Kdo je auditor a komu slouží

Výrok auditora je jednou z nejdůležitějších informací v auditorské zprávě. Pro širokou veřejnost je ujištěním o objektivitě a pravdivosti informací zveřejněných společností v její účetní závěrce.

Audit není pouze službou poskytnutou auditované firmě, ale slouží zároveň celé společnosti. Audit vytváří důvěru nejen v podnikatelském prostředí, ale ve společnosti jako celku. Díky auditu se na informace zveřejněné v účetní závěrce mohou spolehnout jak akcionáři a společníci, tak i zaměstnanci, banky, investoři, ale například také finanční úřady. Takto poskytnutá důvěra ve svém důsledku výrazně snižuje celkové transakční náklady.

Velmi často se o auditu hovoří jako o činnosti prováděné ve veřejném zájmu. Z tohoto důvodu je kvalifikace auditorů a jejich činnost regulována. Na této regulaci se podílí řada složek a institucí a ve své podstatě je globální, stejně jako jsou globální informace z účetních závěrek a jejich uživatelé. Kromě mezinárodních auditorských standardů, které se vyvíjely minimálně posledních sto let, je v Česku kvalifikace a činnost auditorů regulována zákonem o auditorech, jenž je harmonizován se směrnicí EU o statutárním auditu a nařízením EU o auditu subjektů veřejného zájmu. Zákon velmi podrobně stanovuje podmínky, kdy je audit povinný a které podmínky musí splňovat auditor, a to od zkoušek, kontinuálního profesního vzdělávání, etického kodexu až po dohled nad jeho činností včetně případných kárných postihů uplatňovaných Komorou auditorů ČR, ve které musí být povinně členem a na niž dohlíží Rada pro veřejný dohled nad auditem. Licenci Komory auditorů ČR k provádění auditu drží v současnosti přibližně jeden tisíc auditorů, z nichž téměř polovina provádí svoji činnost jako zaměstnanci auditorských firem. Auditorskou licenci jich má přibližně 300. Celkový trh s auditorskými službami v Česku je přibližně pět miliard ročně. Čtyři největší mezinárodní auditorské firmy, často nazývané „velká čtyřka“ (Big 4), se na českém trhu podílejí 60 procenty.

Výraz „audit“ je však populární i v případech, kdy se nejedná o audit účetní závěrky prováděné licencovaným auditorem podle zákona o auditorech, ale o jakoukoliv kontrolu prováděnou kýmkoliv. Audit je marketingově přitažlivý výraz dodávající dané kontrole punc odbornosti, nezávislosti a důvěryhodnosti bez ohledu na to, že v daném případě nejsou tyto charakteristiky ve srovnání se skutečným auditem prováděným auditorem ani zdaleka naplněny. Na osoby provádějící takové kontroly nejsou kladeny kvalifikační požadavky stanovené zákonem o auditorech, nemusí být nezávislé, nejsou pod veřejným dohledem a nehrozí jim sankce v případě nekvalitně provedené práce.

 V průběhu let se auditorská činnost, nároky na ni a její konkrétní obsah postupně vyvíjely a tím se měnila i auditorská profese. K původnímu úkolu potvrdit věrnost a pravdivost informací v účetní závěrce se postupně auditorům přidávaly i úkoly v dalších oblastech, jako je například boj proti praní špinavých peněz. Zcela novou etapou ve vývoji auditu je oblast ověřování zpráv o udržitelnosti, kterou přinesla do Česka evropská regulace. Rada Evropské unie schválila dne 28. 11. 2022 směrnici o podávání zpráv o udržitelnosti (CSRD), podle níž budou muset společnosti působící v rámci Evropské unie od ledna 2024 plnit podrobné požadavky na zveřejňování informací o životním prostředí, sociální oblasti a řízení společnosti. Všeobecně se tato oblast nazývá anglickou zkratkou ESG a zprávy o udržitelnosti nejsou jen formálním zdrojem informací o chování společností. Na jejich základě se budou banky rozhodovat o poskytování a ceně úvěrů, dodavatelé o uzavírání smluv a poskytovatelé dotací o podpoře projektů apod. Mezi většinou poctivých společností se však kvůli tomuto finančnímu tlaku mohou vyskytnout i takové, které budou chtít získat nějaké finanční výhody, a to buď zveřejňováním klamavých informací, nebo jejich zamlčováním. Pro toto nové riziko reportingu se vžil pojem „greenwashing“ a evropská regulace se tomuto riziku brání právě ustanoveními, která požadují audit zpráv o udržitelnosti.

Transpozicí zmiňované evropské směrnice CSRD do českého práva byla uložena povinnost předkládat zprávy o udržitelnosti prostřednictvím novely zákona o účetnictví a povinnost jejich ověření pak prostřednictvím zákona o auditorech. Komora auditorů ČR připravila v souladu se zmiňovanou novelou zákona o auditorech systém vzdělávání a testování auditorů a zajišťuje vydávání dodatečných licencí opravňujících auditory k ověřování zpráv o udržitelnosti. Seznam auditorů a auditorských společností, kteří již toto oprávnění mají, je možné nalézt na webových stránkách Komory auditorů ČR.