Co je nyní hlavní agendou Státního pozemkového úřadu? Čím teď nejvíc žijete?
Hodně řešíme pomoc obcím postiženým povodněmi, či jinými přírodními katastrofami. Když přijedete na ta místa a vidíte tu realitu, tak je jasné, že pomůže pouze technicky správné, systémové a ucelené řešení v krajině. A právě pro tyto případy má Státní pozemkový úřad k dispozici unikátní nástroj v podobě projekce a realizace pozemkových úprav. Široká veřejnost má o pozemkových úpravách stále malé povědomí a spojuje pozemkový úřad hlavně se správou státního zemědělského majetku. Naše agenda je mnohem širší, komplexní a velmi zajímavá.
Málo občanů nás spojuje s vybudovanými mokřady, tůněmi, rybníky, ochrannými hrázemi, poldry, či zatravněnými údolnicemi. Na jihu Moravy, jsme obnovovali lužní les, jinde jsme vysázeli tisíce stromů a keřů, větrolamy, aleje, biokoridory, nebo jsme vybudovali polní cesty s doprovodnou zelení. Doslova přinášíme „obrození“ venkovského prostoru.
Jak konkrétně při ochraně před povodněmi postupujete?
Pozemková úprava je technicky náročný proces, který ovšem zvelebuje území a řeší všechny zjištěné problémy v nezastavěné části obce. Projekt pozemkových úprav si představme jako precizní územní plán v nezastavěné části obce, který řeší vodní režim v území, erozi půdy, prostupnost krajiny, biodiverzitu a jiné oblasti včetně majetkoprávních vztahů. Na začátku provádíme detailní analýzu území. Zjišťujeme, jak se voda v krajině pohybuje a kde jsou morfologicky vhodné profily, které skutečně ochrání zastavěnou část obce a majetek občanů. Tam potom umístíme státní půdu a navrhujeme modrou infrastrukturu, což znamená systém navazujících vodohospodářských a doprovodných krajinných opatření. Výsledkem není jen odolnější a bezpečnější území. Za pár let se z technického zásahu v území stane přirozený a hezký prvek v krajině Z pohledu každodenního života občas přinášíme do krajiny místa, kam chodí lidé na procházky, rybaří, cyklisté se zastaví, někdo si opeče buřty, nebo stráví u vody příjemné odpoledne. Kromě ochrany před povodněmi, podpory biodiverzity a ekologické stability přinášíme i estetickou a relaxační funkci. Tím zhodnocujeme majetek obyvatel v daném území.
Jak velký majetek vlastně obhospodařujete a k čemu ho využíváte?
Spolu s Lesy ČR jsme největší správce státního majetku. Především jde o pozemky, které by měly být vhodné pro zemědělskou výrobu. Náš úřad ovšem s těmito pozemky cíleně nakládá ve veřejném zájmu, abychom mohli realizovat opatření, která chrání lidi a infrastrukturu, zadržují vodu a zlepšují celkovou stabilitu krajiny.
Po roce 1989 měl tehdejší Pozemkový fond ČR nastartovat zemědělskou výrobu a obnovit vztahy k zemědělskému majetku: prodával půdu, administroval restituce a privatizaci zemědělských nemovitostí. Pozemkové úřady (ve struktuře MZe) od roku 2002 rozjížděly pozemkové úpravy, které tehdy řešily především vlastnické vztahy, například extrémně rozdrobené historické parcely, příděly, či nedokončené scelovací operáty. V roce 2013 tyto struktury splynuly a vznikl dnešní SPÚ, který může ve veřejném zájmu majetkoprávně vypořádávat opatření ve veřejném zájmu právě prostřednictvím státní zemědělské půdy. Dnes je plán společných zařízení, který je souborem opatření vedoucích ke stabilitě a rozvoji území. Jde o technicky správný a velmi propracovaný dokument, který v nezastavěné části do detailu precizuje územní plán. Po projednání s vlastníky vzniká takto nová digitální katastrální mapa v katastru nemovitostí.
Říkáme, že plán společných zařízení je pro dané katastrální území „jízdním řádem dalšího rozvoje“.
Co z toho mají konkrétně obce?
Pozemkové úpravy dávají obcím konzistentní a technicky správný podklad pro čerpání peněz na realizaci opatření v krajině. Současně jim ale také poskytují pozemky, a to je pro stavbu, či výsadbu naprosto zásadní skutečnost.
Se schváleným plánem mohou obce čerpat finanční prostředky ze Státního fondu životního prostředí, Programu rozvoje venkova, Národního plánu obnovy a dalších evropských nástrojů.
A co je důležité: část opatření umíme zrealizovat sami, teď myslím stát, který prostřednictvím pozemkového úřadu některá klíčová opatření vybuduje. Načerpáme finance, připravíme projekt, postavíme, vypořádáme majetkoprávně a bezúplatně pak předáme obci hotové dílo. Pro menší obce je to obrovská pomoc. Je ale fér dodat, že realizace opatření v krajině jsou během na dlouhou trať. Projekční část zpracování projektu ve středně velkém katastru trvá přibližně čtyři roky. SPÚ vede správní řízení, projednává plán se všemi dotčenými vlastníky a účastníky řízení, komunikuje s orgány státní správy, hledá a licituje technicky správné a účinné řešení, které musí být přijato všemi aktéry v krajině Pak následuje příprava realizačních projektů jednotlivých prvků a samotná výstavba.
Ale právě díky systémovému přístupu se dostavují trvalé efekty. Máme za sebou stovky a tisíce realizací. Od roku 2013 jsme přinesli do venkovského prostoru prvky za téměř 25 miliard korun, a mnohé realizace jsou opravdu krásné.
Ing. Svatava Maradová, MBA
je ústřední ředitelkou SPÚ s třicetiletou praxí v oboru majetkoprávních vztahů k nemovitostem, projektování v krajině a v ochraně přírodních zdrojů. Dlouhodobě zastávala manažerské funkce, a to jak v soukromém sektoru, ve státní správě i v korporaci. Ve své roli klade důraz na inovativní postupy, implementaci nových technologií i zrychlení a technické zlepšení procesu pozemkových úprav. Současně akcentuje smysluplnou spolupráci napříč veřejnou správou s cílem nacházení efektivních řešení.
A co zemědělci? Jak s nimi hledáte shodu třeba u eroze?
Půda je v podstatě neobnovitelný přírodní zdroj a pro zemědělce je základním výrobním prostředkem. Máme společný zájem půdu chránit před nadměrnou erozí, která má jasně definované číselné parametry. Dnes umíme velmi dobře vypočítat úrovně erozního smyvu v konkrétní lokalitě. Umíme také simulovat různě silné srážky, míru půdní eroze a navrhovat opatření k jejímu omezení. Když zemědělcům ukážeme, že na konkrétním půdním bloku dochází k neúměrné degradaci a odnosu půdy, tak zpravidla vždy nacházíme řešení, jehož cílem je snížení erozního smyvu na povolenou mez. Mezi hlavní protierozní opatření navrhovaná v pozemkových úpravách patří: zatravněné údolnice, protierozní meze a průlehy pro přerušení délky svahů a pro zpomalení povrchového odtoku.
Dnes je ochrana půdy v zemědělské veřejnosti velmi akcentované téma a existuje celá řada technických, agrotechnických i organizačních opatření. Ve spolupráci s MZe jsme například nově definovali pásové střídání plodin jako účinný agrotechnický nástroj proti vodní erozi.
Kolik území máte aktuálně „rozjetých“? A jak náročná je komunikace s vlastníky?
Momentálně máme v celém Česku rozpracovány pozemkové úpravy zhruba v jednom tisíci katastrálních území. Na některých místech jde o tisíce dotčených vlastníků a účastníků řízení o pozemkových úpravách. Naší zákonnou povinností je s každým prokazatelně komunikovat a projednat nové uspořádání pozemků. Navržené řešení v území si musíme obhájit nejen vůči dotčeným orgánům, ale hlavně vůči obcím a občanům, protože oni tam žijí a musí rozumět, co kde a proč děláme a jaké dlouhodobé přínosy mohou očekávat.
V rozhovorech často zmiňujete i dopravu a energetiku. Jak SPÚ pomáhá státu s infrastrukturou?
Kromě pozemkových úprav pomáháme ŘSD a Správě železnic s majetkoprávním vypořádáním staveb dopravní infrastruktury. V rámci pozemkových úprav alokujeme státní zemědělskou půdu do potřebných pozic, což je klíčové pro projekční přípravu a následnou bezproblémovou realizaci. Provádíme směny pozemků s cílem majetkoprávního vypořádání dopravní a jiné infrastruktury nebo vkládáme do rezervy takové státní pozemky, které jsou stále v příslušnosti hospodaření SPÚ, ale jsou na nich dlouhodobě připravovány různé strategické rozvojové projekty státu.
Obecně platí, že veřejný zájem v našich činnostech stále víc akcentujeme a to nejen v infrastrukturních a rozvojových projektech státu Cíleně směřujeme pozemkové úpravy do území zasažených povodněmi, či jinými extrémy, kde je potřeba koncepční a účinný zásah státu. Například v Moravské Nové Vsi jsme zahájili pozemkovou úpravu po tornádu, postavili jsme ochranný val proti povodním v Rohatci a tak bych mohla pokračovat stovkami příkladů.
Inženýrsky správná opatření nikdy zcela neeliminují dopady kritických klimatických událostí, ale umí je výrazně zmírnit. A to je přesně to, čemu se věnujeme – abychom do území dostali systém navazujících opatření, která spolu fungují a dělají území odolnějším a bezpečnějším z mnoha úhlů pohledu.
Jak složité je získávat peníze na takovou činnost a jak se vám daří přesvědčovat „státní kasu“?
Je to samozřejmě velmi náročné. Děláme koncepční činnosti v krajině s dlouhodobými efekty. Nicméně, vždy po povodních je to trochu snazší, protože všichni vidí, čím si lidé v zaplavených územích prošli. Když vidíte záběry z Krnova a slyšíte, co se dělo při kulminaci, dostanete silnou motivaci a argumenty cílit opatření tam, kde mají největší efekty.
Musíme si uvědomit, že krajina je jeden prostor: zemědělská část, lesní celky, vodní toky i zastavěné území. Z tohoto důvodu je nezbytná precizní spolupráce. Proto náš úřad navazuje, či předchází projektům státních podniků Povodí, ŘSD, SŽ. Kooperujeme s Lesy ČR, řešíme například odtoky z lesních celků a návaznost na infrastrukturu v obcích. Je to komplexní a zároveň nesmírně zajímavá práce.
Jak se vaší práce dotýkají klimatické změny?
Klimatická změna je realitou. Když přijedete na jižní Moravu, což byl tradičně zemědělský region, tak je zřejmá nutnost změny skladby plodin, protože ve středních polohách dosahuje zemědělská výroba vyšších hektarových výnosů tradičních plodin, než v nižších. Pozemkové úpravy jsou zákonným a technicky správným nástrojem, který prokazatelně snižuje dopady klimatické změny. Území činí odolnějším právě díky vkládání modrých a zelených prvků do území.
Dlouhodobě spolupracujeme s odbornými institucemi, dělali jsme studie ohrožení suchem a pomáháme cílit pozemkové úpravy do nejsušších oblastí. Bez systémové práce s vodou a půdou si udržení života a konkurenceschopného zemědělství v některých regionech neumím představit.
Co je podle vás know-how SPÚ, které by se mohlo stát inspirací pro další státní instituce?
Inspirací by mohla být naše schopnost přinášet do území technicky správná, účinná a esteticky přínosná řešení, která ovšem musíme projednat s tisíci vlastníků. Právě odborné kompetence a zapojení všech aktérů v území včetně každého dotčeného vlastníka je unikátní.
V některých katastrech je tisíc i víc hektarů k řešení a současně třeba až dva tisíce vlastníků. S každým z nich musíme obhájit řešení v území a vše transparentně projednat. Ročně jde o tisíce až desetitisíce lidí, dotčených organizací a institucí.
Navíc nejsme klasickým správním úřadem. Naše kompetence jsou vysoce odborné. Musíme mít vhled do problematiky katastru nemovitostí, vodního hospodářství krajiny, územních systémů ekologické stability, zemědělství, dopravních staveb a dalších. Přesto však je právě férová a srozumitelná komunikace s vlastníkem či zástupcem obce klíčovou disciplínou, na které dlouhodobě pracujeme.
Co vnímáte jako největší překážky v práci?
Legislativa se průběžně vyvíjí a daří se ji přizpůsobovat. Velkou výzvou je ale čas. Chcete-li v krajině udělat věci pořádně a v souvislostech, musíte je navrhovat jako fungující systém a citlivě je projednat s veřejností. Když se to povede, nejsou to jen protipovodňové hráze nebo mokřady na papíře. Jsou to fungující místa, kam se lidé vracejí a kde se zároveň chrání to nejdůležitější: život, zdraví a majetek.
Článek vyšel ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
