Léčba pacientky s rakovinou prsu stojí stále méně, i díky moderním lékům. Onkologických pacientů však přibývá a trend bude pokračovat

Pacientů s onkologickými diagnózami v Česku dlouhodobě přibývá. Od začátku devadesátých let se jejich počet více než zpětinásobil. Zatímco v roce 1990 bylo v Česku přibližně 150 tisíc lidí, kteří někdy rakovinu prodělali, v roce 2023 to bylo již téměř 800 tisíc Čechů. Ročně je v tuzemsku nově diagnostikováno dalších zhruba sto tisíc případů. Podle aktuálních predikcí Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) vzroste v letech 2035–2040 počet léčených onkologických pacientů o více než 27 procent. Celkově je to však také pozitivní zpráva. Znamená to totiž, že klesá úmrtnost a zvyšuje se doba přežití pacientů, kteří se s rakovinou léčí.

Přímým důsledkem nárůstu počtu pacientů jsou nejen zaplněná onkologická centra, ale také rostoucí výdaje systému veřejného zdravotního pojištění na léčbu pacientů s rakovinou. Jen v segmentu takzvané centrové léčby, tedy léčby moderními léky podávanými ve specializovaných centrech, činí plánované roční náklady na rok 2025 již přibližně 41 miliard korun. Z toho onkologie, včetně hematoonkologie, představuje zhruba 40 procent, tedy 17 miliard korun ročně, jak uvádí ÚZIS.

Přestože celkově léčba rakoviny stojí čím dál více peněz, průměrné náklady na jednoho pacienta u některých diagnóz mírně klesají, především se to projevuje u rakoviny prsu. Tam se cena na pacientku snížila od roku 2015 o 24 procent. „Pokles jednotkové ceny na pacienta znamená, že dokážeme léčit více lidí za stejné, nebo dokonce nižší náklady. Je to mimo jiné i díky postupné generifikaci léčby (generika jsou léky, které obsahují stejnou účinnou látku jako originály, ve stejném množství a ve stejné formě podání, stejnou účinnost a bezpečnost, ale mohou se lišit v názvu, vzhledu či obalu, rozdílné mohou být i pomocné látky; vyrábí se po uplynutí patentové ochrany originálu – pozn. red.),“ říká David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Moderní léčba blíž pacientům

Podle Koláře jde bezpochyby o pozitivní zprávu. Umožňuje to léčit moderními terapiemi více lidí než dříve. „Výhled do budoucna už ale tak příznivý není. Stárnutí populace zcela určitě povede k nárůstu počtu onkologických pacientů,“ upozorňuje Kolář. To klade enormní tlak nejen na kapacity nemocnic, ale i na personál.

Dobrou zprávou podle něj je, že se daří přesouvat část onkologické péče z komplexních center do regionálních pracovišť. Pacienti tak mohou podstupovat léčbu blíže svému domovu, což pro ně znamená větší pohodlí a menší zátěž za současně zachované kvality a účinnosti léčby. To umožnilo zavedení takzvané delegované preskripce, díky níž mohou od 1. září lékaři ve 22 regionálních onkologických centrech podávat moderní léky například na rakovinu prsu či prostaty. Léčebný protokol je schválený multidisciplinárním týmem komplexního onkologického centra, který rozhodne o vhodné terapii, ta je pak již podávána v regionálním centru. Tento princip se však uplatňuje zatím většinově jen pro pacienty pojištěné u Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Odborníci upozorňují, že je nutné, aby se do delegované preskripce zapojily i ostatní zdravotní pojišťovny. Do budoucna bude také důležité lepší propojení mezi komplexními a regionálními centry, efektivní sdílení dat a digitalizace, která umožní lepší koordinaci léčebných plánů a dostupnosti péče.

Prevence zachraňuje životy

Co tedy dělat pro to, aby počet lidí s rakovinou již výrazněji nestoupal? Podle expertů je nutné posílit prevenci. Ministerstvo zdravotnictví proto připravilo kampaň s názvem Ukaž rakovině záda jako reakci na dlouhodobý problém relativně nízké účasti veřejnosti v některých onkologických screeningových programech. Ty přitom dokážou zachytit nemoc v časném stadiu a výrazně zlepšit šanci na vyléčení. „Prevence není o strachu, ale o osobní zodpovědnosti a síle. Včasné vyšetření, jak ukazuje i můj osobní příklad, dokáže zachránit život, a přitom je to krok, který zvládne každý z nás. Chceme lidem ukázat, že postavit se k vlastnímu zdraví čelem je ta nejlepší investice do budoucnosti,“ říká končící ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

České zdravotnictví nabízí široké spektrum preventivních programů plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a je tak na špici Evropy. „Tyto programy jsou pravidelně vyhodnocovány a hledají se cesty, jak je co nejvíce zlepšovat. Nicméně bez dostatečné účasti klientů nemohou plnit svůj účel,“ dodává Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS.

Třetina lidí má strach ze screeningu

Podle říjnového průzkumu agentury Ipsos, realizovaného prostřednictvím aplikace Instant Research pro ÚZIS ČR, věří 80 procent lidí, že prevence má smysl, ale jen 60 procent se screeningových vyšetření skutečně účastní. Třetina respondentů se vyšetření obává, nejčastěji kvůli strachu ze špatných výsledků, stresu nebo studu. Přibližně pětina respondentů má i obavu kvůli nedostatku informací. „Strach a nejistota jsou pro mnoho lidí stále překážkou v tom, aby se na preventivní vyšetření objednali. Naší snahou je ukázat, že screening je správná cesta, jak nemoci úplně předejít nebo ji zachytit včas, tedy v době, kdy je léčba nejúčinnější,“ vysvětluje Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra ÚZIS ČR.

Nejčastějším důvodem, proč lidé prevenci vynechávají, je přesvědčení, že žádnou nemoc nemají nebo že se cítí zcela zdraví. „Další bariérou bývá nedostatek času. U gynekologů mají starší ženy pocit, že prevence už pro ně není potřeba,“ doplňuje Kolář. U očních lékařů pak řada lidí nahrazuje preventivní vyšetření kontrolou zraku v optice.

Stejně tak je podle odborníků důležité co nejvíce zrychlit cestu pacienta skrze kolečko zdravotních vyšetření. Někdy totiž člověk s podezřením na rakovinu putuje mnoho dní i týdnů k té správné léčbě a často zbytečně čeká. Na komplikovanou cestu od lékaře k lékaři upozorňuje pacientská organizace Hlas onkologických pacientů. Aktuálně proto sbírá data prostřednictvím dotazníkového šetření, které má přinést konkrétní poznatky o bariérách, s nimiž se pacienti v procesu léčby setkávají. Pomoci by měla i nová pozice koordinátora onkologické péče, kterou musí od příštího roku zavést všech 15 komplexních onkologických center v Česku.

Článek vznikl ve spolupráci s Asociací inovativního farmaceutického průmyslu.