S obezitou k lékaři. Jako s každou jinou chronickou nemocí

Že v Česku přibývá lidí s obezitou mezi dospělými i dětmi, potvrzuje Evropské výběrové šetření o zdraví. Podle jeho posledních výsledků z roku 2019 patří Česko mezi země s největším podílem lidí s nadváhou a obezitou v Evropské unii. O nechtěné první příčky na žebříčku obezity se Česko dělí s Maďarskem, Chorvatskem, Slovenskem a Maltou. Stav se navíc dlouhodobě zhoršuje, u českých dětí dokonce vzrostl počet případů obezity za posledních třicet let na čtyřnásobek.

Data se ale vyhodnocují v šestiletých intervalech a nepřinášejí dostatek informací. „Od letošního roku proto začínáme systematicky sbírat data o výskytu obezity v rámci preventivních prohlídek u praktických lékařů. Rozběhli jsme také projekt na prevenci dětské obezity Buď fit 24. Díky tomu budeme schopni přesněji vyhodnotit její souvislost s dalšími chronickými onemocněními a lépe plánovat kapacity i preventivní programy,“ dodává Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra ÚZIS ČR.

Ven ze začarovaného kruhu

Obezita je jedním z nejvýznamnějších faktorů, které ovlivňují zdravotní stav populace. Přispívají k ní špatné stravovací návyky, nedostatek pohybu a stres, ale také genetické a sociální faktory. „V Česku je poměrně vysoká společenská akceptace obezity, zejména u mužů. To způsobuje, že si pacienti mnohdy závažnost svého stavu neuvědomují,“ varuje předseda České obezitologické společnosti Martin Haluzík.

Když už si pacient problém uvědomí, nebo ho někdo na něj upozorní, začne obvykle s neodbornou samoléčbou, která může vést k tomu, že se obezita vrátí a s ní i frustrace, že ze začarovaného kruhu není cesta ven. Léčbě neprospívá ani nálepkování pacientů a převládající přesvědčení, že si za svůj stav mohou sami. 

„Redukovat obezitu na otázku vůle je nepřesné a pro pacienty často demotivující,“ upozorňuje Haluzík. „Každý pacient by měl vědět, že má právo na odbornou pomoc. Prvním krokem může být návštěva praktického lékaře, který zahájí základní vyšetření a případně doporučí další postup. Čím dříve se léčba zahájí, tím vyšší je šance předejít závažným komplikacím,“ dodává obezitolog.

Představuje také základní čtyři pilíře, na kterých stojí odborná léčba obezity. Tvoří je strava, pohyb, spánek a farmakoterapie. Účinné léky, které jsou v Česku dostupné, pracují s přirozeným střevním hormonem GLP-1. Ten se vyplavuje do krve při jídle a způsobuje pocit sytosti, takže snižuje chuť na kalorická jídla, zároveň zpomaluje vyprazdňování žaludku a zvyšuje tvorbu inzulinu. Antiobezitika působí na receptory tohoto hormonu a tím vysílají do mozku signál, že tělo je syté a nepotřebuje jíst.

Longevity podcast

Třetina lidí nikdy přirozeně nezhubne. Hormony sytosti dokážou pomoci, na některé si ale mozek rychle zvykne, říká internista

20. 11. 2025 ▪ 2 min. čtení

Tyto léčebné přípravky může pacientům předepsat lékař s jakoukoli specializací, u obezity je ale nehradí pojišťovna a jejich cena se může vyšplhat i k deseti tisícům korun měsíčně. „Navíc je potřeba si uvědomit, že po vysazení léků se obezita vrací, takže tento druh léků je potřeba užívat doživotně,“ upozorňuje Karen.

Mnoho pacientů má pocit, že musí boj zvládnout sami a že požádat o pomoc je projev slabosti. O odbornou pomoc požádají pouze dvě procenta z nich.

Ze systému zdravotního pojištění jsou úhrady antiobezitik možné jen v případě léčby diabetu a při splnění stanovených podmínek. Pro řadu pacientů je tak dostupnost těchto léků značně omezená. „Obezita je sice odborně uznávána jako chronické onemocnění, z hlediska úhradové politiky k ní však systém stále nepřistupuje stejně jako k jiným diagnózám,“ podotýká výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář. Odkazuje se přitom na deklaraci Světové zdravotnické organizace, která vloni v prosinci označila obezitu za komplexní chronické onemocnění ovlivněné genetikou, biologií, prostředím a socioekonomickými faktory a vyzvala k její prevenci, screeningu, včasné léčbě a podpoře pacientů.

„Naší ambicí je, aby se moderní léčba dostávala k českým pacientům bez zbytečných časových prodlev. V současnosti však narážíme na administrativní a úhradové bariéry, které přístup k inovacím zpomalují,“ dodává Kolář.

Oblast léčby obezity se přitom rychle rozvíjí a výsledky klinických studií ukazují výrazný posun v účinnosti i bezpečnosti léčby. „Vývoj také pokračuje směrem k novým lékovým formám, které budou mít pro pacienty jednodušší aplikaci,“ doplňuje Kolář. Ta může celkové náklady léčby mírně snížit, finanční bariéra přesto zůstává výzvou, se kterou se boj s obezitou bude ještě v budoucnu muset vypořádat. 

Text vznikl ve spolupráci s Asociací inovativního farmaceutického průmyslu