICG pracuje v rámci Česka s číslem 5,2 milionu pracovních míst. U 57 procent z těchto pozic AI technologie pomohou jako podpůrný nástroj, což odpovídá asi třem milionům zaměstnanců. U většiny pozic v Česku tak dle studie AI technologie nahradí určité úkony pracovníků, ale nedojde k jejich úplnému nahrazení. Tyto nástroje jim spíše „uvolní“ ruce pro to, aby se mohli soustředit na práci s vyšší přidanou hodnotou. Technologie umělé inteligence tak spíše rozšíří dovednosti a schopnosti těchto zaměstnanců. Týkat se to bude především všech profesionálů působících v rámci „kancelářských“ zaměstnání, což je široká paleta všech pozic v různých oborech. Podle studie má Česko v tomto segmentu o něco méně pracovníků ve srovnání se zbytkem zemí střední a východní Evropy.

U 37 procent pracovních pozic, což odpovídá asi 1,9 milionu zaměstnanců, se na základě poznatků výzkumu vliv AI automatizace nijak zásadně neprojeví. Patří mezi ně některé manuální práce, venkovní práce ve stavebnictví či v úklidových službách, práce založená na osobním kontaktu lidí, jako je například osobní péče či stravovací služby.

Autoři studie pak odhadují, že k částečnému nebo úplnému nahrazení dojde u šesti procent z pracovních pozic, což odpovídá asi 300 tisícům míst. U těchto zaměstnanců může dojít k tomu, že více než polovina jejich pracovní náplně bude nahrazena nástroji umělé inteligence. Jedná se zejména o pomocné administrativní pracovníky, prodejce v zákaznických centrech či překladatele. Tito pracovníci si budou muset najít buď jinou práci, anebo se rekvalifikovat. Jejich podíl je v Česku podobný, jako je průměr v celé střední a východní Evropě.

Tento fakt je jedním z klíčových rozdílů mezi první vlnou automatizace, která začala již před několika lety, a tou současnou, založenou na AI. V té předešlé byly výrobními roboty nahrazovány spíše čistě manuální pracovní pozice „u pásu“ anebo byla o roboty tato místa alespoň rozšířena. Nyní jde o jinou část pracovního trhu. Správné a efektivní zavádění AI technologií pak musí doprovázet i vhodně připravený regulatorní a legislativní rámec.

Například Řehák vidí největší potenciál využití AI technologií hlavně v tzv. první linii, tedy v týmech, kde pracuje s klienty napřímo, třeba na call centrech, a pak také v odděleních, která získaná data z komunikace se zákazníky zpracovávají. „Máme týmy, kde činnosti, které jim dříve trvaly půl hodiny, nyní zvládnou za tři minuty. Máme to štěstí, že jsme rostoucí firma, takže kvůli zavedení AI nebudeme muset propouštět, naopak tím uvolníme kapacitu pro další růst. Budeme moci s relativně stejným počtem lidí v týmu obsluhovat mnohem více klientů, takže ta hlavní přidaná hodnota je, že nebudeme muset kvůli růstu tolik nabírat. A tím dlouhodobě ušetříme náklady,“ uvádí.

AI určuje i vývoj akciových trhů

Boom ohledně umělé inteligence v posledních dvou letech způsobil také ohromné investice do firem, které tyto technologie vyvíjejí. Vzhledem k nepříliš přesvědčivým finančním výsledkům, které v poslední době zveřejnily zejména přední technologické giganty v USA, však investoři po celém světě začali přezkoumávat, zdali se investice do těchto firem do budoucna skutečně vyplatí tak, jak se dříve očekávalo. Jejich obava souvisí s tím, zdali investice do AI těmto společnostem v budoucnu skutečně pomohou ke zvýšení ziskovosti.

Jedná se zejména o firmy, jako je Alphabet, Meta, Amazon či Nvidia. Sám šéf Alphabetu Sundar Pichai již dříve uvedl, že rozšíření AI v řešeních pro firmy a spotřebitele bude chvíli trvat. Následně v souvislosti s horšími než očekávanými výsledky těchto gigantů došlo na začátku srpna k výprodeji cenných papírů na finančních trzích, což vedlo k výraznému poklesu světových akcií. Dolů je přitom táhly právě především technologické akcie. Postupem času se však burzy po celém světě z propadů postupně vzpamatovaly, zejména v Japonsku, kde byl pokles nejvýraznější.