Dva studenti z Plzně vyvinuli chytrou opičí překážku. Pomůže doma natrénovat třeba na Predator Race

Jan Klas a Tomáš Květoň jsou dva studenti Střední průmyslové školy elektrotechnické v Plzni, studují obor internetu věcí. Jak sami říkají, baví je senzorika a vše chytré, co je obklopuje. Oba mají také rádi sport, konkrétně takzvaný OCR, tedy Obstacle Course Race, terénní překážkové závody. Jde o kombinaci vytrvalostního trailového běhu a překážek, které mají za úkol prověřit sílu, vytrvalost, stabilitu a vůli závodníků.

Během covidové pandemie tito spolužáci hledali způsob, jak si zazávodit, když museli být doma. A přišli na nápad vytvořit chytrou překážku, jež nabízí možnost natrénovat si v domácích podmínkách ručkování i sílu.

„Naše překážka umožňuje komplexní trénink a umožňuje připravit se na závody v tomto sportu zábavnou formou,“ říká Jan Klas.

Jedná se o desku, po které je rozeseto 84 děr. Sportovec si v aplikaci v telefonu vybere trasu, po které chce lézt, a nebo si může vytvořit trasu vlastní. „Jakmile má cestu vybranou, nahraje ji do desky. V tu chvíli se na desce rozsvítí první zelená díra - do ní patří první kolík. Jakmile kolík zasuneme, trasa se spustí. Postupně se po desce začnou rozsvěcovat další zelené díry, do kterých musíme kolíky, jež držíme v rukou, zasunout,“ popisuje Klas.

Tímto způsobem se sportovec po desce pohybuje ručkováním nahoru, nohy musí mít samozřejmě ve vzduchu. Člověk tak může doma natrénovat i na náročné soutěže, jako je například extrémní běžecký závod Predator Race. 

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Chytrost překážky spočívá v tom, že se pod každou dírou nachází deska plošných spojů se senzorem. A právě na senzorech to celé pracuje. „Také aplikace je celá naše. Vše vlastně stojí jen na naší architektuře,  nevyužíváme žádné předvyrobené polotovary jiných výrobců,“ dodává Klas.

Na prototypu chytré překážky pracují studenti již dva roky, současně ho využívají jako ročníkovou a nyní i maturitní práci ve škole. „Díky tomu nám škola otevírá spoustu možností, jak na prototypu pracovat. Dává nám i možnost použití školní frézky, na které se deska vyrábí,“ dodává Klas.

Překážka se dá uplatnit pro trénink na OCR, ale také třeba pro crossfit nebo do jakékoliv tělocvičny jako obměna klasického tréninku. Monkey Obstacles, jak si duo vývojářů říká, cílí také na školy, kam by chtěli svou desku dostat. „Děti by měly při tělocviku možnost vyzkoušet si něco úplně jiného a třeba by si tak našly nový koníček. Deska umožňuje všelijaké soutěžení, díky tomu může větší skupinu lidí opravdu pobavit, zároveň přitom ale posílí celý vršek těla,“ připomíná Klas.

Technologický park pomáhá startupům

Startup Monkey Obstacles je jedním z odchovanců technologického parku Tech Tower v Plzni. Právě Tech Tower dvojici umožnil prototypování ve svých prostorách a také dodal odborné poradenství. „Poskytli nám i finanční podporu, díky které jsme mohli prototypování částečně zafinancovat,“ dodal Klas.

Tech Tower je jedním z nejmodernějších technologických parků v České republice. Nabízí zázemí a kanceláře pro inovativní firmy, technologické nadšence, programátory a začínající podnikatele. Poskytuje také coworkingové prostory, multifunkční sál či unikátní testovací vodní nádrž, stejně jako prototypovou dílnu, kde se nápady mění ve skutečnost.

HN zvou veřejnost na konferenci o rozvoji regionů

O tom, jak se startupům v plzeňském regionu daří a jaké problémy začínající firmy řeší, promluví zástupkyně Tech Tower Petra Purkarová na konferenci Proměny Česka, jež se uskuteční v úterý 13. června v Kongresovém paláci Praze. Konferenci Proměny Česka pořádá mediální dům Economia ve spolupráci se zpravodajským portálem EURACTIV.cz a veřejnost je na ni zvaná.

Stěžejním tématem bude rozvoj a přeměna uhelných regionů v prosperující oblasti, kde se daří podnikatelům a inovátorům. Odborníci budou také rozebírat vliv a dopad evropských dotací na tuto změnu. Mezi vystupujícími promluví zástupci politiků, místních samospráv i podnikatelů, kteří mají s proměnou regionů praktické zkušenosti.

Text vznikl s přispěním Kateřiny Šafaříkové.