Pacient vstává, hlásí podložka. Chytré technologie s privátní 5G sítí pomáhají v sociálních službách

Umělá inteligence v budoucnu prý nahradí mnoho pracovních pozic a jedním z mála oborů, kde to nepůjde, je sociální a pečovatelská služba. Podobné prognózy se šířily ve veřejném prostoru po masovém rozšíření prvních AI nástrojů. Dnes se ale ukazuje, že i v těchto odvětvích mohou chytré moderní technologie výrazně zefektivnit pracovní procesy a ulehčit personálu. 

Potvrzuje to zkušenost krajské příspěvkové organizace Sociální služby Šebetov, která provozuje domov pro osoby se zdravotním postižením, domov se zvláštním režimem a chráněné bydlení nedaleko Boskovic na jižní Moravě. Právě domov se zvláštním režimem, kde žije přes 50 klientů s různými formami demence, se letos dočkal pilotního nasazení telemedicínských a asistivních technologií napojených na 5G infrastrukturu, které mají vést k bezpečnější, jednodušší a účinnější péči.

„Technologie nám pomáhají s monitorováním klientů, sledováním jejich vitálních funkcí a rychlou reakcí na aktuální změny,“ představuje novinky ředitelka zařízení Eva Kalová. Zatímco dřív musely všeobecné sestry obcházet klienty s měřením tlaku, teploty či saturace kyslíkem v krvi a pak vše ručně zapisovat do listinných dokumentů, nyní mají na sběr všech dat jeden přístroj a jednu platformu, kde údaje shromažďují a ke kterým má přístup i lékař. Ten pak na jejich základě může pružně diagnostikovat a předepisovat potřebné léky i na dálku, což zkracuje dobu progrese případného onemocnění.

Systém senzorů také umožňuje personálu monitorovat klienty na dálku, detekovat pády nebo sledovat jejich zdravotní stav bez narušování jejich soukromí a důstojnosti. „Mobilní klienti mají náramky, díky kterým víme, že opustili pokoj a kde se pohybují. U klientů s omezenou mobilitou jsme nasadili senzorické podložky, které jsou umístěné pod jejich matrací a snímají jejich dech a pulz. Pomáhají předcházet mimořádným událostem,“ doplňuje Kalová.

Šebetov kromě toho slouží jako živá laboratoř, kde se inovace testují v reálných podmínkách a upravují na míru potřebám klientů i personálu. „Důležité pro nás je, že dodavatel přijde na oddělení, sleduje prostředí a naslouchá našim pracovníkům, aby pochopil jejich potřeby a přizpůsobil jim navrhované řešení,“ pokračuje Kalová. Oceňují to podle jejích slov i klienti, kterým nová zařízení zvýšila pocit bezpečí a komfort.

Technologie se musí přizpůsobit lidem

Projekt za více než 10,4 milionu korun byl financován z fondů EU prostřednictvím Národního plánu obnovy a jeho projektový management zajistila Jihomoravská agentura pro veřejné inovace (JINAG). „Klíčová byla práce s personálem, partnerství s firmami, které chápou, že technologie se musí přizpůsobit lidem, nikoliv naopak, a také zapojení ošetřujícího praktického lékaře,“ uvedla projektová manažerka Veronika Kovács Vospěl. Agentura JINAG usiluje o to, aby se podobná řešení jako v Šebetově zaváděla i v dalších krajských zařízeních sociálních služeb.

Debata HN

Telemedicína nenahradí lékaře, ale usnadní jim práci. Odlehčí také pohotovostem

1. 12. 2025 ▪ 4 min. čtení

To obnáší mimo jiné instalaci bezpečných a spolehlivých sítí. „V Šebetově jsme nasadili hybridní 5G síť, která kombinuje vlastnosti veřejné mobilní sítě, jako je široké pokrytí, ale zároveň nabízí speciální vyhrazenou část sítě, která je zcela oddělená a chráněná pro specifické potřeby konkrétního využití,“ říká Lukáš Abazid, expert na výstavbu síťových řešení ve společnosti T-Mobile.

Díky tomu mohou sociální služby provozovat desítky senzorů a zdravotních zařízení bez výpadků a s minimálním zpožděním v přenosu dat – například z mobilních diagnostických přístrojů nebo při monitoringu životních funkcí pacientů. „Tento typ konektivity je vhodný pro prostředí, kde má každé zpoždění dopad na péči, a právě proto umožňuje personálu reagovat rychleji a s větší jistotou,“ dodává expert. U telemedicíny je důležité také zabezpečení citlivých dat, se kterými systém pracuje. 

Projekt reaguje na demografický vývoj a stárnutí populace. V Česku se dá – podobně jako v dalších evropských zemích – v budoucnu počítat s nárůstem počtu lidí, kteří budou potřebovat dlouhodobou péči. Podle údajů Českého statistického úřadu by podíl osob starších 65 let mohl do roku 2050 tvořit až třetinu populace. S tím se zvyšují i nároky na pracovníky v sociálních službách a na rodiny, které péči zajišťují neformálně.

„V Jihomoravském kraji dnes funguje více než 50 pobytových sociálních zařízení pro přibližně pět tisíc klientů. Jako zřizovatel chceme, aby naše zařízení držela krok s demografickým vývojem i rostoucími nároky na péči,“ zdůrazňuje krajský náměstek pro sociální a rodinnou politiku Roman Celý. Šebetov podle jeho slov ukazuje, že dobře zavedené inovace mohou zvyšovat kvalitu života klientů i usnadňovat práci personálu.

Text vznikl ve spolupráci se společností T-Mobile.