Česko jedná s komisí o změně zemědělských dotací ve prospěch větších podniků

Komise ve svém loňském strategickém dokumentu „Vize pro zemědělství a potraviny“ zdůraznila, že dotace by měly více směřovat k těm, „kteří je nejvíce potřebují“, tedy k malým a rodinným farmám či mladým zemědělcům. Český posun směrem k větším podnikům tak může jít proti tomuto evropskému úsilí.

Strategický plán, který chce Česko měnit, je klíčovým dokumentem pro čerpání dotací. Nastavuje základní parametry podpory na základě odborných analýz českého zemědělství tak, aby peníze směřovaly tam, kde jsou nejvíce potřeba, a řešily slabá místa sektoru. Jakékoliv úpravy plánu přitom podléhají schválení Evropské komise, která dohlíží na to, aby využití prostředků odpovídalo společně dohodnutým cílům, jako je vyšší udržitelnost, stabilní příjmy zemědělců či generační obměna.

Český mák a česnek bude pěstovat robot. Vypleje pole, sklidí úrodu, prototyp má vyjet již letos

20. 4. 2026 ▪ 7 min. čtení

Více peněz pro velké potravináře

Jedna z klíčových změn plánu, kterou už nyní posuzuje Evropská komise, se týká investiční podpory pro zpracování zemědělských produktů. Jde o jeden z největších dotačních programů v rámci rozvoje venkova, z něhož firmy každoročně čerpají miliardy korun.

Dosud byla podpora nastavena především pro malé a střední podniky. Ministerstvo zemědělství ale jedná s Bruselem o tom, aby na stejné investice dosáhly i velké firmy.

„V souvislosti s přípravou pravidel pro příští kolo intervence 34.73 na zpracování zemědělských produktů je s Evropskou komisí konzultováno rozšíření okruhu způsobilých příjemců tak, aby dotace mohla být poskytována i velkým podnikům na stejné investice jako malým a středním podnikům,“ potvrdil redakci mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Podle resortu je důvodem zejména tlak na dostupné ceny potravin a potřeba posílit domácí zpracovatelské kapacity.

Dalším argumentem je podle ministerstva nízká absorpční kapacita menších firem. „Z výsledků administrace proběhlých kol vyplývá, že malé a střední podniky nevyčerpají všechny finance alokované pro tuto intervenci,“ uvedl Bílý.

Evropská komise potvrdila, že je s českými úřady v kontaktu. „Můžeme potvrdit, že české orgány jsou v kontaktu s komisí ohledně možné úpravy českého Strategického plánu SZP,“ uvedla na dotaz redakce mluvčí komise. „Posouzení žádosti českých orgánů v současnosti probíhá. Vzhledem k tomu, že proces dosud nebyl dokončen, nemůžeme se v této fázi vyjádřit podrobněji,“ dodala unijní exekutiva.

Na řadě je redistribuce

Ještě citlivější debata se ale vede o takzvané redistributivní platbě – části přímých dotací, která zvýhodňuje menší farmy. V současnosti funguje tak, že zemědělci dostávají vyšší podporu na prvních 150 hektarů půdy, zatímco u větších podniků průměrná dotace na hektar klesá. Na tuto redistribuci jde 23 procent obálky přímých plateb, které unie zemědělcům v Česku dává. Dle evropské legislativy to musí být alespoň 10 procent, bývalá česká vláda se ale rozhodla na tento účel vyčlenit větší objem – zejména kvůli tomu, aby pomohla menším českým farmářům.

Právě to dlouhodobě kritizují velké a střední podniky, které dlouhodobě tlačí na vládu, aby systém revidovala. „Současné nastavení redistributivní platby v ČR likviduje střední podniky. A proto bychom toto nastavení měli změnit,“ uvedl začátkem dubna předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Svaz argumentuje mimo jiné výrazným propadem důchodu ze zemědělské činnosti mezi lety 2022 a 2024 – u farmy kolem 600 hektarů to bylo z 8511 korun za hektar na pouhých 1681 korun za hektar.

Podle Pýchy by se měl změnit nejen podíl prostředků, které na redistribuci jdou, ale i velikost plochy, na kterou se podpora vyplácí. Nové vedení ministerstva zemědělství je diskusi otevřené.

„V současné době ministerstvo připravuje v úzké spolupráci s Ústavem zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) analýzu dopadů redistributivní platby,“ říká Bílý.

Zároveň ale připustil, že změna je ve hře. „Nevylučujeme úvahy o možné úpravě aktuálního nastavení, tzv. modifikaci strategického plánu, ale k tomuto kroku jsou nezbytná objektivní data, která poukážou na potřebu změny a podloží argumentaci směrem k Evropské komisi,“ dodal mluvčí ministerstva.

Jakákoliv úprava by totiž opět podléhala schválení Evropské komise.

Vlastní analýza mluví jinak

Do debaty vstupuje již existující analytická studie ÚZEI z roku 2025. Ta ukazuje, že redistributivní platba zavedená s novou společnou zemědělskou politikou EU v roce 2023 přispěla ke snížení příjmových nerovností mezi farmami.

Například Giniho koeficient pro rozdělení podpor klesl zhruba z 0,825 na 0,776, což znamená rovnoměrnější distribuci dotací. Studie zároveň konstatuje, že změny v distribuci dotací vedly „k vyrovnávání důchodové nerovnováhy“ mezi jednotlivými velikostními kategoriemi podniků.

Z dat také vyplývá, že menší podniky si polepšily – například farmy do 100 hektarů se posunuly zhruba ze 47 procent na více než 60 procent průměrného příjmu v sektoru. Naopak velké podniky zaznamenaly pokles podpory, ale i nadále zůstávají nejvýdělečnější skupinou.

Farmy nad 2000 hektarů podle analýzy dosahují i po zavedení redistributivní platby zhruba 129 procent průměrného příjmu na pracovníka. Samotná redistribuce evropských dotací se navíc na poklesu jejich podpor podílela podle ÚZEI jen zhruba jednou čtvrtinou.

Studie zároveň upozorňuje, že pokles dotací u velkých podniků byl z velké části způsoben i jinými faktory, například snížením národních podpor nebo změnami v energetické politice.

Právě na tyto závěry odkazují i zástupci menších zemědělců, kteří plánované změny kritizují. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka by posílení podpory velkých podniků znamenalo krok zpět.

Varuje, že další směřování peněz k velkým firmám „konzervuje současný stav“ českého zemědělství, posiluje agroholdingy a nepřináší prospěch venkovu. Rodinné farmy podle něj naopak zajišťují pestřejší produkci a větší stabilitu sektoru.

Redistributivní platba je podle nich jedním z mála nástrojů, který začal narovnávat dlouhodobě nerovnoměrnou strukturu českého zemědělství, kde velké podniky dominují více než ve většině EU.

Komise chce povinné stropy na dotace

Česko se tak dostává do situace, kdy na jedné straně stojí evropská snaha o cílenější a spravedlivější podporu menších farem a na druhé straně domácí tlak na posílení velkých producentů a zpracovatelů.

Výsledek bude záviset nejen na rozhodnutí vlády, ale i na postoji Evropské komise, která musí všechny změny strategického plánu schválit.

Do debaty navíc vstupuje širší spor o budoucí podobu zemědělských dotací po roce 2027. Spolu s novým víceletým rozpočtem EU má začít i další etapa společné zemědělské politiky. Podle dosavadních návrhů chce Evropská komise jít ještě dál než dosud – vedle povinné redistribuce by nově mohlo přijít i zastropování přímých plateb, například na úrovni 100 tisíc eur na podnik.

To je pro zástupce středních a velkých farem nepřijatelné, a tak se snaží změny na evropské úrovni zvrátit. Kriticky se k návrhům staví i české ministerstvo zemědělství.

Vyjednávání o podobě nové politiky poběží po celý letošní rok a s velkou pravděpodobností se protáhnou i do roku příštího.