Pravidla evropských dotací se mění. Česko odmítá škrty v penězích pro regiony

Evropská unie připravuje svůj dlouhodobý rozpočet na období 2028–2034. V následujících sedmi letech chce více investovat do obrany, bezpečnosti, technologického rozvoje a konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Zároveň musí počítat s náklady na splácení dluhů spojených s mimořádným fondem obnovy po pandemii.

Není však jasné, kde unie peníze na nové priority vezme. Členské státy se přou o to, zda zvýšit své příspěvky do společného evropského rozpočtu, zavést nové zdroje příjmů nebo omezit výdaje.

Mezi největší položky evropského rozpočtu nyní patří kohezní politika a společná zemědělská politika. Právě jejich budoucnost je jedním z hlavních předmětů sporu.

Česko má k dispozici „vyšší ligu“ eurofondů, preferuje ale jiné zdroje

27. 6. 2024 ▪ 6 min. čtení

Kohezní politika pomáhá snižovat rozdíly mezi regiony

Kohezní politika je způsob, jakým Evropská unie investuje do rozvoje regionů a snaží se omezovat rozdíly mezi nimi. Jejím cílem je, aby lidé měli přístup k pracovním příležitostem, kvalitním službám a moderní infrastruktuře bez ohledu na to, zda žijí ve velkém městě nebo v méně rozvinuté venkovské oblasti.

V praxi mohou evropské prostředky pomáhat například s výstavbou a modernizací silnic, železnic a veřejné dopravy, rekonstrukcemi škol, nemocnic, s modernizací energetických sítí nebo se vzděláváním a zlepšováním dostupnosti veřejných služeb. Česko patří dlouhodobě mezi země, které z evropských investic výrazně těží.

Evropská komise navrhuje změny

Evropská komise navrhuje pro období 2028–2034 změnit strukturu financování. Dosavadní samostatné programy pro kohezní politiku, zemědělství, rybolov a další oblasti se mají propojit v rámci jednoho Národního a regionálního partnerského plánu (NRPP) pro každý členský stát.

Komise si od nového uspořádání slibuje jednodušší pravidla, menší administrativní zátěž a větší flexibilitu při rozdělování peněz. Členské státy by zároveň měly mít možnost lépe reagovat na nové potřeby a krize a soustředit prostředky na menší počet strategických priorit.

Kritici ale varují, že změna může oslabit postavení regionů při rozhodování o investicích. Větší část pravomocí by se totiž mohla přesunout od místních a regionálních samospráv k národním vládám a Bruselu.

Kohezní politika není charita, říká šéfka výboru regionů

Právě na to upozorňuje i Kata Tüttő, předsedkyně Evropského výboru regionů, který zastupuje místní a regionální samosprávy v Evropské unii. V rozhovoru pro Update EU zdůraznila, že podpora regionů nemá být chápána jako pomoc chudším zemím na úkor bohatších.

„Není to charitativní fond určený chudším nebo novějším členským státům. Je to politika založená na investicích a jejich opětovném vkládání do evropských regionů, která tvoří součást infrastruktury konkurenceschopnosti EU,“ vysvětlila Tüttő.

Investice do méně rozvinutých oblastí podle ní nepřinášejí výhody pouze místním obyvatelům. Mohou zároveň posilovat evropský vnitřní trh, rozšiřovat ekonomické příležitosti a zvyšovat konkurenceschopnost unie jako celku.

Česko chce zachovat peníze pro regiony

Česko prosazuje zachování dostatečných prostředků na rozvoj regionů. Zároveň chce evropské fondy využívat cíleněji a soustředit je na projekty, které přinesou dlouhodobé výsledky.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová při představení priorit pro evropské fondy po roce 2027 zdůraznila, že Česko nechce pouze převést dnešní dotační programy do nového období. Podle ní je třeba soustředit podporu na oblasti, v nichž evropské peníze pomohou zvýšit konkurenceschopnost země a kvalitu života.

„Chceme podporu více koncentrovat, méně ji rozmělňovat a evropské prostředky využívat tam, kde přinesou měřitelný dlouhodobý efekt,“ řekla.

Premiér Andrej Babiš podporuje investice do obrany, technologií a konkurenceschopnosti, odmítá však, aby jejich financování vedlo k výraznému omezení prostředků na kohezní a zemědělskou politiku.

Po srpnovém jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou Babiš uvedl, že škrty v kohezních a zemědělských fondech nejsou pro Česko přijatelné. Zároveň zdůraznil, že investice do obrany a technologií nesmějí jít na úkor regionů.

Podobný postoj formuloval také v září na jednání premiérů zemí Visegrádské skupiny. Tehdy upozornil, že „koheze a společná zemědělská politika musí zůstat pilíři evropského rozpočtu“. Odmítl také, aby členské státy dostaly méně peněz na úkor centrálních programů.

Zachování silné kohezní politiky podporuje i ministryně Mrázová. „Politika soudržnosti je jednou z velmi důležitých evropských politik právě proto, že dokáže reagovat na rozdílné potřeby konkrétních zemí. V novém období po roce 2027 si proto musí zachovat silnou úlohu i odpovídající financování,“ řekla v září po jednání ministrů odpovědných za regionální rozvoj ze zemí V4.

O penězích rozhodne složité vyjednávání

Rozpočet EU na roky 2028–2034 je nyní předmětem složitého vyjednávání. Část členských států chce omezit celkový objem výdajů, zatímco jiné upozorňují, že nové priority nelze financovat bez odpovídajících zdrojů.

Čistí plátci, tedy země, které do rozpočtu EU odvádějí více, než z něj přímo získávají, prosazují rozpočtovou zdrženlivost a požadují výrazné škrty. Mezi státy s tímto přístupem patří například Německo a Švédsko.

Země, které stále dohánějí hospodářsky nejvyspělejší části unie, naopak zdůrazňují význam investic do regionů a infrastruktury. Obávají se, že omezení kohezních fondů by mohlo zpomalit jejich ekonomický rozvoj.

Evropské instituce chtějí dosáhnout dohody o příštím dlouhodobém rozpočtu do konce letošního roku. Řada politiků, včetně Andreje Babiše, je však skeptická a očekává, že vyjednávání se protáhnou do příštího roku.