ČEZ inovuje byznys s FVE. Instaluje elektrárny za korunu a testuje, jak energii ze slunce získávat na brownfieldech či na vodě

Princip je jednoduchý: Fotovoltaiku například na střechu firemní provozovny nainstaluje ČEZ ESCO, potažmo Green Energy Capital, tedy její dceřiná společnost. Zákazník pak může z této elektrárny odebírat zelenou elektřinu. Sama FVE však bude majetkem ČEZ ESCO, která ji rovněž bude servisovat, udržovat a oficiálně bude jejím provozovatelem. Se zákazníkem, tedy majitelem nemovitosti, na níž je fotovoltaika postavena, se uzavře dlouhodobý kontrakt na dobu od deseti do dvaceti let na odebranou zelenou elektřinu. „Zároveň se stanoví cena po celou dobu kontraktu a minimální odebrané množství elektřiny. Po uplynutí doby trvání kontraktu odkoupí zákazník elektrárnu za zůstatkovou hodnotu, tedy symbolickou jednu korunu. Do majetku přejde zákazníkovi funkční elektrárna bez nutnosti vynaložení vysokých vstupních nákladů,“ říká David Veselý, ředitel úseku Zelená energetika v ČEZ ESCO.

Za odebranou elektřinu majitel platí cenu v rozmezí 2000 až 4500 korun za megawatthodinu, v závislosti na délce kontraktu, velikosti odběru či velikosti elektrárny. Na první pohled se může zdát, že je to více než aktuální burzovní cena elektřiny, která činí asi 2200 až 2400 korun za megawatthodinu. „Je však důležité si uvědomit, že burzovní cena je pouze velkoobchodní – koncový odběratel k ní musí připočítat distribuční poplatky, systémové služby, regulované složky, daň z elektřiny a DPH. Tyto položky mohou zvýšit výslednou cenu na 4000 až 5000 korun za megawattu nebo i více,“ vysvětluje Veselý. Dodává, že díky FVE za korunu získává zákazník fixní cenu na určité období, bez investičních nákladů, bez rizika cenových výkyvů a po uplynutí kontraktu zůstává FVE v majetku zákazníka, který již za vyrobenou elektřinu neplatí. „Na rozdíl od klasického výkupu přetoků, kde se cena odvíjí od aktuálních tržních podmínek, zde je jistota stabilních nákladů a kompletní servis v ceně,“ dodává Veselý.

V hledáčku jsou spíše střechy výroben a skladů

Služba FVE za korunu je určená primárně pro firmy a organizace, nikoli pro domácnosti. Největší přínos má totiž pro podniky s vyšší roční spotřebou elektřiny, obvykle nad 150 MWh, které chtějí snížit své náklady na energie a zároveň posílit svou udržitelnost. Typicky jde o výrobní závody a průmyslové podniky, kde je spotřeba energie vysoká a stabilní. Dále to mohou být logistická centra a sklady, které mají velké střešní plochy vhodné pro instalaci FVE a například i chladicí technologie náročné na spotřebu elektřiny. Mohou to být také obchodní řetězce a retailové provozy, které hledají dlouhodobě stabilní cenu elektřiny, nebo administrativní budovy a developerské projekty, které kladou důraz na ekologii a ESG.

ČEZ ESCO už realizovala více než 30 fotovoltaických elektráren za korunu a další projekty jsou ve fázi přípravy. „Jejich celkový výkon činí přes 10 megawattů, což představuje významný krok k rozvoji obnovitelných zdrojů a energetické soběstačnosti českých firem,“ dodává Veselý.

FVE drží bývalé dopravníky na uhlí

Skupina ČEZ se však pouští i do dalších inovací v solární energetice. Loni například dokončila vývoj unikátního řešení upevnění fotovoltaických panelů na nestabilních podložích. Jde o prostory výsypek, odkališť a dalších nepevných ploch, kde obvyklé řešení FVE panelů použít nelze.

„Pro stavbu fotovoltaických elektráren využíváme především neúrodné půdy, brownfieldy a plochy po průmyslové těžbě. Zemina uložená na výsypkách je nakypřená, sedá si postupně a trvá tak desítky let, než se ustálí. Tomu musíme přizpůsobit i technologii použitou pro výstavbu fotovoltaik,“ vysvětluje Jan Kalina, člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika.

ČEZ se rozhodl otestovat střední díly pásových dopravníků z povrchových uhelných dolů, které by mohly do budoucna sloužit jako konstrukce pro fotovoltaické elektrárny. Tyto díly se totiž standardně do země zavrtávají a pevně drží i na nestabilním terénu. Konstruktéři společnosti Prodeco spadající do Skupiny ČEZ proto vyvíjejí prototypy, které pohyby půdy zvládnou.

Dosavadní testy těchto instalací probíhaly na rekultivované ploše v těsné blízkosti dolu dobývacího prostoru Dolu Bílina. Celý rok zde odborníci testovali, jak fotovoltaické panely zvládají pohyby podloží. „Pozitivní je, že výkon solárních panelů se nesnížil. Do nestabilního podloží bude nicméně vhodné místo tradičních křemíkových panelů využít jiné technologie, jako například tenkovrstvé panely bez křemíkových článků, kdy je polovodič nanesený přímo na skle. Výběr ideálních technologií je nyní předmětem dalšího vývoje,“ dodává Kalina.

Právě na rekultivacích například v prostoru Dolu Bílina bude možné po útlumu těžby uhlí využít tisíce těchto modulů schopných vyrovnávat vliv následných poklesů půdy.

FVE na vodě funguje dobře, problém jsou kachny

Pro další inovaci FVE si ČEZ vybral vodní hladinu. Už v roce 2022 vznikla na hladině horní nádrže štěchovické přečerpávací vodní elektrárny první plovoucí fotovoltaická elektrárna v Česku. Celkem 192 kusů FV panelů udržuje nad hladinou 144 vzduchem plněných plováků. Panely snižují odpařování vody a díky ochlazování od vodní hladiny mají v letních měsících také vyšší účinnost. I v tomto případě jde však jen o pilotní testování. Projekt měl v první fázi ověřit plavební vlastnosti konstrukce elektrárny, zatímco hladina nádrže často kolísá kvůli cyklům přečerpávací elektrárny.

„Výsledky zatím naplňují naše očekávání. Mimochodem v případě instalace FVE na hladině přečerpávací nádrže s maximálním kolísáním až devět metrů jde o světový unikát. V tomto úkolu FVE obstála a bylo možné zečtyřnásobit její výkon z 21 na 87 kilowattů,“ podotýká mluvčí Skupiny ČEZ Martin Schreier. Dodává, že při testování FVE na vodní hladině žádné velké problémy neřešili. „Paradoxně se tak jednou z největších výzev staly místní kachny, které znečišťovaly panely, a bylo nutné postavit pro ně v odlehlejší části nádrže umělý ostrůvek,“ zmiňuje Schreier.

Elektrárny na vodě se však v Česku ve velkém hned tak stavět nezačnou, přednost totiž nyní mají velkoformátová FV řešení na brownfieldových plochách. Jde o částečnou kompenzaci výroby energie průběžně odpojovaných uhelných elektráren. „Až následně by přicházelo v úvahu budování plovoucích fotovoltaik, například na hladinách zatopených povrchových lomů nebo dalších vodních plochách vzniklých v původně industriálních územích,“ předpokládá Schreier.

Článek vznikl ve spolupráci se společností ČEZ.