Starosta-vizionář mění moravské Slatinice ve smart city. Chystá vlastní přečerpávací elektrárnu, FVE i bioplynku

Ondřej Mikmek (KDU-ČSL) se stal starostou Slatinic na Olomoucku v pouhých 26 letech. Za deset let jeho starostování se lázeňské Slatinice staly jednou z nejprogresivnějších obcí, loni dokonce získaly titul Vesnice roku Olomouckého kraje pro rok 2022. Už sedm let energický Mikmek připravuje smělý plán, jak učinit obec energeticky samostatnou. Projekty zahrnují obecní přečerpávací elektrárnu, vlastní bioplynovou stanici i panely FVE na obecní školce, škole, sokolovně nebo třeba na budově šaten Sportovního klubu Slatinice.

Vše má Mikmek vymyšlené tak, aby co nejvíce uzavřel kruh cirkularity. Díky bioplynové stanici budou Slatinice z vlastních odpadů vyrábět hnojivo i energii. Přebytečnou energii uloží v přečerpávací elektrárně.

„Ze začátku se mi všichni smáli, ale jak přišlo zdražování a energetická krize, lidé se začali o tyhle projekty zajímat,“ usmívá se Mikmek. Na realizaci své vize energeticky nezávislých Slatinic by rád čerpal dotace z různých programů Evropské unie. O tomto unikátním projektu promluví také v diskusi Hospodářských novin s názvem Proměny Česka, která se uskuteční ve čtvrtek 13. června v Kongresovém paláci v Praze.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Spouštíte instalace fotovoltaických panelů na střechách obecních budov. Můžete to přiblížit? O které budovy jde a kolik energie tak chcete vyrobit?

Fotovoltaické panely jsou jedna z částí našeho dlouhodobého projektu, který jsme nazvali Energetická soběstačnost obce. Spravujeme poměrně velký majetek a můžeme si dovolit zaplnit celkem rozsáhlou plochu střech budov. Panely FVE chceme nainstalovat na mateřskou a základní školu, na sokolovnu, na šatny sportovního klubu, čistírnu odpadních vod a několik dalších budov. Už na to máme energetické posudky a vypracované základní studie a bilance spotřeb. Celkem chceme v první fázi instalovat zdroj o 200 kilowattpeaků výkonu. Pokud to půjde, budeme na to čerpat dotace z EU. Časem chceme dosáhnout toho, aby se naši občané do sítě připojili také se svými FVE. Co je ale zásadní, panely na střechách budou jenom jednou z částí energetické infrastruktury, kterou chceme vybudovat a jejímž výsledkem by měla být co největší energetická soběstačnost Slatinic.

A které budou ty další části?

Je sice hezké postavit čtyři kilometry čtvereční fotovoltaik, ale největší smysl dává, pokud drtivou většinu vyrobené energie spotřebujeme přímo u nás. Jako obec máme docela dost spotřebičů jako například čistírnu odpadních vod, sami si provozujeme vodovody a kanalizace, což také zahrnuje technologie, které spotřebují dost energie. Chtěli bychom, aby se kruh uzavřel a většina těchto zařízení fungovala na energii z našich vlastních elektráren.

Ve vaší obci jsou také soukromé firmy jako třeba lázně nebo mlýn. I ty by mohly energii od obce získávat?

Ano, to bude druhá fáze projektu. Ve třetí fázi bychom zapojili i občany. Je celkem náročné je přesvědčit, ze strany lidí pořád panuje určitá zdrženlivost vůči těmto projektům, které obec rozjíždí. Je to pro mě až nelogické. Když jsme přebírali vodovody a kanalizace, někteří lidé měli obavu, že nepoteče voda, že budou cítit splašky a podobně. Nic z toho se nestalo a dnes máme nejlevnější vodné a stočné v okolí.

Co dalšího je součástí vašeho plánu energetické soběstačnosti?

Upřímně, nejsme na Sahaře a energetika na střechách sama o sobě nám pro pokrytí spotřeby energie stačit nebude. V systému musí být zařazena výroba energie, která pojede kontinuálně a nebude závislá na počasí. Chceme proto postavit bioplynovou stanici, ovšem já raději říkám technologii pro sekundární energetické využití surovin – protože když lidé slyší slovo bioplynka, ježí se jim chlupy na zádech. Podle mě je to velmi důležitý prvek v celém tom cirkulárním toku. Had se kouše do ocasu, alespoň co se týče gastro- a bioodpadů. Kruh uzavíráme v obci, tyto odpady od nás nikam dál nemusí putovat. Navíc tak získáme digestát, tedy hnojivo, které může jít do polí. Už to samo je tak velká přidaná hodnota, že nechápu, jak může někdo být proti bioplynce. A k tomu všemu z bioplynky získáme i vlastní energii. Je to řízená technologie, u níž si díky kogenerační jednotce sami určíme, kdy má vyrábět energii a teplo. Navíc bioplyn se dá technologicky vyčistit a tlačit do plynovodu, tedy mohli bychom se stát také méně závislými na dodávkách plynu.

Pokud budete energii vyrábět z panelů FVE i z bioplynky, kde ji budete ukládat?

Ano, akumulace je přesně to, nad čím jsme hodně přemýšleli. Pokud bychom pořídili bateriové úložiště, můžeme se dostat až na jeden megawatt kapacity. Ale takové úložiště pro takto velký systém by mohlo stát i kolem deseti milionů, navíc takové úložiště by nám vydrželo zhruba tři tisíce nabití a vybití, což znamená pět až osm let. Tak jsme si říkali, že musí být něco jiného, lepšího. Připravujeme proto projekt přečerpávací vodní elektrárny, který nyní dává ještě větší smysl než kdy jindy. Vstupní investice je sice vysoká, ale z dlouhodobého hlediska je to to nejlepší, co můžeme udělat. Provozní náklady na takovou elektrárnu jsou minimální. Dává větší smysl postavit přečerpávačku než řešit kontejnerová úložiště.

Jak ta elektrárna bude vypadat?

Naše obec leží na úpatí hanácké velehory Velký Kosíř, jde o převýšení 50 nadmořských metrů na 300metrové vzdálenosti. Máme už zpracované studie, měření od geodetů a výpočty, podle kterých by to mohlo stačit na zhruba jednomegawattovou přečerpávací elektrárnu. Ale nepředstavujte si nějaká umělá jezera nad kopcem a pod kopcem. Jsou to ocelová sila, jež vypadají podobně jako u bioplynek. Pojmou kolem deseti až dvaceti tisíc kubíků vody. Tři sila postavíme dole, tři nahoře, mezi nimi natáhneme trubku s metrovým průměrem, nejlépe z kompozitních materiálů, aby nedocházelo k velkému tření. Doprostřed kopce, nebo na místo, kde to bude nejvýhodnější, postavíme strojovnu, do ní dáme generátor a máme přečerpávačku jako malovanou. Když například ve slunečných dnech budeme mít energie příliš, místo abychom ji pouštěli do sítě za záporné sazby, přečerpáme si vodu nahoru a energii si uložíme. Slunko zapadne, my spustíme elektrárnu a vyrobíme zdarma vlastní energii, případně ji za kladné sazby dodáme do sítě. Ten systém je geniální. Navíc v zimě nám tato energie bude chladit kluziště a v létě se z ní bude napájet provoz biotopu s termálními lázněmi, o kterém v budoucnu také uvažujeme.

Jak daleko jste s přípravami všech těch projektů?

Na bioplynku jsme připraveni majetkoprávně, což je podle mého názoru to nejdůležitější. V územním plánu pro to máme vyhrazeny pozemky a tento projekt na nich může vzniknout. Co se týče přečerpávací elektrárny, u ní už máme také vyhrazené pozemky, částečně bude stát na obecních a částečně na farních.

Jak budete jednotlivé projekty financovat?

Financování FVE je jasné, využijeme program Státního fondu životního prostředí, program RES+, který využívá finance z Modernizačního fondu EU. Co se týče bioplynky a přečerpávací elektrárny, budeme žádat o dotace přes ministerstvo průmyslu a obchodu, případně přes ministerstvo zemědělství, které nyní rozděluje například finance z evropského Národního plánu obnovy z EU. Samozřejmě část se bude také financovat ze státních zdrojů. Bylo by fajn, kdyby se připojilo víc obcí, které by šly do podobných projektů s námi.

S přispěním Kateřiny Šafaříkové.