Kam směřuje analýza obchodních rizik protistrany?

Svět se posouvá rychle kupředu. Ekonomiku ovlivňuje vývoj v oblasti digitalizace, zejména cloudová řešení a umělá inteligence, ale také lokální válečné konflikty s globálním přesahem a sílící akcent na udržitelné podnikání. Technicky vzato systém fungování našeho světa se čím dál tím více rozkmitává a dosáhnout předvídatelného vývoje není za těchto podmínek možné. V tuto chvíli můžeme pouze vidět parciální vítěze, jako jsou například velké americké technologické společnosti nabízející cloudová řešení a díky obrovským objemům dat postupně posouvající umělou inteligenci na vyšší úroveň nebo čínští výrobci elektromobilů rychle si osvojující nejnovější technologie a výrobní postupy. A pak je tady bohužel ekonomicky stagnující Evropa.

Pojďme ale seskočit ze světových výšin k úzké problematice obchodních transakcí mezi komerčními subjekty, které jsou konec konců tím jediným opravdovým generátorem růstu ekonomiky. Tady stále, pomineme-li dotace, platí tržní principy a mezi ně patří i prevence rizik v obchodním styku. Všechny výrobky a služby jsou skutečně prodány jen, když je odběratel zaplatí. A protože mezi podniky se obvykle platí na fakturu ex post, je znalost bonity ekonomických partnerů velmi významná. Ještě před 20 lety byla klíčovým faktorem pro posouzení rizika protistrany jeho finanční závěrka a její důkladný analytický rozbor s výpočtem ratingového stupně nebo skóre. Dnes je množina informací utvářejících obrázek o bonitě obchodního partnera mnohem širší, a tak si projděme, které možnosti jsou pro hodnocení protistrany dostupné.

Nejprve je potřeba zdůraznit, že riziko protistrany není spojené jen s odběrateli (nezaplacení za zboží), ale i s dodavateli (nedokončení zakázky, neschopnost plnit záruční podmínky z finančních důvodů). Rizikovými faktory, které naše obchodní partnery ohrožují, jsou především:

• a. Špatný stav firemních financí
• b. Nesplnění regulatorních podmínek Zákona proti praní špinavých peněz
• c. Nesplnění regulatorních podmínek pro udržitelné podnikání (ESG)
• d. Špatné řízení likvidity na bankovních účtech
• e. Neprůhledné transakce a další podezřelé okolnosti

Jak ale mohu analyzovat riziko svého obchodního partnera na základě výše uvedených faktorů?

Ad a.) Špatný stav firemních financí

Tady je hlavním nástrojem tradiční finanční analýza účetní závěrky v kombinaci s prověřením platební morálky. Pokud jsou ovšem relevantní informace k dispozici. U finančních závěrek upravuje jejich veřejné publikování zákon 563/1991 Sbírky, Zákon o účetnictví a plnou závěrku by mělo na Sbírku listin v portálu justice dodat kolem 7 % obchodních společností, kterých je v ČR registrováno okolo 560 000. Jsou to firmy ze zákona podléhající auditu. Pro smysluplnou analýzu jsou pak zcela nevyhovující rozvahy mikro firem a bez zveřejnění účetních závěrek zůstávají neaktivní firmy a pak ty, které z různých důvodů porušují zákon a své výkazy na sbírku listin neumisťují. V ČR se dodávkou dat z účetních závěrek zabývá několik málo společností, jako je například naše společnost CRIF, která rovněž disponuje přístupem k datům zahraničních firem. Ještě méně dostupné jsou platební informace. Nejsou firmami zveřejňovány, ani jim to legislativa neukládá. Platebními informacemi disponují pouze někteří dodavatelé obchodních informací jako je CRIF. Data získávají od svých klientů a na oplátku jim je poskytují. Výhodou informací o platební morálce je především její aktuálnost, obvykle 1 měsíc.

Ad b.) Nesplnění regulatorních podmínek AML zákona

Zákon 253/2008 Sbírky (Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, neboli “Anti Money Laundering”, ve zkratce AML) ukládá řadě subjektů (povinné osoby) povinnost prověřování obchodních partnerů v sankčních seznamech a seznamech politicky exponovaných osob. Nesplnění této povinnosti může být pokutováno až do výše 10 milionů Kč. Pokud má tedy povinnosti dle AML zákona váš obchodní partner (i), je dobré zjistit, zda ji plní, pokud ji máte vy (ii), tak je potřeba tuto zákonnou povinnost plnit, a pokud tuto povinnost nemáte vy ani váš obchodní partner (iii), je přesto rozumné prověření provést, protože například u vašeho klienta uvedeného na sankčním seznamu je jasné, že nebude mít přístup k financování a ke státním zakázkám. Informace o subjektech ze sankčních seznamů a seznamy politicky exponovaných osob poskytují některé komerční subjekty

Ad c.) Nesplnění regulatorních podmínek pro udržitelné podnikání (ESG)

Relativně novým prvkem v prověřování obchodních partnerů je udržitelný přístup k podnikání neboli plnění povinností ESG (Enviromental, Social, Governance). V této oblasti narůstá velmi silná a někdy také rozporuplná regulace ze strany EU. Podobně jako v předchozím bodě mohou nastat tři situace s obdobnými dopady na ekonomiku vaší firmy či obchodního partnera. Vyhodnocení subjektu z pohledu udržitelnosti jeho podnikání může být vyžádané – vyplněním dotazníku a nevyžádané – s využitím dat vzniklých na základě mnoha oborových a regionálních charakteristik. Dotazník, který v současné době využívají banky pro své klienty, ale i dotazník určený pro firemní sektor je možné najít na platformě Synesgy. CRIF také disponuje daty pro nevyžádané hodnocení.

Ad d.) Špatné řízení likvidity na bankovních účtech

Zhodnocení obchodního partnera na základě znalosti transakcí z jeho podnikatelských účtů je sice velice přesné, ale těžko dosažitelné, neboť poskytování těchto informací není v praxi obvyklé. Zatím přetrvává nedůvěra k otevření informací z firemních účtů, a tak je víceméně jedinou možností požadavek ze strany finančních institucí či velkých korporací na tyto online informace. Jedním z pokusů dobrovolně rozhýbat trh je projekt společnosti CRIF, který pod názvem Credit Passport nabízí vytváření partnerství mezi ekonomicky zdravými firmami.

Ad e.) Neprůhledné transakce a další podezřelé okolnosti

Vedle posouzení výše uvedených informací je z veřejných dat možné získat řadu dalších indicií o rizikovosti toho kterého obchodního partnera. Jsou to například informace o virtuální adrese firmy (adresa sídla bez jakékoliv reálné vazby na firmu), informace o možných bílých koních ve statutárních orgánech firem (lidé s adresou bydliště na městském či obecním úřadě, informace o podezřelých změnách ve složení statutárních orgánů, negativní údaje z databáze plátců DPH, údaje o exekuci či informace o insolvenčním řízení). I tyto informace v různé míře shromažďují z veřejných zdrojů dodavatelé obchodních informací.

Jak již bylo konstatováno v úvodu tohoto článku, dnešní doba není jednoduchá a je na každém podnikatelském subjektu, jak se k posouzení svých obchodních partnerů postaví. Každopádně řízení obchodního rizika zůstává jedním z klíčových aspektů úspěchu a jeho význam v dnešní době rozhodně neklesá.