Jeden agent přijme zakázku, druhý poptá dodavatele. Jak změní AI nástroje fungování malých a středních firem?

Digitalizace firem vstupuje do další etapy svého vývoje. Po elektronizaci dokumentů, přechodu do cloudu a pokročilé automatizaci vstupuje do hry umělá inteligence, která přináší nejen další zefektivnění práce, ale také změnu komunikace s firemními informačními systémy. „Pro mladou generaci to nebude problém, protože je na podobné prostředí zvyklá,“ říká Petr Bříza, ředitel společnosti Versino CZ, která dodává podnikové ERP systémy SAP malým a středním firmám. V rozhovoru vysvětluje, jak se změní způsob práce s nástupem AI agentů a jak by se na to firmy měly připravit.

Ve všech oborech se dnes mluví o digitalizaci. Co všechno tato transformace obnáší v praxi u malé nebo střední firmy?

Klíčové je především sdružení všech firemních dat na jedno místo a jejich logické propojení. Malé firmy mají obvykle své informace uložené na více odlišných místech a práce s nimi je kvůli tomu zbytečně komplikovaná. Nezbytným předpokladem digitální transformace je tedy sjednocení a propojení všech těchto informací v jednom chytrém systému. Díky tomu je pak možné některé procesy spojené s těmito informacemi – například jejich zadávání, ukládání, kontrolu nebo zpracování – automatizovat a přenechat digitálním agentům.

V jaké fázi digitalizace se většina českých firem nachází?

To úplně nedokážu říci, ale určitě jsou rozdíly mezi různými obory. Digitalizace je obecně složitější u výrobních firem, které kromě nákupu, uskladnění matriálu nebo polotovarů a vlastního prodeje výrobků mají ještě řadu dalších procesů spojených s výrobou, kontrolou kvality a podobně. Obchodní firmy už v této době většinou nějaký digitální systém mají, často je ale zastaralý a potřebuje inovovat, nebo je to několik různých softwarů, které nejsou navzájem propojené vůbec nebo velmi volně. Takové firmy se na nás často obracejí a chtějí své programy nahradit jedním univerzálním systémem, který bude řídit všechno.

Jako dodavatel podnikových ERP systémů už máte na kontě hodně příběhů digitalizace firem. S jakými mýty a častými chybami se u nich setkáváte?

Jejich očekávání bývají výrazně ovlivněna marketingem výrobců softwaru nebo nově dodavatelů různých AI řešení, takže se občas setkáváme s představou, že všechny procesy najednou vyřeší jedno kouzelné tlačítko. Ve skutečnosti je s tím ale spojeno hodně práce, zvlášť ve firmách, které nemají své procesy jasně definované nebo takzvaně usazené. Někdy se proto při implementaci nového softwaru otevírají otázky, co vlastně firma dosud dělala a proč, jakým způsobem to probíhalo a jestli by to nešlo dělat lépe. Zároveň se stává, že se někteří lidé nechtějí vzdát svých postupů a nástrojů, na které byli zvyklí, takže s tím může být spojené i určité vykročení z komfortní zóny.

Co byste označil za trendy v digitalizaci firem?

Obecně je trendem integrace systémů, a to nejen uvnitř firmy, ale i v rámci odběratelských a dodavatelských řetězců. Jinými slovy jde o to, jak zajistit, aby data, se kterými pracuje zákazník, dodavatel nebo výrobce, bylo možné co nejjednodušeji převzít a zpracovat. Hledají se způsoby, jak automaticky přijímat objednávky nebo došlé faktury, zpracovávat například e-maily s přiloženým PDF souborem, aby z něj nikdo nemusel přepisovat informace ručně.

Dalším trendem je pak umělá inteligence a implementace AI agentů, kteří budou velmi pravděpodobně v rámci těchto systémů fungovat a spolupracovat mezi sebou.

Co všechno mohou AI agenti v rámci firemního IT systému dělat?

Typický firemní software dnes vypadá tak, že obsahuje menu a hlavní moduly, kde si uživatel otevře příslušný formulář a zpracovává v něm data. Nástup AI agentů ale tenhle typ práce upozadí, protože nové nástroje s vámi budou komunikovat prostřednictvím konverzačního formuláře, nebo dokonce pomocí hlasových pokynů. Vy zkrátka řeknete agentovi, co chcete udělat, a on už to v systému najde, případně se doptá na chybějící informace a nakonec vám oznámí, že úkon proběhl v pořádku. Jednotliví agenti si budou podle předem daných pravidel předávat mezi sebou informace nebo se spouštět na základě stanovených událostí.

Mohl byste to představit na konkrétním příkladu?

Když do firmy třeba dorazí nová poptávka od zákazníka, jeden agent ji zpracuje, takže z ní vytěží potřebná data a založí ji jako nový doklad v systému. V tu chvíli se spustí jiný agent, který ověří skladovou dostupnost a případně vygeneruje poptávku nebo rovnou objednávku na dodavatele. S uživatelem bude systém komunikovat přirozenou konverzační formou, na kterou už je mladší generace vlastně docela zvyklá.

Mluvíte v budoucím čase. Znamená to, že je to zatím jen hudba budoucnosti?

Řekl bych, že jsme na startu. V posledním roce se začínají tato řešení objevovat a výrobci softwarů je postupně zapojují do svých systémů.

Předpokládám, že to firmám ušetří značné náklady.

Ušetří jim to především čas. Procesy se výrazně urychlí, časové úspory mohou být v desítkách procent.

Začnou pak vaši klienti propouštět své zaměstnance?

Samozřejmě to povede k tomu, že některé rutinní úkoly už zaměstnanci dělat nebudou. Spíš než propouštět ale firmy začnou shánět nové digitálně zdatné zaměstnance nebo své lidi proškolovat. Stále bude potřeba, aby na automatizované procesy někdo dohlížel a aby přemýšlel, co firma dělá a jak by se to dalo zlepšovat. Lidé budou mít možnost trávit víc času kreativnější prací.

Nástroje řízené umělou inteligencí mohou také pomoci s vyhodnocením dat a zefektivnit provoz. Přináší takové funkce firmám významné úspory?

Určitě. Takové nástroje například umožňují z číselných řad účinně predikovat, jak se bude vyvíjet prodejní sezona. Agenti se v tom umí orientovat a jsou schopni přizpůsobit návrhy objednávek predikovanému vývoji. Namísto toho, aby nad tím seděl člověk a odhadoval to sám, má firma k dispozici přesnější a rychlejší automatické vyhodnocení a doporučení na základě dat.

AI pomáhá s automatizací a rozhodováním

9. 4. 2025 ▪ 13 min. čtení

O umělé inteligenci se ví, že si často vymýšlí. Jak si v rámci firemních systémů poradit s její chybovostí?

Tady je třeba rozlišovat různé typy AI nástrojů. Agenti v rámci informačních systémů nefungují stejně jako například univerzální AI chatbot, který vám na jednu otázku odpoví třikrát jinak. U agentů, které jsou součástí informačních systémů, se dbá na to, aby se chovaly konzistentně. Jsou jako armáda robotů, které jsou naprogramované na přesné plnění svého úkolu. Oproti lidským operátorům ale mají tu výhodu, že toho zvládnou víc, pracují 24 hodin denně, neonemocní a nevybírají si dovolenou.

Velké jazykové modely se učí na datech, se kterými pracují. Když umělou inteligenci začnou ve velkém využívat firmy, jak přitom zabrání úniku citlivých informací?

To je důležitá otázka, kterou poskytovatelé firemních systémů intenzivně řeší. Jednou z variant je nainstalovat si vlastní infrastrukturu, která je zcela nezávislá a pracuje jen s vašimi daty. To je zatím technicky a finančně velmi náročné, ale situace se postupně zlepšuje. Druhou možností, jak to vyřešit, je anonymizace dat. V takovém případě váš systém sdílí s umělou inteligencí jen zástupné hodnoty, nechá si je zpracovat a pak je zase vymění za ty skutečné.  

Mluvil jste o tom, že digitalizace mění způsob práce ve firmách. Jaký to má dopad v personální oblasti?

Myslím si, že to probíhá ruku v ruce s přirozenou generační obměnou. Mladí lidé jsou zvyklí všechno řešit na mobilních telefonech a do práce už přicházejí s očekáváním, že budou fungovat v podobném prostředí. Firmy jsou tím pádem do digitalizace také svým způsobem tlačené přístupem nastupujících mladých zaměstnanců. Určitou dobu to ještě bude určitě mix starých a nových pracovních postupů, ale vývoj jednoznačně směřuje k postupné implementaci digitálních řešení do všech sektorů.

Jak by se na to firmy měly připravit?

Asi není dobrý nápad dělat to metodou „velkého třesku“, protože ve firmách jsou často lidé různých generací a každý tu adopci může snášet jiným způsobem. Pro některé z nich to bude vítaná změna, pro jiné to bude výrazné narušení komfortní zóny, protože byli zvyklí pracovat jinak. Stále se setkáváme s lidmi, kteří například milují svoje excelové tabulky a nechtějí se jich vzdát. Tam je pak potřeba dobře komunikovat výhody nových technologií a dát lidem ve firmě dost času na to, aby se na ně adaptovali.

Stává se, že navrhované digitální řešení vyhodnotíte jako dražší a že se firmě nevyplatí?

Zatím se to občas děje, protože lidská práce je v Česku stále v některých oblastech relativně levná. V některých případech se investice do digitální technologie nejeví v krátkodobém horizontu jako výhodnější. Do srovnání nákladů je ale třeba započítat i faktory, na které se někdy zapomíná, například to, jak dlouho bude daný člověk ve firmě pracovat a jak náročné bude sehnat, zaučit a zaplatit nového. Pak je dobré si uvědomit, že i digitální řešení něco stojí. Velmi rozšířeným mýtem je představa, že umělá inteligence pracuje zadarmo. To je ale velký omyl. Nejenže nepracuje zadarmo, ale někdy není ani úplně levná. Na obou stranách jsou proto náklady, které je třeba správně vyhodnotit.

Text vznikl ve spolupráci se společností Versino.