V Polsku stojí krabička cigaret i 80 korun. Češi jezdí pro kartony za hranice a výběr vyšší daně se nekoná

Přestože se spotřební daň na tabákové výrobky zvyšuje každým rokem, do státní pokladny to nic moc navíc nepřináší. Výběr je víceméně pořád stejný. Proč? Češi jezdí cigarety nakupovat do Polska, kde tak vysoké spotřební daně nemají.

„Trend nákupu tabákových výrobků v Polsku ještě zesílí,“ očekává Stanislav Hladík, šéf vnějších vztahů a komunikace v Japan Tobacco International (JTI) pro Česko, Slovensko a Maďarsko. V portfoliu má tato firma značky jako Winston, Camel nebo zahřívaný tabák Ploom X. Právě do jeho vývoje nyní JTI investuje miliardy dolarů, protože věří, že jde o udržitelnější a potenciálně méně škodlivou alternativu ke klasickým cigaretám.

Ve čtvrtek 23. listopadu pořádají Hospodářské noviny spolu s JTI konferenci Good Company Circle, která propojí byznysovou a sociální sféru a nabídne inspiraci k novým sociálně prospěšným aktivitám v rámci ESG strategií firem.

Jak Češi reagují na vlny zdražování tabákových výrobků?

Od roku 2020 vzrostla průměrná cena krabičky cigaret o více než čtyřicet korun. Bylo to dáno hlavně zvýšením spotřební daně v letech 2020 a 2021. Zhruba 80 procent ceny krabičky tvoří spotřební daň a také DPH. Ovšem ke zvýšení příjmu do státního rozpočtu nedošlo, výběr se za poslední roky pohybuje mezi 56 a 59 miliardami korun. Nedošlo ani k dramatickému poklesu kouření, protože lidé začali hledat alternativy. Například začali nakupovat tabákové výrobky mimo Česko a také se přesunuli k novým produktům. Především začali nakupovat v Polsku. V současnosti každá desátá cigareta vykouřená v České republice pochází z Polska. Je to kvůli cenové výhodě – v Polsku je krabička levnější, stojí i k osmdesáti korunám. Došlo tedy k tomu, že polské státní pokladně plyne z nákupu českých spotřebitelů na spotřební dani a DPH kolem pěti miliard korun ročně, což dokládají výzkumy.

A to se týká hlavně klasických cigaret nebo i dalších typů tabákových výrobků?

Cigaret, ale i zahřívaného tabáku.

Co říkáte na postupné zvyšování daní z tabáku i do budoucna, jak jej předpokládá konsolidační balíček?

Konsolidační balíček obsahuje takzvaný daňový kalendář, který zvyšuje a definuje spotřební daň na následující čtyři roky. V prvním roce dojde ke zvýšení sazby spotřební daně u cigaret o deset procent a u zahřívaného tabáku o patnáct procent. Převedeno na finance to znamená zvýšení daňové zátěže na krabičce cigaret něco přes osm korun a na krabičce zahřívaného tabáku přes tři koruny. V dalších letech již bude meziroční zvýšení na cigarety o pět procent, což je rozumné navýšení. Kromě toho ministerstvo udělalo správný krok, že zavádí spotřební daň i na ostatní produkty s nikotinem, tedy na elektronické cigarety a nikotinové sáčky. Řada zemí již tyto výrobky také daní. Zavedení daňového kalendáře je pozitivní, protože zajistí celkovou předvídatelnost a stabilitu nejen pro podnikatele a pro firmy, ale i pro stát. Co se týče příjmů ze spotřební daně, kvůli tomu, že navýšení v prvním roce je poměrně vysoké, tedy desetiprocentní, lze předpokládat, že trend nákupu tabákových výrobků v Polsku v prvním roce ještě zesílí. V dalších letech se už podle našich odhadů dynamika zmírní.

A v Polsku také zvyšují daně na cigarety?

V Polsku mají také daňový kalendář, a to do roku 2027, ovšem nárůst daňové zátěže na krabičku je příští rok nižší, v dalších letech pak stejný jako v České republice. Takže ony cenové nůžky se zřejmě ještě mírně rozevřou. Druhou věcí je zákaz prodejní podpory nikotinových produktů, který je rovněž součástí konsolidačního balíčku. Vznikl tak, že ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně došlo k takzvanému přílepku. Tento zákaz je ovšem z našeho pohledu v nesouladu s vládním prohlášením i s akčním plánem politiky v oblasti závislostí. V tom se říká, že méně škodlivé alternativy více škodlivých výrobků mají být regulovány vstřícněji, aby měli kuřáci motiv přejít k těmto méně rizikovým produktům. Plošný zákaz prodejních akcí jde ale z podstaty věci proti tomuto principu. V praxi to znamená, že možnost motivovat spotřebitele například slevou, ať raději zvolí méně rizikovou variantu, třeba zahřívaný tabák, před klasickou krabičkou cigaret, bude nelegální. Senát s takovou změnou nesouhlasí a usnesl se na doprovodném usnesení, které vyzývá, aby došlo k uvolnění tohoto omezení.

Online nákupy Čechů jsou stále nepředvídatelnější. Řešení nabízí nová generace AI v reklamě

14. 11. 2023 ▪ 4 min. čtení

Jsou Češi coby spotřebitelé tabákových výrobků v něčem specifičtí?

Češi jsou na tom podobně jako naši sousedé, tedy Polsko, Slovensko či Rakousko a stejně jako obyvatelé vzdálenějších států, například Itálie, Řecko a Portugalsko. Je zde výrazné zastoupení spotřeby klasických cigaret, menší podíl baleného tabáku a narůstající podíl zahřívaného tabáku. V jiných částech Evropy dominuje balený tabák, například v Lucembursku. Ve Švédsku je také populární snus, tedy sáčky s nadrceným tabákem, které se dávají pod jazyk. Snus jako takový je ovšem v Česku a celé Evropské unii zakázaný. V Česku také výrazně vzrostl prodej jednorázových elektronických cigaret, za poslední dva roky vzrostly až desetinásobně. Sledujeme to jako nový fenomén.

Jaký je nyní v Česku poměr prodeje klasických cigaret a zahřívaného tabáku?

Cigaret a baleného tabáku se prodává 73 procent, zahřívané výrobky tvoří šestinu a zbytek další alternativy. Jinak v Polsku Češi nakupují jak cigarety, tak zahřívané výrobky. Kvůli cenové nevýhodě, kterou má Česká republika, se Čechům vyplatí jezdit nakupovat kuřácké výrobky i na Slovensko. Pokud jde o cenu krabičky cigaret, postupně Česká republika překonala už i Rakousko.

Velkým tématem je udržitelnost, globálně budete muset již za rok 2025 vykazovat ESG report. Řešíte to už?

Ano, máme na to globální mezioborový tým. Oddělení podnikové udržitelnosti vede pracovní skupinu, v níž jsou zapojena klíčová oddělení celé firmy, od IT a výroby až po finance.

Ve vaší CSR strategii uvádíte, že se v investicích a inovacích zaměřujete na řešení zdravotních dopadů vašich produktů. Jaké investice to konkrétně jsou?

Celosvětově roste poptávka po výrobcích, které mají potenciál snižovat rizika spojená s kouřením. Tyto produkty jsou součástí vývoje skupiny JTI a vidíme v nich budoucnost. Zavázali jsme se rozšířit nabídku, do zahřívaných tabákových výrobků investujeme v letech 2023 až 2025 zhruba 300 miliard Yenů (46 miliard korun – pozn. red.). Konkrétně to bude do výzkumu a vývoje těchto nových výrobků s potenciálně sníženým zdravotním rizikem.

I zahřívaný tabák je ale pořád krabička cigaret, která se po vykouření mění v odpad. A ten často končí ve městech nebo v přírodě. Řešíte to nějak?

Ano, odpad řešíme. V globálním pohledu jsme mezi roky 2015 až 2022 snížili odpad z našich provozů o 22 procent, spotřebu vody jsme snížili o 23 procent. Máme třeba továrnu v Jordánsku, kde nyní využíváme o 40 procent méně vody. V Turecku jsme zavedli technologické inovace a zpracováváme odpadní vody z procesu filtrace vody v továrně, je tam cirkulární koloběh. Investujeme i do vývoje více udržitelných obalů, jen za rok 2022 to byly více než čtyři miliony dolarů. Na lokální úrovni přispíváme do kolektivního systému na úklid nedopalků, což je i naší povinností ze strany EU. Konkrétně skrze společnost Nevajgluj, která každý rok přispívá obcím na úklid nedopalků.

Jak řešíte snižování emisí, které se rovněž v ESG reportu vykazuje? Uvádíte, že pro vaše operace chcete být uhlíkově neutrální do sedmi let, tedy do roku 2030.

Ten závazek se vztahuje na emise rozsahu Scope 1 a Scope 2 (přímé emise z výroby a emise ze spotřebované energie – pozn. red.) ze všech našich provozů. Tady je před celou skupinou ještě velký kus práce, ale máme už jasný plán na snižování emisí a postupujeme v něm. Dám příklad, který už funguje: Na naší továrně ve městě Batangas na Filipínách máme instalováno 17 tisíc solárních panelů na 27 tisících metrech čtverečních střešní plochy. Vyrábíme zde více elektřiny, než ta továrna potřebuje, a přebytek elektřiny dáváme k dispozici místní komunitě. Využití této solární energie snižuje emise skleníkových plynů přibližně o čtyři tisíce tun ročně. Místním komunitám pěstitelů tabáku pomáháme prostřednictvím programu Arise. Zahrnuje spolupráci s farmáři, dohlíží na to, aby byla v místě dodržována lidská práva a nedocházelo tam k jakékoliv dětské práci. Podporujeme také farmáře, aby používali osvědčené postupy a omezili při pěstování tabáku chemické prostředky.

Jste spolupořadatelem konference o sociální udržitelnosti Good Company Circle, která se koná tento čtvrtek a jde o její první ročník. Co je smyslem té konference a co se na ní návštěvníci dozvědí?

Nápad uspořádat tuhle konferenci vznikl už před rokem. Pramení z aktivit, které děláme pro komunity. Otevřeli jsme například Oděvní banku nebo podporujeme tísňovou péči Nadosah, kdy pomocí speciálního zařízení a náramku zajišťujeme krizovou asistenci pro blízké našich zaměstnanců. Ptali jsme se sami sebe, co víc ještě můžeme udělat, a investování do dalších projektů nám nestačilo. Rozhodli jsme se proto vytvořit platformu, kde se mohou setkávat firmy jako my, sociální podniky, neziskovky a tak dále. Chceme, aby se na této platformě všichni propojili a začali vytvářet přidanou hodnotu pro společnost. Jelikož vzniká ESG regulace, naše zaměření je hlavně to S, tedy sociální udržitelnost. Tímhle směrem jde i tato konference, má firmám nabídnout inspiraci, jak lokalizovat problémy kolem nás a jak je řešit. Věřím, že v tomto ohledu nabídne konference spoustu zajímavých hostů, promluví na ní zástupci nadačních fondů, firem a investorů, ale třeba i bank, či dokonce zástupce Asociace vyjednavačů.