Kurýr si vydělá 340 korun za hodinu, pracuje šest hodin v týdnu. Nový zákon vítáme, přejeme si kombinaci flexibility s ochranami

Jakou formou pro vás řidiči a kurýři pracují?

Většina našich partnerských kurýrů jsou nezávislí živnostníci, tedy pracují jako OSVČ. Nemají žádné směny, nemusí se nikde hlásit, jednoduše si zapnou aplikaci a rozhodnou se, které úkoly přijmou a které odmítnou. Jsou páni svého času. Rozhodují sami, kdy a jak dlouho budou pracovat. Z průzkumů víme, že pro většinu z nich je to dodatečný zdroj příjmů, tedy mají hlavní práci, studují nebo se starají o člena rodiny. Tato flexibilita jim vyhovuje proto, že si mohou přilepšit ke svému primárnímu příjmu. V Česku v průměru doručují zhruba šest hodin týdně. Někdo doručuje mezi přednáškami, někdo než vyzvedne děti ze školky, někdo v době večeře. Je to zcela flexibilní model.

Kolik peněz mají kurýři za jedno doručení?

Do nacenění vstupuje více proměnných, například čas, vzdálenost, doprava, obtížnost parkování, počasí a tak dále. Odměna za každé doručení má zrcadlit vynaložené úsilí. V průměru si ale kurýři vydělají 340 korun za hodinu doručování.

Mají vaši kurýři nějaké benefity?

U nás mají bezplatné pojištění v případě nehody a odpovědnosti za škodu. Silným benefitem je také transparentnost - než nějakou úlohu přijmou nebo odmítnou, mají k dispozici všechny potřebné informace: tedy kam mají jet, jak dlouho to bude trvat a kolik si tím vydělají. Od roku 2022 zveřejňujeme zprávu o transparentnosti algoritmů, kde srozumitelně vysvětlujeme, jak funguje přidělovaní úkolů. Takzvané heat mapy v reálném čase ukazují, kde v okolí je právě největší poptávka po doručování, aby se tam kurýři mohli přemístit a zvýšit si výdělky. Mají také kompenzace za delší čas strávený při čekání v restauracích na vydání jídel. Spropitné, i to, zadané v aplikaci, jde pouze tomu konkrétnímu kurýrovi.

V březnu představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh zcela nového zákona o platformové práci, která navazuje na evropskou směrnici Platform Work Directive. Co v tomto zákoně vítáte, a co nikoli?

Tento návrh je dobrým východiskovým bodem, protože kombinuje flexibilitu, která je pro většinu kurýrů klíčovým motivem pro výkon téhle práce, s určitými formami ochrany, která dává smysl, jako je například pojištění. Firmy tedy budou moci poskytovat benefity, aniž by to bylo považováno za znak zaměstnaneckého poměru. Ovšem zvýší se nám administrativní zátěž, protože naroste množství dat, která budeme muset sdílet s úřady a autoritami. Směrnice také zavádí novinku a tou je právní domněnka zaměstnání, což pomůže lépe určit právní status pro daného pracovníka. Jinými slovy, bude lehčí určit, jestli jde o závislou práci, nebo zaměstnání, protože pro to budou jasně daná kritéria.

Takže jste se současným zněním tohoto návrhu zákona spokojeni?

Ano. Za nejhorší řešení bychom považovali příliš rigidní model, který by se na platformovou práci díval starou optikou a snažil by se jej sešněrovat do starých pravidel. Tedy, pokud by kurýři měli mít klasický zaměstnanecký poměr, s pracovní smlouvou, předem určeným počtem odpracovaných hodin a dovolenou. To by mohlo negativně ovlivnit celý ekosysém lidí pracujících prostřednictvím digitálních platforem, lokální podniky i zákazníky, protože třeba v menších městech by se mohla dostupnost dovážkové služby zhoršit. Když totiž kurýři přijdou o flexibilitu, nebudou schopni skloubit svou práci se svými závazky. Podle výzkumů víme, že 57 procent kurýrů má ještě jinou práci nebo studují.

Proč nezaměstnáte kurýry na částečný, třeba třetinový úvazek?

Protože to by znamenalo, že by měli pevně stanovenou pracovní dobu. Kurýr už by si nemohl vybírat, které zavážky přijme a které odmítne, nemohl by si sám stanovit, kdy začne pracovat. A z průzkumů víme, že právě takto zavazující model sami kurýři nechtějí. Nedávno jsme organizovali kulatý stůl s partnerskými kurýry v Praze a jednoznačně z něj vyplynulo, že především chtějí zachovat svou flexibilitu. Když studentovi odpadne přednáška, rozhodne se, že jde doručovat. Otevře si aplikaci, sedne na kolo a může začít. Kdyby byl zaměstnanec, byť na třetinový úvazek, musel by se předtím hlásit u svého zaměstnavatele, že začíná pracovat. Už by to nebyla taková svoboda, jakou nabízí současný model. Navíc by už nemohl rozvážet pro více platforem zároveň, jako je tomu nyní.

Je přeci jenom něco, co by kurýři chtěli změnit?

Z diskusí vyplynulo, že chtějí řešit problémy, které se vyskytují na denní bázi, jako je krátkodobé parkování v centrech měst nebo infrastruktura pro cyklisty. Zpětná vazba spíše směřuje na praktické problémy než na nastavení pracovního poměru.

Když všechno funguje ke spokojenosti všech, proč EU vůbec přichází se směrnicí Platform Work Directive, potažmo Česko pak s novým transpozičním zákonem?

Platformová práce je nový fenomén a je určitě důležité diskutovat o tom, jestli jej stará pravidla vůbec nějakým způsobem reflektují. Z našeho pohledu – a možná se v tom od jiných platforem odlišujeme – mluvíme jasně: Absolutně podporujeme nová pravidla i tuto směrnici jako takovou, protože benefit, který může přinést, jsou jasná a srozumitelná pravidla pro všechny, která tu až dosud úplně nebyla. Může přinést také potvrzení flexibilní platformové práce a jejího pevného místa v moderním pracovním trhu. Platformy ale nejsou jen o doručování jídla, jde o jakýkoliv jiný sektor, kde se využívají algoritmy na optimalizaci práce. K dyž si třeba zarezervujete termín u lékaře prostřednictvím aplikace, jedná se o organizaci práce. V případě, že si hledáte chůvu pro dítě, jsou na to také různé platformy, které fungují na obdobném systému. Tedy rozsah firem a sektorů, jež budou spadat pod tuto směrnici, je mnohem širší, než se na první pohled může zdát.

Jak se tato kritéria pro platformovou práci budou dát využít v praxi?

Například pokud bude mít některý pracovník pocit, že jeho práce naplňuje kritéria zaměstnaneckého poměru, bude se moci obrátit na soud, aby rozhodl, o jaký typ pracovního poměru se v jeho případě jedná. Na straně platformy bude důkazní břemeno, aby přesvědčila soud o opaku. Nová legislativa přinese i posílení práva v oblasti transparentnosti. Ošetřovatelka například neví, na základě jakých kritérií ji platforma spojila s konkrétní rodinou. Díky této nové legislativě jí to bude muset platforma vysvětlit a objasnit, jak funguje její algoritmus, který organizuje práci.

Skupina DoorDash, jíž je Wolt součástí, funguje i v USA. Mají v USA také podobný zákon či směrnici?

Nikoli, žádná podobná legislativa tam není, všichni kurýři jsou nezávislí dodavatelé.

Jak by podle vás měla vypadat ideálně nastavená pravidla pro platformovou spolupráci?

Z našeho pohledu je ideálním základem rozhodnutí Evropského soudního dvora, který stanovil čtyři kritéria platformové práce. Je známý jako Yodel Model a má rovněž pomoci určit, zda jde o závislou či nezávislou práci. Ta kritéria jsou: platformový pracovník může pracovat i pro jiné platformy, včetně přímé konkurence. Může si sám volit pracovní čas, využívat náhradníků nebo subdodavatelů a může rozhodovat, které úkoly přijme a které odmítne. Benefit nové regulace vidíme právě ve vyjasnění systému a zvýšení právní jistoty pro každého.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Wolt.