Města na tento trend reagují výstavbou nových dopravních terminálů, které se stávají klíčovými uzly a umožňují plynulý přechod mezi jednotlivými druhy dopravy. Typický moderní terminál dnes nabízí záchytné parkoviště, cyklověž nebo stojany pro kola, návaznost na vlakové a autobusové spoje, přehledné informační systémy a digitální odbavení.
Na dopravní terminály cílí také evropské fondy. Celkem bylo v Česku podpořeno z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) 202 dopravních terminálů, a to téměř 5,2 miliardami korun.
„Téma dopravy je v IROP stálicí a jednou z hlavních oblastí, kam míří peníze z Evropské unie. Rozsah podporovaných aktivit je hodně široký, lidé se s projekty mohou setkat doslova na každém kroku,“ říká Helena Miškovičová, ředitelka Sekce IROP v Centru pro regionální rozvoj.
Podpora z IROP směřuje do prioritních úseků krajských silnic a do udržitelné dopravy. Podporovány jsou projekty na nákup vozidel veřejné hromadné dopravy s alternativními palivy včetně dobíjecí a plnicí infrastruktury, inteligentní dopravní systémy, terminály, parkovací systémy P+R, ale i výstavba, rekonstrukce či modernizace chodníků a cyklostezek.
Vytvoření adekvátní alternativy
Doprava má v Česku zásadní vliv na kvalitu ovzduší, zejména ve městech a podél hlavních dopravních tahů. Největším zdrojem emisí znečišťujících látek z dopravy je dlouhodobě silniční doprava a v rámci ní individuální automobilová doprava. Situace se navíc nelepší. Podle studie Ministerstva životního prostředí za rok 2024 o vývoji dopravy z hlediska životního prostředí, vykazuje emisní zátěž z dopravy stoupající tendenci, zejména u CO2, N2O a PAH.
„Jednou z možností, jak tento stav zlepšit, je nabídnout lidem kvalitní a fungující alternativu k jízdě osobním autem, tedy podpořit zejména v městských oblastech využívání veřejné hromadné dopravy,“ zdůrazňuje Helena Miškovičová.
Aby systém veřejné dopravy skutečně fungoval jako atraktivní alternativa k individuální automobilové dopravě, je dle jejích slov nezbytné splnit několik klíčových podmínek. Především musí být k dispozici dostatek parkovacích míst v režimu „Park and Ride“, která se nacházejí v bezprostřední blízkosti přestupních uzlů — ideálně do vzdálenosti 200 metrů. Tato parkoviště musí být propojena s nástupním prostorem a bezbariérovou komunikací pro pěší. Zároveň je nutné zajistit dostatečnou četnost spojů, kvalitní informační i odbavovací systém a v neposlední řadě i komfort vozidel hromadné dopravy.
„Toto vše umí evropské peníze poskytované prostřednictvím IROP podpořit. Terminály regionální a příměstské autobusové dopravy se přibližují k vlakovým nádražím, zahrnují MHD, u přestupních uzlů vnikají nová parkovací místa ve vzdálenosti, kdy se osádce osobního automobilu vyplatí auto v daném místě ponechat a pohodlně dojít k nástupišti, na něm na ně čeká srozumitelná informace o odjezdech v podobě chytrých označníků. Vozidlo, které je poveze do cíle jejich cesty bude nízkopodlažní, s pohonem na alternativní paliva a vybavené uživatelsky přívětivým odbavovacím a informačním systémem,“ vysvětluje ředitelka Sekce IROP v Centru pro regionální rozvoj.
V Jaroměři terminál odlehčil dopravu
Dopravní terminály jsou podporovány napříč republikou. Mezi nejzajímavější projekty patří modernizace ÚAN Zvonařka Brno nebo dopravní terminály v Pardubicích, Holešově či Hronově.
V Jaroměři například vznikl dopravní terminál s pěti autobusovými zastávkami, záchytným parkovištěm pro osobní automobily a parkovací dům pro jízdní kola. Před vznikem terminálu nemělo město funkční propojení mezi jednotlivými druhy dopravy, po městě byly pouze autobusové zastávky na různé směry.
Podle starosty Jaroměře Jana Borůvky byl také problém s nedostatkem parkovacích míst u nádraží. Lidé, kteří chtěli kombinovat auto, kolo a vlak, neměli kde zaparkovat. K dispozici byla jen malá plocha, která kapacitně nestačila. Chyběl jasně vymezený prostor pro pěší a cyklisty, což vedlo ke kolizím s auty a nepřehlednému provozu. Ulice Žižkova a Nádražní byly často přeplněné, auta stála, kde se dalo, a zhoršovala se plynulost dopravy. Cyklisté navíc neměli kam bezpečně uložit kola, a tak mnozí raději jeli celou cestu autem. Veřejná doprava působila složitě, zdlouhavě a nepohodlně, což odrazovalo i při krátkých cestách. „Občané měli pocit, že cestování veřejnou dopravou je složité, zdlouhavé a nepohodlné. Proto volili raději auto i na krátké vzdálenosti,“ říká Jan Borůvka.
S novým terminálem došlo k odlehčení dopravy a více lidí nyní využívá veřejnou dopravu. „Hlavně ti, kteří předtím volili auto, protože teď mají jednoduchý přestup a možnost zaparkovat. Díky cyklověži se více lidí odhodlalo kombinovat kolo s vlakem nebo autobusem. Část lidí přestala jezdit autem, protože zjistila, že je pohodlnější zaparkovat u terminálu a pokračovat hromadnou dopravou,“ říká Jan Borůvka.
V Jihlavě se k terminálu přidaly další projekty
Letos přivítá první cestující také centrální dopravní terminál v Jihlavě. Cestující ale zatím musí počítat s tím, že se budou pohybovat po staveništi. Vznik nového jihlavského terminálu je reakcí na několik současných trendů. „Pozorujeme trend k vyššímu využití veřejné dopravy, zejména v kontextu udržitelné mobility a nedostatečných parkovacích kapacit ve městě pro dojíždějící, do Jihlavy přijede denně za prací přes deset tisíc aut. Lidé očekávají, že přestup mezi vlaky, autobusy, MHD, pěší trasou nebo cyklotrasou bude co nejjednodušší, přímý, pohodlný a rychlý. Očekávají cestování s lepšími informacemi, pohodlím, moderními čekárnami. Terminál je snahou dotáhnout infrastrukturu k moderním standardům mobility a zejména nastavit lidem komfort cestování v 21. století,“ říká primátor Jihlavy Petr Ryška.
V rámci výstavby centrálního dopravního terminálu vzniká řada navazujících a synergických projektů, které výrazně promění okolí nádraží. Patří mezi ně nové parkoviště v režimu P+R, modernizace a výstavba trolejového vedení, úpravy kolejiště a výstavba nové výpravní budovy. Součástí proměny bude také revitalizace přednádražních prostor, úpravy veřejného prostoru, budování nových komunikací a chodníků, stejně jako rozsáhlá revitalizace přilehlého parku Legionářů.
„Věříme, že výstavba terminálu spustí nebo urychlí další projekty v jeho okolí a bude skvěle fungovat v kombinaci se zastávkou VRT Jihlava-Pávov. Připravuje se rozsáhlá revitalizace sousedního parku Legionářů takovým způsobem, aby poskytoval dostatek bezpečného prostoru pro odpočinek, neměl temná a nebezpečná zákoutí, a aby se přiléhající ulice staly bezpečným přístupem do centra města,“ popisuje Petr Ryška.
Projekt dopravního terminálu by měl přinést nejen infrastrukturní změny, ale také změnu v dopravním chování veřejnosti. Cílem je zvýšit využívání veřejné dopravy, usnadnit přestupy a odlehčit dopravě v centru města.
„Největším přínosem do budoucna bude propojení s VRT. Krajskému městu dá VRT zcela nový rozměr pracovních, studijních a obchodních příležitostí. Jihlava krom výhody blízké D1 bude mít další bezpečný a rychlý dopravní prostředek, který potvrdí výhodu polohy ve středu republiky,“ říká Petr Ryška a dodává: „Vzhledem k pozici Jihlavy jako města spádové aglomerace má terminál velký potenciál ovlivnit regionální mobilitu, nejen v rámci města, ale i obcí v okolí.“
Článek vyšel ve spolupráci s Centrem pro regionální rozvoj.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
