Vojáci v terénu dostanou vlastní jazykový model. Evropa investuje miliardy do high-tech strategického výzkumu

Tento systém vychází z evropských jazykových modelů z iniciativy OpenEuroLLM a přináší průlomovou inovaci – technologii komprese modelů inspirovanou kvantovou fyzikou, která snižuje velikost modelu a spotřebu energie až o 80 procent při minimální ztrátě výkonu. To umožňuje nasazení pokročilé generativní umělé inteligence na hardwarových koncových zařízeních a v zabezpečených lokálních systémech. Mohli by ji používat vojáci přímo v terénu na taktických tabletech a smartphonech nebo na palubních počítačích vojenské techniky. Výrazně se díky této technologii sníží výpočetní náročnost, což znamená nižší náklady a hlavně plnou operační kontrolu. Čtyřletý projekt za téměř pět milionů eur, tedy 121 milionů korun, je financovaný z Evropského obranného fondu a završen má být v roce 2030. Je také nositelem Pečeti STEP (Strategic Technologies for Europe Platform), což je značka kvality udělovaná Evropskou komisí. Získává ji hrstka vynikajících projektů, jež vzešly z výzvy platformy STEP.

Zájem o výzvu překročil 300 procent vyčleněných financí

STEP je iniciativa Evropské unie a jejím cílem je podpořit evropskou suverenitu, konkurenceschopnost a snížit závislosti na dovozu ze třetích zemí. Výrazně se propisuje do podnikatelského prostředí také v Česku. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) letos v létě vyhlásilo novou výzvu STEP – Výzkum a vývoj kritických technologií, která je financovaná z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Byla určena všem typům podniků, přihlášky svých inovací měly podávat od července do konce září. Zájem o podporu byl ovšem tak velký, že na začátku srpna muselo MPO podávání žádostí stopnout. Objem peněz žádaných na inovace totiž překročil 300 procent financí, jež výzva nabízí. „Větší zájem jsme očekávali, k uzavření ale došlo ještě dříve, než jsme předpokládali. Vzhledem k očekávanému zájmu jsme proto předem avizovali, že výzva může být uzavřena při překročení 300 procent její alokace. U běžných výzev bývá tato hranice 200 procent,“ říká Miluše Trefancová, mluvčí MPO. Stále ale běží podávání přihlášek do další výzvy STEP – Investice – vývoj a výroba kritických technologií, a to až do 15. října.

Výroba vodíku, recyklace kritických surovin i bateriová úložiště

Spektrum přihlášených projektů je široké – od polovodičů, kvantových technologií, umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti přes vodíkové technologie, bateriová úložiště a pokročilé materiály až po robotiku, autonomní systémy nebo biotechnologie. Mezi přihlášenými projekty jsou například modulární elektrolyzéry pro výrobu vodíku, nové vysoce účinné elektromotory nebo technologie zaměřené na kritické suroviny a jejich cirkulární využití. „Řada projektů navíc kombinuje více strategických technologií současně,“ dodává Trefancová. Zájem firem podle ní potvrzuje, že v Česku existuje výrazná poptávka po investicích do strategických technologií a že české podniky mají zájem zapojovat se do evropských řetězců. Celkem jsou ve výzvě STEP připraveny v přepočtu čtyři miliardy korun.

A co je vlastně cílem výzvy STEP? Aby vznikaly technologie zásadní pro budoucí konkurenceschopnost, odolnost a technologickou suverenitu Evropské unie. S tím souvisejí i specifické podmínky pro výběr projektů. Podporu budou moci získat pouze projekty z oblastí, které zapadají do priorit platformy STEP. To znamená, že projekty musí prokazatelně přispívat k výzkumu a vývoji důležitých systémů, jež například sníží technologickou závislost na Číně nebo přispějí k ochraně EU.

„Za kritické jsou považovány technologie, které na vnitřní trh EU přinášejí inovativní, nově vznikající nebo špičkový prvek, případně přispívají ke snížení závislosti EU na strategických technologiích. Zároveň musí mít projekt významný hospodářský potenciál pro jednotný trh EU a přeshraniční dopady,“ přibližuje Trefancová. Pro žadatele to znamenalo vyšší nároky na popsání technologické podstaty projektu než u běžných výzkumně-vývojových projektů. Nestačilo tedy pouze prokázat, že projekt přináší inovaci. „Bylo potřeba doložit také jeho strategický význam, vazbu na kritickou technologii a potenciál pro evropský trh,“ podotýká Trefancová.

Jedním z hlavních úkolů MPO proto bylo podmínky STEP žadatelům vysvětlovat a pomáhat jim rozlišit mezi běžným inovačním projektem a projektem, který skutečně naplňuje strategickou dimenzi STEP.

A jak se zjistí, že byly evropské peníze vynaloženy efektivně? „U podpořených projektů se standardně sledují jejich výsledky a dopady až pět let po jejich ukončení. Žadatelé vykazují například objem tržeb, počet nově přijatých zaměstnanců nebo získané patenty související s výsledným řešením,“ ujišťuje Trefancová.

Bezpilotní letoun bude pomáhat stíhačkám

Jedním z výrazných projektů s českou stopou, který rovněž získal prestižní ocenění Pečeť kvality platformy STEP, je projekt Garuda, který vede francouzská letecká laboratoř Onera. Je do něj zapojená řada evropských výzkumných ústavů a firem, včetně dvou českých – Aero Vodochody Aerospace a První brněnská strojírna Velká Bíteš (PBS). Garuda začal na konci roku 2025 a během tří let má vzniknout koncept autonomního bezpilotního letounu, který má umět doprovázet pilotované stíhačky a spolupracovat s nimi při plnění úkolů. „Přesně tenhle typ techniky dnes Evropa řeší jako kritický, protože v něm z velké části spoléhá na dodavatele mimo EU. Kdy půjde autonomní bezpilotní letoun do výroby, se zatím říct nedá. Výsledkem projektu je koncept a ověření technologie, ne hotový stroj,“ říká Monika Hrubalová, ředitelka marketingu v PBS Group. Co bude s bezpilotním letadlem dál, tedy rozhodnou členské státy a jejich armády.

Projekt Garuda má rozpočet necelých 10 milionů eur a je rovněž financovaný z Evropského obranného fondu (EDF). Na PBS Velká Bíteš z toho připadá 255 tisíc eur, tedy přes šest milionů korun. Návrh PBS podávala do otevřené mezinárodní soutěže a musela v konkurenci ostatních uspět. Pomohly jí bohaté zkušenosti s vývojem podobných zařízení v minulosti a vlastní vývojové zázemí. Na otázku, za by se do vývoje autonomního bezpilotního letounu PBS pustila i bez podpory EU, odpovídá Hrubalová zamítavě. „Otázka ovšem není, jestli to umíme, ale jestli bychom se k tomu vůbec dostali. Konsorcium s předními evropskými výzkumnými ústavy a firmami bychom sami nesestavili a k zadání této úrovně bychom se z pozice dodavatele jen těžko dostali. Kromě samotného vývoje si z projektu odnášíme kontakty, know-how od zkušených partnerů a pozici pro další spolupráci v Evropě. To se penězi nahradit nedá,“ je přesvědčena Hrubalová.

Evropské spolufinancování navíc podle jejích slov zvedá laťku. Šli totiž do zadání, na které by si jinak sami za sebe netroufli. „A přesně takové ambice dnes Evropská unie potřebuje, pokud chce v obranných technologiích stát na vlastních nohou,“ míní Hrubalová.

STEP technologiím se přitom První brněnská strojírna Velká Bíteš věnuje dál i v Česku. Využila pro to výzvy STEP, které vypsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. „Odvedlo tím pro firmy kus dobré práce. Podali jsme do nich dva projekty na malé proudové motory pro bezpilotní prostředky. Zjednodušeně řečeno: evropský projekt Garuda řeší letoun, my řešíme, co ho bude pohánět,“ přibližuje Hrubalová.