Možnosti nové energetiky jsou ideální cestou, jak může domácnost využívat svoji fotovoltaiku naplno. „Pokud si domácí elektrárnu klient pouze nainstaluje a dál její možnosti neřeší, v závislosti na ročním období a počtu slunečných dní uspoří v průměru zhruba 45 procent nákladů. Z našich zkušeností ale víme, že soláry vhodně zkombinované s tepelným čerpadlem a chytrými produkty můžou ročně ušetřit až 75 tisíc korun,“ říká manažerka týmu Nové energetiky ČEZ Prodej Tereza Měrtlová.
Právě slovo kombinace se dnes v energetice objevuje stále častěji. Čím více obnovitelných zdrojů v síti přibývá, tím větší hodnotu získává schopnost energii správně spotřebovat, uložit, sdílet nebo prodat v okamžiku, kdy to dává ekonomický smysl.
Záporné ceny mění pravidla hry
Paradoxně to nejlépe ilustrují záporné ceny elektřiny, které vznikají ve chvílích, kdy fotovoltaické elektrárny vyrábějí nadbytek energie bez odpovídající poptávky. Už nejde o okrajový jev. Loni v Německu nastalo přibližně 550 hodin se zápornými cenami, v Česku zhruba 320 hodin. To odpovídá asi čtyřem až pěti procentům celého roku. „Počet hodin může ještě růst, ale postupně se tím trh vyrovná a výskyt bude spíše nevýznamný. Rozhodně ze záporných cen nemusí mít koncový odběratel obavy. Problémy budou řešit obchodníci,“ míní ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer.
Podobné situace nicméně ukazují, proč se mění pohled na domácí fotovoltaiku. Zatímco dříve bylo cílem vyrobit co nejvíce elektřiny za každou cenu, nyní začíná být stejně důležité rozhodnout, jak s ní dále naložit. Jedná se o princip takzvané flexibility. Domácnost umožní obchodníkovi nebo agregátorovi, aby za přesně definovaných podmínek na dálku upravil výkon elektrárny nebo způsob využití baterie. Odměnou je finanční bonus a zároveň efektivnější fungování celé soustavy.
Průzkumy společnosti ČEZ Prodej ukazují, že s množstvím elektřiny odesílaným do sítě chce aktivně pracovat 94 procent zákazníků s fotovoltaikou. A právě flexibilita je na to ideální. „Naše algoritmy analyzují situaci na spotovém i vnitrodenním trhu, predikci výroby, spotřeby domácnosti a další parametry. V případě potřeby na dálku pošlou pokyn, aby fotovoltaická elektrárna snížila výrobu nebo aby domácí baterie spustila nabíjení ze sítě,“ popisuje Měrtlová z Nové energetiky ČEZ.
Majitel střešní fotovoltaiky do toho nemusí ručně zasahovat ani každou chvíli sledovat, jaká je zrovna cena elektřiny. Celý systém funguje automaticky. Pokud zrovna domácnost energii sama potřebuje, výroba se nijak neomezí. Regulují se pouze přebytky, které by stejně směřovaly do distribuční sítě. V bateriích zase obvykle zůstává zhruba 30 procent kapacity, které jsou domácnosti k dispozici. Zároveň se nepřidávají další nabíjecí cykly a nenavyšuje se spotřeba ze sítě.
Množství pokynů záleží na aktuální situaci i na počasí. „Jsou dny, kdy vzdáleně omezíme výrobu fotovoltaik hned několikrát, naopak v některé dny tuto možnost vůbec nevyužijeme. Algoritmy jsou nastaveny tak, aby byla služba pro zákazníka výhodná, například aplikujeme limit na objem přetoků, které během roku omezíme,“ popisuje Měrtlová.
„Směřujeme do doby, kdy se budou fotovoltaické elektrárny zapínat a vypínat podle aktuální potřeby tak, aby jejich provoz dával co největší ekonomický smysl. Tak to ostatně mělo fungovat vždy, jenže systém dotací tento princip pokřivil,“ upozorňuje Macenauer. Fotovoltaika podle něj bude muset zlevnit a stát se samozřejmou součástí vybavení rodinného domu, jako jeden z dekarbonizačních prostředků, bez ohledu na ekonomiku.
Když rozhoduje software, ne jen panely
Základ pro takové nastavení představuje nutnost získat co nejvíc dat. Bez průběhového měření, kdy chytrý elektroměr každou čtvrthodinu eviduje údaje o spotřebě a výrobě elektřiny v daném místě, zůstává většina nových možností uzavřená. U fotovoltaiky je chytré měření již standardem.
„I bez fotovoltaiky a chytrého elektroměru může domácnost využívat například Dynamický tarif. Domácnost s fotovoltaikou pak může zpeněžit svoje přetoky díky flexibilitě, do které se od ledna můžou zapojit i baterie. Může elektřinu také sdílet, což zákazníci v drtivé většině řeší v rámci rodiny,“ vysvětluje Měrtlová.
Vyrobené kilowatthodiny mohou posloužit například rodičům v rodinném domě i dětem žijícím ve městě nebo na chalupě. Výroba se odděluje od místa spotřeby. „Masové rozšíření chytrého měření s sebou logicky ponese i rozšíření softwarových a aplikačních nástrojů. To by mělo výrazně napomoci tomu, že z chytrého řízení domácích zdrojů se stane běžný standard, tak jak to dnes vidíme například u sportovních aplikací,“ popisuje výkonný ředitel Elektroenergetického datového centra Petr Kusý.
Sdílení přitom není jen administrativní proces, při němž se elektřina přepíše z jednoho odběrného místa na druhé. Aby přinášelo skutečný ekonomický efekt, musí být správně nastavené. „V případě sdílení souvisí s chytrým řízením fotovoltaiky správné nastavení alokačního klíče, tedy rozdělení podílu vyrobené elektřiny jednotlivým odběrným místům, prioritizace a nastavení opakování. Právě správným nastavením těchto parametrů mohou majitelé solárních elektráren vyrobenou elektřinu maximálně využít a v konečném důsledku snížit vlastní výdaje za energie,“ vysvětluje Kusý.
Z odběratelů aktivními hráči trhu
Mění se také využití domácích baterií. Vedle způsobu, jak posunout využití vlastní elektřiny do večerních hodin, s flexibilitou začíná fungovat jako součást širší energetické infrastruktury. Různé domácnosti mají jiné možnosti, jak složitý a jak chytrý systém mohou rozumně uplatnit. „Rodinný dům s akumulací a dobíjením elektroauta poskytuje mnohem širší škálu možností než garsonka v bytovém domě,“ říká výkonný ředitel Svazu energetiky ČR Josef Kotrba.
Právě propojení jednotlivých technologií – fotovoltaiky, baterie, tepelného čerpadla, nabíjení elektromobilu nebo ohřevu vody – bude podle energetiků rozhodovat o tom, kdo dokáže z vlastní výroby získat největší ekonomický přínos. Každé z těchto zařízení totiž představuje možnost, kam přesměrovat elektřinu v okamžiku, kdy její výroba převyšuje aktuální spotřebu.
Současně ale nejde jen o úsporu jednotlivé domácnosti. Rostoucí počet decentralizovaných baterií může pomoci i celé elektrizační soustavě. „Domácí baterie může hrát v systému dvě role. Jednak optimalizuje výrobu a spotřebu domácnosti. Nebo může část své kapacity svěřit obchodníkovi či agregátorovi, který ji využije ve prospěch rovnováhy celé sítě. V tom druhém případě musí být síť připravena pracovat s řízením obousměrných toků a jejich chytrým řízením,“ říká Kotrba.
Tím se mění i samotná role domácností. Z pasivních odběratelů elektřiny se postupně stávají aktivní účastníci trhu. Ne proto, že by každodenně sledovali burzovní ceny nebo ručně zapínali a vypínali spotřebiče, ale proto, že tuto práci za ně stále častěji přebírají automatizované systémy. „Širší průnik bude souviset s úspěchem produktů k řízení spotřeby, které zákazníkům nabízejí velcí hráči, zejména dodavateli energie. Za současných cen energií bych však neočekával žádnou revoluci, spíše postupné pronikání těchto technologií,“ uzavírá Kotrba.
Text vznikl ve spolupráci s firmou ČEZ Prodej.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit









